Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, zákon o odškodnění osob odvlečených do Sovětského svazu nebo do táborů zřízených Sovětským svazem v jiných státech je zákonem, na který se zcela jistě velmi dlouho čekalo. Osoby, které těmito tábory prošly, měly osud snad ještě trpčí než ostatní oběti komunismu. Když se někomu vůbec podařilo gulag přežít, dokonce se vrátit do vlasti, většinou se mu otevřela cesta do socialistických blázinců, jeho zážitky byly většinou představiteli komunistické vlády otevřeně a naprosto demagogicky popírány a na podporu tohoto odmítání byly postižené osoby jako pomatené uklízeny do psychiatrických léčeben.
        ***
        Každé odškodnění pro těch několik osob, které se dožily, je malé, ale stejně jako v podobných případech odškodnění zničených životů je to přece jen alespoň projevem nějakého uznání. Česká republika má samozřejmě přinejmenším morální povinnost poskytnout těmto osobám či jejich nejbližším hmotnou i nehmotnou satisfakci, neboť to byla Československá republika, kdo selhal v plnění hlavní role státu, ochrany svých občanů proti zvůli jiného státu, při níž navíc mnohdy tento stát aktivně asistoval.
        V Senátu všechny čtyři výbory při projednávání vaší předlohy - já jsem měl možnost většiny těchto zasedání se zúčastnit - se shodly jednoznačně na tom, že tento zákon je potřebný, že je nutný, i když přichází pozdě, ale všechny výbory se stejně tak shodly na tom, že je tam přece jen řada problémů, které se objevily, a bylo by dobře je odstranit, aby ten zákon mohl platit co nejdříve a byl snadno proveditelný. Proto byl připraven komplexní pozměňovací návrh, který byl zpracován všemi čtyřmi výbory a byl potom jednomyslně přijat v Senátu.
        Tento komplexní pozměňovací návrh se především přizpůsobuje obdobným zákonným úpravám přijatým v minulých letech. Je to například zákon 217/1994, zákon 39/2000 a zákon 261/2001. Upravuje obdobným způsobem okruh oprávněných osob, upravuje shodně pro všechny oprávněné osoby podmínky občanství České republiky, upravuje obdobným způsobem formu odškodnění a zabezpečuje srovnatelnou úroveň výše jednorázové peněžní částky ve vztahu k obdobným srovnatelným případům. V podmínkách nároku se vypouští ustanovení, které do navrhované úpravy zavádí uplatnění dřívějších poválečných předpisů. V podmínkách nároku odstraňuje také disproporci úpravy, která se týká důsledků při případném poskytnutí peněžní náhrady podle zákona Slovenské národní rady č. 319/91. Prodlužuje délku propadné lhůty pro uplatnění nároku. Zároveň pozměňovací návrhy zajišťují zabezpečení minimální výše jednorázové peněžní částky pro vymezený okruh pozůstalých po odvlečených, kteří v době odvlečení zemřeli nebo byli prohlášeni za mrtvé. Úprava se rovněž terminologicky sjednotila.
        Dámy a pánové, nebudu vás dále zdržovat. Chtěl bych vás poprosit, kdybyste přijali tento zákon ve znění, které schválil Senát. Děkuji za pozornost.