Paní předsedající, dámy a pánové, vláda předkládá této sněmovně velmi stručnou novelu zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Soudě podle data, to je 23. 12. 1998, kdy byl tento zákon předložen, lze vyvodit závěr, že jde o reakci vlády a státní báňské správy na 3 smrtelné úrazy, které se staly při plánovaném nehavarijním zásahu dne 29. 11. 1998 na dole Československá armáda v Karviné. V minulých dnech komise státní báňské správy a báňských odborníků zveřejnila své závěry, podle kterých v převážné míře šlo o porušení bezpečnostních předpisů samotnými postiženými, kteří byli vysoce kvalifikovanými pracovníky a zkušenými záchranáři. Zdá se, že postižení v pracovní horlivosti podcenili nebezpečí vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která se pohybovala v rozmezí okolo 94 až 96 %.
        Jistě, a myslím, že jsme všichni toho názoru, že parlament má zájem na zvýšení bezpečnosti práce při hornické činnosti, která je vysoce riziková, a jednou z cest je i zvýšení sankcí za porušení zásad bezpečné práce. Mezi ně v té preventivní práci tyto pokuty jistě patří. Musím však říci, že se nedomnívám, že to jsou opatření jediná a vždy účinná.
        Jistě je možno diskutovat i o tom, zda navýšení sankcí desetinásobně je zdůvodněné a objektivní, ale o tom budeme mít možnost diskutovat v dalším projednávání ve druhém čtení. Stejně tak bude možno diskutovat o ustanovení o změně pravomoci pro výběr těchto pokut. Zejména pak o obsahu důvodové zprávy, kde se předpokládá nárůst počtu zaměstnanců státní správy o 10 zaměstnanců, ale to je spíše starostí především vlády, a nikoli parlamentu.
        Lze diskutovat jistě i o tom, zda současně platný zákon, který umožňuje pokutu organizaci maximálně 100 000 korun, je tou jedinou příčinou nízkého počtu peněžních sankcí, jak je uvedeno v důvodové zprávě za rok 1997. Podle ní bylo uděleno organizacím v roce 1997 80 pokut, tedy o průměrné výši 25 000 korun, takže lze říci, že ani dnes stanovená výše pokut nebyla plně využívána.
        ***
        Z vlastní praxe totiž vím, že udělování pokut není příjemnou záležitostí pro sankcionovaný subjekt, ale ani pro toho, kdo pokutu uděluje. Protože tento návrh má jistě své racionální zdůvodnění, doporučuji jej propustit do druhého čtení, kdy jej bude možno upravit pozměňovacími návrhy. Doporučuji tento návrh k projednání v rozpočtovém a hospodářském výboru.
        Děkuji za pozornost.