Děkuji, pane předsedající. Já začnu tím, že vyslovím souhlas s tím, co říkal pan ministr Schling, že skutečně při povodních kvalifikované týmy nepotřebovaly ani rady poslanců a naštěstí ani rady ministrů. Možná právě proto služba fungovala tak, že zajišťovala to, co bylo potřeba.
        ***
        Není pravdou, že by neexistoval systém letecké záchranné služby, který by nefungoval 24 hodin denně. Takový systém funguje v Německu a dokonce i soukromí provozovatelé mohou létat v nočním režimu. Jestliže to není u nás, v tom případě zřejmě v něčem chybujeme, nebo jsme něco nedotáhli na takovou úroveň, kterou bychom si sami přáli.
        V této souvislosti se chci zeptat pro upřesnění pana ministra na tři následující otázky.
        Jakým způsobem se chce ministerstvo vyrovnat se třemi různými režimy provozovatelů letecké záchranné služby? Zcela jistě není dlouhodobě únosné, aby jeden režim fakticky bez omezení umožňovaly předpisy pro policii, tj. že mohou létat a přistávat kdykoli a kdekoli. Druhé předpisy má vojenské letectvo a třetí soukromí provozovatelé, jejichž činnost je těmi předpisy výrazně omezena.
        Druhá otázka, kterou chci položit, je, jak se chce ministerstvo vyrovnat se situací, kdy v Praze není jediný regulérně fungující noční heliport. Všechno se řeší v zájmu pacienta, takže se přistává i v nočních hodinách a na připravených místech. Nicméně nejsou to místa, která by byla pro noční přistávání regulérně schválena.
        Třetí dotaz, který chci položit, souvisí s možným vstupem do EU. Jakým způsobem bude koncipována spolupráce se záchrannými leteckými službami Německa a Rakouska, o jejichž provázanosti s naší leteckou záchrannou službou v případě vstupu zcela jistě není pochyb. Sdílím názor kolegy Švrčka, že je nepochybně nutné zabývat se touto problematikou, ať už v pracovní skupině, nebo v garančním výboru, protože si myslím, že cesta k funkční letecké záchranné službě fungující 24 hodin je v České republice ještě velmi dlouhá.
        Děkuji.