Děkuji, pane předsedo. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, zpravodaj Poslanecké sněmovny už uvedl, jakým způsobem byl zákon projednáván v Senátu. Zmínil bych se jen o důvodech, pro které výbory zaujaly zamítavé stanovisko.
        Přijetím navrhované novely zákona by byl narušen Ústavou České republiky zaručený princip rovnosti forem vlastnictví, neboť by bylo umožněno jedné kategorii, to znamená obcím, aby jednostranným aktem ve veřejném katastru nemovitostí si zapsaly i domněle sporné nebo ničím nepodložené vlastnické právo.
        Zápisy v katastru nemovitostí, to znamená i záznamem, zakládají dle zákona č. 256/1992 Sb. v platném znění dobrou víru třetích osob ve správnost takovéhoto zápisu. Prokázání opaku je poté velmi obtížné, nebo spíše nemožné. Přijetí navrhované novely zákona č. 172/1991 Sb. by vedlo k množství soudních sporů, k bezdůvodnému přivlastňování si užitku z takto zapsaných nemovitosti na listu vlastnictví a také ke značné nedůvěře veřejnosti a zahraničních investorů k objektivnosti zápisu v katastru nemovitostí.
        Stávající § 8 zákona č. 172/1991 Sb. a stávající právní úprava katastru nemovitostí dává zejména obcím dostatek možností, jak zápisy v katastru nemovitostí zajistit, jednostranné prohlášení obce formou notářského zápisu, nebo souhlasné prohlášení se subjektem dosud v katastru nemovitostí zapsaným.
        Je nepopiratelným právem každého vlastníka, a tedy i státu, být řádně zapsán ve veřejném katastru nemovitostí a deklarovat tak své vlastnické právo vůči jiným osobám. Tento základní princip předložená novela zákona č. 172/1991 Sb. nerespektuje.
        Děkuji vám, že jste mě vyslechli.