Pane předsedající, dámy a pánové, stojíme zde před hlasováním o navrženém způsobu poskytování podpor do našeho zemědělství na rok 1999. Systém, který je navrhován, pouze udržuje stávající stav našeho zemědělství, v žádném případě se nepokouší o nastartování systémových změn, které by vedly k posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství ve vztahu k zemědělské výrobě okolních států Evropské unie nebo zemědělské výrobě v ostatních částech světa. Jsem dokonce přesvědčen, že některé navržené změny ve svých důsledcích oslabí možnosti našeho zemědělství.
        Na úkor obrovské zadluženosti státu se podařilo ministru zemědělství posílit rozpočtovou částku pro zemědělství o 2 mld. Kč. Musím bohužel konstatovat, že zadluženost státu je v resortu zemědělství spotřebovávána především do přímých dotací rozdělovaných formou nařízení vlády a dále na zvyšování platů státních úředníků a nákupu materiálů pro jejich potřeby. Pokud jsme v minulosti našli formu poskytování podpor přes PGRLF, kde o zdravou efektivitu vynakládání finančních prostředků se starají bankovní instituce a je to zároveň cesta, kde státem poskytnuté prostředky se znásobí desetkrát, musím konstatovat, že v návrhu ministra zemědělství je tento program oslaben a naopak o celou 1 mld. Kč jsou zvětšeny finance, které rozděluje přímo a nenávratně ministr zemědělství formou nařízení vlády bez možnosti zásahu parlamentu.
        Pan ministr Fencl již spravuje zemědělský resort půl roku. Do této doby neznáme jeho koncepci rozvoje zemědělství. Je jasné, že to znamená, že nebyl na převzetí ministerské funkce dostatečně připraven a že ani šest měsíců mu nestačilo k tomu, aby se v resortu zemědělství dostatečně orientoval. Bohužel čas utíká velice rychle a problémy v zemědělství narůstají.
        Tím, že před sebou máme návrh, který se nesnaží problematiku zemědělství systémově řešit, ale pouze udržuje stávající stav, nejen prodlužujeme zemědělskou agonii o jeden rok, ale také zmenšujeme možnosti zemědělců systémové změny realizovat a svoji potřebnou konkurenceschopnost získat.
        Z toho, co jsem z článků a projevů pana ministra pochopil, jsou jeho představy o budoucnosti našeho zemědělství asi takovéto. Dotace ve výši 30 - 40 mld. ročně, podporování nadvýroby a jejího exportu, ponechání produkční prvovýroby i v nepříznivých klimatických lokalitách se současnou podporou jejího přežívání. Na rozdíl od pana ministra si myslím, že tudy cesta do vyspělého zemědělství rozhodně nevede.
        O to, že jsme v zemědělském výboru nemohli projednávat přílohu tisku 69, se zasloužili svými hlasy vedle členů vládní strany také komunisté a členové KDU-ČSL. Znamená to, že jsme nemohli v zemědělském výboru nutné systémové změny nastartovat. Znamená to také, že především strana lidová nese zodpovědnost za všechna negativa, která z toho pravděpodobně vyplynou.
        Systémové změny jsou často bolestné, většinou s sebou nesou úbytek pracovních příležitostí a náklady investiční na restrukturalizaci podniků. Jde ale o to, systémové změny nastartovat a umožnit tak našemu zemědělství nejen přežití, ale také dosažení patřičné konkurenceschopnosti. Ale o to se může starat pouze podnik nebo jednotlivec, který ekonomicky žije, ne ten, který už ekonomicky skončil.
        Nesouhlasím s prodlužováním agonie našeho zemědělství, a proto také nesouhlasím s tímto návrhem a nemohu a nebudu jej podporovat. Děkuji za pozornost.