Děkuji. Takže teď k paní poslankyni Marvanové. Tady byla zmíněna, že prostě první rozhodující skutečností je neplnění radou povinnosti, která se dá nazvat dohlížení nad dodržováním předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Je mi líto, nemohu s tím souhlasit.
        Další věc, která zazněla. Vyčítá se mně nebo radě, že nečinila do této chvíle pokání. Prosím vás, nezlobte se na mě, ale kdybych sem přišel a začal si sypat popel na hlavu, tak buďto jsme to zavinili a pak nás klidně potrestejte, anebo ta vina je prostě složitější věc. Ale bráním se proti tomu, abych bez jakéhokoliv prošetření, bez podrobnější znalosti věci většiny z vás - promiňte mi, že to tak říkám - tak teď pronášený úsudek: a priori je vinna rada. (Tleskají poslanci ODS.) Čili nevidím důvod, skutečně nevidím důvod a nebudu tady činit pokání. Naopak.
        Byl jsem vyzýván já i další členové rady k okamžitému odstoupení. Kdybych to byl udělal, už jsem neměl možnost třeba vystoupit tady před vámi a neměl jsem ani možnost zjistit, jak se některé ty pseudodůkazy dostaly vůbec někam, kde se s nimi nakládá, jako by to byly důkazy relevantní. Na to budu chtít sám odpověď a kolegové z rady - a ne prosím vás této rady. To se týká členů rady, kteří už dávno skončili, a jsou mezi nimi osoby natolik silné jako pan Milota, na které taky padá stín obvinění.
        Nevím, jestli se mohu zmínit o tom, že právě ti, kteří měli možnost zavinit to, že se některé ty doklady dostaly tam, kam neměly, a pokud už se tam dostaly, nebyly zpochybněny, mají být za tuto službu odměněni členstvím v nové radě. Dostala se mi neoficiálně tato informace. (Tleskají poslanci ODS.)
        Hrozící arbitráž TV3. Uvedl bych věci na pravou míru. Společnost TV3 jaksi nikdy na rozdíl, protože v kauze CME je nejpochybnější moment v tom, zda tehdejší společnost, která byla spolužadatelem o licenci, tedy německá společnost CEDC, ta byla vždycky a nikdy to nezpochybňuje žadatelem o licenci CET 21. Společnost TV3 atd. s licencí neměla nikdy co dělat. To, že se teď pokouší nějakým způsobem získat zpátky peníze, které byly investovány při zhodnocení činnosti televize teď, je logická záležitost. Celá věc spočívá v tom, že lidé, kteří tady nabídli v Česku zástupcům - vezmu to odshora - Prudential, pod tím Artis (?), to jsou skutečně renomované instituce, ty další už jsou prázdnými skořápkami, například společnost KTV byla založena asi měsíc předtím a ještě podivným způsobem, předtím než přišla k nám žádost. Těmto společnostem - hovořil jsem o Prudential a Artis - někdo zde v republice nabídl, že je tady možnost získat další celoplošnou televizi. Zcela zodpovědně tady prohlašuji, a toto je věc, která byla známá, že tato možnost, co se týče terestrického vysílání, neexistovala a neexistuje. Pokud někdo tímto způsobem hauzíroval směrem k americkým v uvozovkách investorům, hledejme odpověď u něj. Rada to nebyla.
        Takže tahleta věc teď prostě je asi v tom stadiu, že společnost EMV poslala takzvané oznámení, náměstek ministra financí mě služebním postupem požádal - je to historie stará asi měsíc - o vyjádření. My jsme se pochopitelně k celému tomu oznámení s velkým O vyjádřili, odešlo to z rady minulý týden. Jaký to bude mít další průběh, nevím. Pokud smím říct svůj názor, a to doufám, že smím, doufám, že v tomto případném sporu nás nebude zastupovat společnost Clifford Chance.
        Teď tady paní poslankyně Marvanová uvedla jakési podezřelé přidělování rozhlasových licencí, týká se to menších rozhlasových licencí. Je to kauza dopisu pana Pýchy. Už jsem se tady o tom zmínil. Jak říkám, protože ještě nemám oficiálně, nebudu se o tom dál šířit, ale prostě odmítáme.
        Teď oblíbená záležitost takzvané netransparentnosti ve vlastnických strukturách privátních televizí. Toto bylo založeno tím, jak byl koncipován zákon 468 a další věc, která k tomu přišla a zavinila to, že dnes je ta situace dost nepřehledná, v tom máte pravdu. Rada má a vede evidenci všech potenciálních vlastníků všech provozovatelů vysílání. Jsou tam ovšem kauzy, které se táhnou už léta, a já si opravdu neumím vybrat z mně nabízených devíti jednatelů společnosti místo tří, když ještě do této chvíle nejsou provedeny příslušné záznamy v obchodním rejstříku. Čili pokud jednáme podle výpisu, tak vám mohu jenom zopakovat to, co jsme opakovali už několikrát ve zprávách, že jednateli společnosti CET jsou - promiňte, bez titulu - Železný, Kršák, Rozehnal. Mohu jmenovat další jména, ale ta si můžete přečíst, pokud o to budete mít zájem. Stav je takový. Rada nekonstituuje a nemá možnost nějakým způsobem urychlit nebo ovlivnit zápisy do obchodního rejstříku. Pokud by odtud nebo odkudkoliv přišla iniciativa, která by umožnila nebo přikázala tyto zápisy činit tak, jak je to běžné ve vyspělých demokraciích, řádově v rámci dne, byla by situace asi trochu jiná. Ale tam nám to skutečně běží řádově v letech. Pak je možno situaci skutečně nazvat netransparentní.
