Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl poněkud legislativně obsáhlejší pozměňovací návrh, byť věcně velmi jednoduchý, ovšem podstatný.
        V Poslanecké sněmovně, ať už na plénu, nebo v kuloárech, se vedou debaty o tom, jakým způsobem má být zastřešeno správní soudnictví, zda to má být specializované kolegium, nebo přímo Nejvyšší správní soud. Vládní návrh ve shodě s tím, co doporučila vládě Poslanecká sněmovna, navrhuje, aby správní soudnictví bylo v první linii krajských soudů součástí obecného soudnictví a nejvyšší stupeň aby byl zastřešen Nejvyšším správním soudem.
        Já se domnívám, že jde o koncepci možnou, nicméně nikoliv nejlepší v našich podmínkách, a jsem pevně přesvědčen o tom, že na naše podmínky je daleko vhodnější, aby správní soudnictví od první instance až po nejvyšší instanci, resp. v obou těchto instancích, bylo součástí obecného soudnictví. Jestliže jsme se rozhodli u krajských soudů ponechat správní soudnictví na úrovni specializovaných senátů a samozřejmě specializovaných soudců na úrovni obecného soudu, domnívám se, že bychom analogicky tento krok měli promítnout i u Nejvyššího soudu.
        Chtěl bych zdůraznit, že organizační začlenění správního soudnictví buď v Nejvyšším soudu, nebo v Nejvyšším správním soudu nemá nic společného s tím, zda chceme, nebo nechceme specializované senáty, specializované kolegium a specializovanou profesní přípravu soudců. S tím samozřejmě je třeba počítat v obou těchto modelech a myslím si, že argumentovat v neprospěch obecného Nejvyššího soudu z hlediska nedostatečnosti specializace je liché. I v případě organizačního zastřešení Nejvyšším soudem je třeba, aby tito soudci byli speciálně školeni pro výkon správního soudnictví a samozřejmě aby soudili ve specializovaných senátech.
        Co mě vede k tomu, že předložím tento pozměňovací návrh, je skutečnost, že podle mého názoru tím, že Česká republika nemá další specializované soudy, jako je tomu např. v Německu, kde jsou soudy pracovní a jiné, tak podle mého názoru je třeba, aby správní soudnictví bylo součástí obecné soustavy soudů. Jedním z argumentů, a já rozhodně neříkám, že je to hlavní argument, je i otázka úspory finančních nákladů. Je jasné, že vedení samostatného soudu spotřebuje více finančních prostředků, zejména na mzdové náklady, než vedení kolegia Nejvyššího soudu, pokud by toto správní kolegium bylo začleněno do soudu Nejvyššího. Rovněž tak jsem přesvědčen, že je lepší možnost sjednocování judikatury a nehrozí tzv. "válka soudů", kterou jsme po určitou dobu zažili mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem, kdy Nejvyšší soud měl na určité otázky jiný právní názor než soud Ústavní, a nyní bychom vlastně uvedli v život třetí vrcholnou soudní instituci, která by do této věci mohla vnést rovněž nejednotnost.
        Proto tedy navrhuji pozměňovací návrh, který zní:
        1. V celém návrhu zákona se slova "Nejvyšší správní soud" nahrazují slovy "Nejvyšší soud".
        2. V § 3 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta druhá, která zní: U Nejvyššího soudu vykonává správní soudnictví správní kolegium Nejvyššího soudu.
        3. V části druhé se vypouští hlava první.
        4. V § 121 odst. 2 se za slova "Nejvyššímu soudu" doplňuje čárka a vkládají se slova "v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví".
        5. V § 122 se slova "k Nejvyššímu soudu" nahrazují slovy "k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu, v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví".
        6. V § 123 se slova "k Nejvyššímu soudu" nahrazují slovy "k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu, v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví".
        7. V § 126 odst. 1 se za slova "k Nejvyššímu soudu" doplňuje čárka a vkládají se slova "v níž budou jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví".
        8. V § 126 odst. 3 se za slova "Nejvyššímu soudu" doplňuje čárka a vkládají se slova "v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví".
        9. § 127 se zrušuje, ostatní paragrafy se přečíslují.
        10. § 128 se zrušuje, ostatní paragrafy se přečíslují.
        11. Vkládá se nový § 134, který zní: Pokud jiné právní předpisy mluví o Nejvyšším správním soudu, rozumí se tím podle povahy věci Nejvyšší soud nebo správní kolegium Nejvyššího soudu. Ostatní paragrafy se přečíslují.
        Tolik pozměňovací návrh k úvaze o správním kolegiu Nejvyššího soudu či Nejvyššího správního soudu. Prosím, aby o tomto pozměňovacím návrhu bylo hlasováno v celku, protože jinak by nedával smysl.
        Druhý pozměňovací návrh je podstatně skromnější a pouze vyjadřuje fakticitu věci tak, jak snad byla myšlena i předkladatelem, kdy soud přizná odklad vykonatelnosti z pravomocného správního rozhodnutí za předpokladu, že jsou splněny taxativně vymezené podmínky pro odklad vykonatelnosti, a v případě, že navrhovatel o to požádá. Podle mého názoru tuto myšlenku, kdy soud v taxativně uvedených případech odloží vykonatelnost, lépe vyjádří znění, které navrhuji, tedy v § 73 odst. 2 se vypouští slovo "může" a slovo "přiznat" se nahrazuje slovem "přizná".
        Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.