Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo. Dovolte mi, abych uvedl zprávu o inflaci a připomenul i důvod, proč prezentujeme měnový vývoj v parlamentu.
        Zpráva o inflaci je jeden ze dvou hlavních komunikačních nástrojů České národní banky směrem k veřejnosti a směrem k parlamentu. Je to instrument, resp. nástroj, který se dívá především směrem dozadu a hodnotí minulý vývoj. Nicméně obsahuje i určitý výhled na příští období. Druhým základním komunikačním nástrojem jsou záznamy z jednání Bankovní rady a několik těchto záznamů z jednání Bankovní rady je zde i přiloženo.
        Hlavním cílem, který máme ve zprávě o inflaci, je pochopitelně vyhodnocení plnění cíle inflace za loňský rok. Vzhledem k tomu, že jsou to čtvrtletní zprávy, tak v tomto případě zejména za IV. čtvrtletí. V tomto případě ještě výjimečně zpráva obsahuje vyhodnocení plnění cíle v prosinci v tzv. čisté inflaci. V loňském roce jsme přikročili k cílování celkové inflace, takže do budoucna se budeme zabývat již výlučně celkovou inflací.
        Čistá inflace byla určena v dubnu 2000 pro rok 2001 po konzultaci s vládou na 2 až 4 procenta pro prosinec 2001. Konečný údaj v prosinci 2001 pak byl 2,4 % a tento cíl byl tedy splněn.
        Vzhledem k délce zpoždění mezi přijetím měnových opatření a jejich dopadem do inflace se však měnová politika již v průběhu roku 2001 soustředila na sledování cíle celkové inflace, který byl vyhlášen v podobě postupně klesajícího koridoru. Začátek tohoto koridoru je v lednu 2002 a je to 3 až 5 procent a konec je v roce 2005 a je to 2 až 4 procenta. Znamená to také, že příští rok pro nás bude velmi důležitý, protože se budeme muset zabývat definováním cenové stability po roce 2005.
        Co se týká hospodářského měnového vývoje ve IV. čtvrtletí 2001, došlo i ke zpomalení meziroční inflace, a to na 4,1 procenta, a tím došlo k vykompenzování dočasného výkyvu směrem nahoru v letních měsících. Hlavní roli přitom hrály faktory, které bezprostředně nesouvisejí s měnovým vývojem. Jedná se zejména o zpomalení růstu cen potravin, významný pokles cen ropy a dalších surovin na světových trzích. Částečně se tedy jednalo o příznivý vedlejší efekt jinak nepříznivého globálního zpomalení. Z měnových faktorů byl významný zejména silný kurs koruny.
        ***
        Zpomalení zahraniční poptávky se v průběhu roku 2001 postupně promítalo do české ekonomiky. Došlo ke zpomalení růstu průmyslové výroby, reálného vývozu i dovozu a zastavil se trend poklesu míry nezaměstnanosti, která se stabilizovala na úrovni kolem 9 %. Ekonomika nicméně díky zvyšující se domácí poptávce nadále rostla, což potvrdila i nedávno zveřejněná data o vývoji hrubého domácího produktu.
        Nepříznivý vývoj zahraniční poptávky spolu s poklesem nákladových inflačních tlaků vytvořil prostor pro snížení úrokových sazeb České národní banky o 0,5 procentního bodu - na 4,75 %.
        Měnovému vývoji koncem roku 2001 dominovalo výrazné posílení měnového kursu, dané mj. očekáváním vysokých devizových příjmů států z privatizace a následné nutnosti konverze těchto příjmů do korun k financování veřejných schodků rozpočtů. Tempo zhodnocování měny, které koncem roku 2001 dosáhlo téměř 10 % meziročně, vyhodnotila Česká národní banky jako přesahující reálné možnosti ekonomiky a navíc nevhodně načasované vzhledem k nízké zahraniční poptávce. Proto jsme se snažili spolu s vládou nalézt koordinované řešení tohoto problému a příloha zprávy o inflaci obsahuje stručný popis mechanismů této dohody. Zároveň jsme využívali ke zmírnění posilování kursu své standardní nástroje, ať už slovní intervence, nebo přímé devizové intervence v říjnu 2001 a v lednu 2002.
        Co se týká prognózy inflace a prognózy HDP, což je nesmírně významný signál pro trh o pohledu centrální banky v příštích měsících, došlo v lednu k vypracování nové prognózy makroekonomického vývoje. Prognóza inflace se v celém projekčním horizontu snížila a pro období za 4 až 6 čtvrtletí se posunula na spodní hranici cílového koridoru. Přispěl k tomu jednak příznivý vývoj nákladových faktorů inflace umocněný výrazným posílením měnového kursu a jednak předpoklad o absenci významnějších poptávkových faktorů inflace. Zároveň bylo konstatováno, že prudké posílení měnového kursu znamená zpřísnění celkových měnových podmínek v ekonomice.
        Ze všech uvedených důvodů se ČNB v lednu 2002 rozhodla snížit dvoutýdenní sazbu ve dvou krocích o 0,5 procentního bodu na současnou úroveň 4,25 %.
        Za aktuální riziko makroekonomického vývoje lze nadále považovat vývoj měnového kursu a ve střednědobém výhledu je výrazným rizikem situace veřejných financí. Příznivě by naopak mělo působit zahraniční oživování.
        Děkuji vám za pozornost.