Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1998_4_00002


Schůze 4/1998 17.09.1998

Téma Zahájení schůze

Jaroslav Jurečka (*1943) (Senátor ) ( délka 7 minut )

        
Pane předsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především mi dovolte říci, že je pro mne velikou ctí, že k vám mohu hovořit. Dovolte mi několik slov spíše na okraj, protože mám za to, že senátní návrh zákona velkého vysvětlení nebo zdůvodnění nepotřebuje. Instituce takzvaného dalšího platu byla zavedena v roce 1994 zákonem 40/1994 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech. Zákon je konstruován tak, že je zaveden samostatný institut dalšího platu a je svěřeno na nařízení vlády, jak tento nárok bude jednotlivý rok vypadat. To umožňuje tedy vládě omezovat výši dalšího platu v rozpočtových a některých dalších organizacích svými nařízeními. 17. prosince loňského roku vláda příslušnými nařízeními upravila výši dalšího platu pro rok 1998 v rozpočtové sféře. Konstrukce zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, a zákona č. 15/1998 Sb., o komisi pro cenné papíry, je však - pokud jde o další platy - odlišná od konstrukce zákona, který jsem zmínil na začátku. V těchto zákonech se kromě institutu dalšího platu stanovují i podmínky výše dalšího platu, jeho splatnosti atd. To znamená, že vláda nemůže svými nařízeními omezit výši dalšího platu představitelům, kterých se tyto tři zákony týkají. U této skupiny osob může omezit nárok na další plat pouze zákon. Odstranit tuto disproporci bylo cílem skupiny senátorů, kteří předložili senátní návrh zákona o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci, některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia komise pro cenné papíry. Navrhovatelé nebyli vedeni žádnými jinými pohnutkami než skutečností, že podle jejich názoru je žádoucí, aby při restriktivních opatřeních provedených ve státní správě byly omezeny i nároky dalších subjektů, jejichž platy jsou vypláceny z prostředků státního rozpočtu. Jelikož této skutečnosti není možné dosáhnout jinak, zvolili nezbytnou cestu přijetí zákona. Předložený návrh není koncipován jako přímá novela příslušných výše zmíněných zákonů, ale jako samostatný zákon, jímž se pouze pro letošní rok odnímá nárok na takzvaný čtrnáctý plat ústavním činitelům atd. Předkladatelé navrhli, aby předložený návrh zákona nabyl účinnosti dnem vyhlášení. V důvodové zprávě jsme uvedli, abychom předešli zpochybnění návrhu námitkou zpětné účinnosti, že by bylo žádoucí, aby návrh byl uveřejněn ve Sbírce zákonů přede dnem 29. září. Při dobré vůli všech zúčastněných tento termín bylo lze stihnout, ale dnes tu stojím před vámi s vědomím, že tento termín stihnut nebude. Nicméně mi dovolte připomenout, že ani v loňském roce, kdy byl zákonem č. 287/1997 Sb. odejmut nárok na další plat za druhé pololetí 1997 představitelům státní moci a soudcům, nebyl tento zákon dosud námitkou zpětné účinnosti zpochybněn, byť nabyl účinnosti až dnem 28. listopadu 1997. Navrhovatelé se domnívají, že od schválení návrhu zákona lze jen stěží ustoupit, neboť správnost navrženého opatření se nám zdá nade vši pochybnost. O tom svědčí i průběh projednávání senátního návrhu v orgánech Senátu. Dovolte mi, abych zrekapituloval, že Senát schválil tento návrh dne 17. července s tím, že ze 61 přítomných hlasovalo pro 45 senátorů a pouze čtyři byli proti.Vláda zhodnotila úmysl navrhovatelů jako správný a s návrhem zákona vyslovila 26. srpna 1998 souhlas. Vnímám-li postoje k tomuto návrhu, mohu konstatovat, že se celkově setkávám s příznivou odezvou. Snad s jedinou výjimkou, a to u soudců. Objevují se námitky, že tento návrh je nepřijatelný, protože omezuje soudcovskou nezávislost. Myslím si, že nikoliv. Na tomto místě chci ještě jednou zdůraznit, že nám nejde o populistické heslo, ale o zcela logický závěr, když se všem subjektům vypláceným ze státního rozpočtu stejným dílem navrhuje zákonem omezit nárok na další plat. V této souvislosti mi ještě dovolte uvést několik čísel. Průměrný plat poslanců a senátorů znáte stejně dobře jako já. Průměrný plat soudce okresního soudu činí 46 093 korun, soudce Vrchního soudu v Praze 66 900 korun. U Nejvyššího soudu činil průměrný plat soudce 71 tisíc a něco. I když dopad tohoto návrhu do státního rozpočtu považuji za nepodstatný, je třeba, abych se o něm zmínil. V případě přijetí tohoto zákona lze počítat s příspěvkem do státního rozpočtu v řádu 230 milionů. *** Sami vidíte, že není záměrem onen rozpočtový profit, ale cosi jiného, co jsem již zdůraznil. Závěrem bych chtěl vyslovit přání, abyste i vy, vážené poslankyně a vážení poslanci, posuzovali senátní návrh se stejným pochopením pro řešení této problematiky, jako to učinil Senát a vláda. Proto bych vás chtěl poprosit, abyste propustili tento návrh do dalšího čtení, a pokud je to možné, zkrátili pro tento váš postup možným způsobem pojednávací lhůty. Děkuji za pozornost.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/004schuz/s004002.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/1998_4_00002
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.