Dámy a pánové, jistě si vzpomínáte, že již při schvalování programu schůze a později jsem se pokoušel vyřadit tento bod vůbec z programu schůze. Snažil jsem se zapůsobit na vládu, resp. na ministra vnitra, aby zvážili logický proces, to znamená, aby vzali zpět tisk 1142, protože na minulé schůzi nebyl schválen touto sněmovnou, nebyl přijat správní řád.
        To, co nyní na stole máme k projednání, je de facto opět správní řád, mírně upravený ústavně právním výborem. Kolega Benda použil termínu ohýbání jednacího řádu. Myslím si, že kolega Benda, jak je jemu vlastní, hovořil velmi zdvořile v tomto případě. To je příliš jemný výraz na to, o co se tady jedná. O pouhé ohýbání jednacího řádu se ani zdaleka nejedná. Použil bych ostřejšího výrazu. Poté co byla vláda neúspěšná s návrhem správního řádu v této sněmovně, tak mi připadá ho tam obloukem tímto způsobem vrátit jako jednání sprosté.
        Navíc mám vysokou pochybnost nejenom o ohýbání jednacího řádu, ale vůbec o ústavnosti takovéhoto postupu. Protože jestliže nám ústava praví něco o tom, že návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně, tak v tomto případě to pravda nebyla. Tento návrh zákona se podal jako jeden z pozměňovacích návrhů výboru, a nikoliv sněmovny. Právě na příslušné ustanovení ústavy v tomto duchu navazují a provádějí je ustanovení jednacího řádu, která se týkají postupu před zahájením prvního čtení návrhu zákona, tedy zejména ustanovení povinnosti navrhovatele předložit spolu s návrhem zákona důvodovou zprávu, o povinném postoupení návrhu organizačnímu výboru a postupu předsedy sněmovny při rozhodování o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze sněmovny atd. atd.
        Vím, že tady správní řád nedávno navrhován byl, ale prostě nebyl schválen. Teď je tu navrhován znovu a bez těch náležitostí, které normální návrh zákona mají doprovázet, bez toho, aby byly dodrženy. Domnívám se, že pokud bychom akceptovali tento nekonvenční postup anebo takové ohýbání jednacího řádu, pokud by dokonce Parlamentem tento návrh zákona prošel, oběma komorami, pak by byl významně napadnutelný u Ústavního soudu právě pro nedodržení ústavnosti v postupu při jeho projednávání.
        Z uvedeného důvodu navrhuji samozřejmě zamítnutí v obecné rozpravě ve druhém čtení. Navrhuji zamítnutí, neboť se domnívám, že již jednou Poslanecká sněmovna vyjádřila nevůli správní řád schválit. Druhý důvod uvádím ten a navazuji na to, co řekl pan ministr Gross ve svém úvodním slovu. On se zde odkazoval na reformu veřejné správy. Ano, reforma veřejné správy nás provází touto schůzí sněmovny a víme, jak složitě a v jakých porodních bolestech, s jakými komplikacemi. Je až překvapivé a podle mého názoru nezodpovědné od Ministerstva vnitra a potažmo celé vlády, že právě do takto nepřipraveného procesu, kde každý krok bude do určité míry velikou neznámou, se bude snažit zahajovat se zcela novým kodexem. To je zhoršení přípravy reformy veřejné správy, to není usnadnění jejího zrodu. To je její komplikace. Proto se mi zdá dokonce tak veliké úsilí ministra vnitra o prosazení tohoto návrhu zákona o správním řádu za každou cenu, i proti ústavě a proti jednacímu řádu, dokonce z hlediska selského rozumu, za nelogické.
        Velice úpěnlivě vás prosím, vyhovte návrhu na zamítnutí tohoto tisku. Děkuji.