Paní předsedající, pane předsedo, paní a pánové, v úvodu mi dovolte, abych se ještě vrátil k prvnímu čtení a vyslovil poděkování za způsob, jakým jste k tomu přistoupili. Dále bych chtěl poděkovat členům rozpočtového výboru za pozornost, kterou tomuto návrhu věnovali.
        Myslím, že většina věcí byla řečena, přesto mi dovolte několik slov. Předkládaný senátní návrh zákona se snaží vyřešit - jak jsme si řekli - určitou nerovnost. Vláda svým nařízením 353 ze 17. prosince 1997 rozhodla o nevyplacení 14. platu zaměstnancům rozpočtové sféry, respektive rozhodla o výplatě 13. a 14. platu v poloviční výši. Jelikož však vláda nemůže svým rozhodnutím měnit nárok na 14. plat u představitelů státní moci, soudců, státních zástupců a členů prezidia Komise pro cenné papíry, skupina senátorů a následně pak Senát předložil návrh, který dnes projednáváme.
        Zákon je předkládán pouze jako jednorázové řešení pro tento rok, s účinností dnem vyhlášení.
        Nechci vás, paní a pánové, příliš zdržovat popisem, řekl bych, jednoduchého zákona. Chtěl bych jen několika slovy se ještě vrátit k tomu, co zde bylo řečeno v rámci prvního čtení.
        Za prvé si nemyslím, že by odebírání 1/14 ročního platu mohlo nějakým způsobem ovlivnit rozhodovací nezávislost soudců. Výplaty soudců patří spíše k nadprůměrným. Chápu obavu z určitého zasahování do předem daných platových podmínek, a proto se přimlouvám - a zmínil to zde i poslanec Škromach - za systémové řešení v budoucnu, a to nejen u platů soudců, státních zástupců, poslanců, senátorů a dalších, kterých se týká návrh zákona, který máte, paní a pánové, před sebou.
        Začněme úvahy o systémové reformě o odměňování v celé rozpočtové a příspěvkové sféře, která by vyústila v navýšení tabulkových platů a dalších úprav.
        ***
        Akceptuji připomínku rozpočtového výboru, že důvodová zpráva neobsahovala finanční dopad projednávaného návrhu zákona. Já jsem se o celkovém finančním dopadu zmínil ve své úvodní řeči. Takže to považuji víceméně za technický problém. Pro úplnost uvádím - předpokládaná finanční úspora státního rozpočtu je vyjádřena sumou 230 milionů 862 tisíc ve složení: Nejvyšší kontrolní úřad 1,042 mil., Poslanecká sněmovna 11,609, Senát 4,876, Komise pro cenné papíry 346 tisíc, vláda 1,623 mil., Ústavní soud 1,265, soudci 159,221, státní zástupci 50,875.
        K námitce paní poslankyně Rujbrové, že úspory, které se měly vloni ušetřit odejmutím 14. platu, se jaksi ztratily uvnitř úřadů, podotýkám, že na základě informací odboru 14 z Ministerstva financí byly vykázány ve státním závěrečném účtu za loňský rok úspory v předpokládané výši, to je zhruba kolem 230 milionů.
        V rozpočtovém výboru byla položena otázka, která se ne zcela týkala problému, který máme dnes před sebou. Ta otázka se týkala výše úspory, kterou znamenalo v loňském roce odebrání 14. platu v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Zkrátil bych výklad a chtěl bych konstatovat, že celková úspora v rozpočtových a příspěvkových organizacích činila v roce 1997 6 miliard 940 milionů Kč. Nicméně poznamenávám, že to není problém, který se váže k návrhu zákona, který máme před sebou.
        Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předpokládám, že si všichni uvědomujeme, že předkládaná úprava je spíše věcí etickou a morální než fiskální, a proto bych vás chtěl požádat, abyste přispěli k bezproblémovému schválení navrhovaného zákona. Děkuji.