        Byli jsme obviněni, že pokuty, které ukládáme, jsou nezákonné. Prosím vás, je mi líto, ale co se týče, zda ta která pokuta nebo to které rozhodnutí rady bylo nebo nebylo v souladu se zákonem, pokud je zpochybněno tím, komu byla pokuta uložena, tak já ctím tu zásadu, že teprve pravomocné rozhodnutí soudu je pro nás konečným výrokem, který umožní říct "ano, podle stávajícího stavu našeho práva to takto je, nebo není". Pro zajímavost, není to dávno, co radě bylo potvrzeno, že milionová pokuta společnosti CET 21 za přerušování pořadu pro děti reklamou byla udělena oprávněně, a toto rozhodnutí je konečné.
        ***
        V některých případech se nám ty věci vracejí, hlavně bohužel někdy z procesních důvodů. Stalo se i to, že některá rozhodnutí byla zpochybněna z důvodu stavu, který vznikl při přechodu ze zákona 468 na zákon 231.
        Úmyslné poškozování zahraničního investora - promiňte, toto je věc, která zde byla naznačena i dalšími řečníky, konkrétně paní poslankyní Parkanovou. Tato věc bylo založena, dá se to tak možná přijmout, já se k tomu nechci vyjadřovat, protože na to je zde x právních expertiz, už v roce 1993 a 1994. Teď bych si dovolil připomenout, že právě paní poslankyně Parkanová zde uvedla, že tzv. Korteho rada - i když jí tenkrát předsedal, pokud vím, pan Tomek - byla za toto - opakuji: za toto - odvolána v roce 1994. Pokud chcete za toto ještě jednou trestat nynější radu, prosím.
        Co se týče takzvaných změn stanovisek rady k uspořádání vztahu provozovatel, dříve držitel licence, a servisní organizace, rada ho nezměnila v roce 1999. Rada toto změnila právě na základě žádostí ČNTS a CET 21. Pokoušela se to změnit v průběhu celého roku 1996 a 1997, čili opět to nebyla tato rada, ale s tím, že je třeba si uvědomit, že CME jakožto stoprocentní vlastník ČNTS souhlasil tehdy s tím, že vztah bude vypadat tak, jak vypadal. Tvrzení ČNTS a CME, že rada přijala jejich návrh na to, aby se z těchto dvou institucí stala jedna, tak tento návrh pochází až z července 1999, nikoli z roku 1996.
        K další otázce, která se týkala kauzy TV3. Proč jsme zamítli převod na KTV - o tom jsem zde hovořil 13. prosince 2001. To jsou ta dvě odlišná stanoviska. Navíc jen stručně řeknu ke společnosti KTV. Byla založena naprosto nesrozumitelně, nedávno před svým vznikem - což by nemuselo až tak vadit; hlavně tehdejší vlastník licence pan Kindernay byl postaven, tam postaven do pozice, která by v podstatě radě v případě, že by umožnila tento převod, uložila hned zahájit správní řízení o odnětí licence pro ztrátu kontroly nad vysíláním.
        Co se týče tvrzení, že rada souhlasila, nebo dokonce iniciovala odchod zahraničních investorů, že je tady nevítala - promiňte, od toho se distancuji jménem rady. Jako argument k tomu posloužil pouze televizní záběr na cosi, co říkal pan místopředseda Štěpánek. Nevím, jak záběr vypadal v celku. Pokud toto říkal, nebyl k tomu pověřen radou, je to jeho osobní názor. Ale rada jako taková je si vědoma, že bez zahraničních investorů se v některých případech podnikat nedá, a také to v několika svých tiskových zprávách deklarovala.
        Rádio Sázava - už jsme o tom hovořili. Tam je situace taková - řeknu rovnou asi tolik. Osobně se cítím trochu podveden společností M-Publicity, protože kdyby byly známy skutečnosti, které se objevily až po udělení licence, tak by tato společnost nebyla ani do licenčního řízení připuštěna. To, co se tam teď děje - ono se to pomalu uklidňuje, ale nesrovnávejme komára s velbloudem, je to malé rádio, ale i to je důležité - je výlučnou záležitostí uvnitř společnosti a rada nebude v tomto případě suplovat za soudy.
        Samozřejmě pokud se vyskytly otázky o možné korupci, které vyplývají z některých náznaků, vůbec se nebráním tomu, dát podnět k tomu, aby se tyto věci vyšetřily, ale dost dobře se nemohu smířit s tím, že osočení rovná se důkaz viny.
        Pan poslanec Pleva v podstatě otázky nepoložil.
        Paní poslankyně Marvanová - třistajednička, o tom jsem hovořil. Znovu říkám, že zákony schvaluje celá sněmovna, nikoliv čtyři předkladatelé.
        Ještě bych si dovolil upozornit na to, že ve vztahu držitel nebo provozovatel licence a jeho servisní organizace dnešní zákon o vysílání vůbec nic takového nepřipouští, protože stanovil jednoznačně, a to i na základě popudů rady, že provozovatel musí vysílat na své náklady, svým jménem atd.
        Paní poslankyně Dostálová - to se týkalo pokut. Ano, o tom jsem už hovořil. Pokuty byly nebo nebyly v pořádku až po pravomocném rozhodnutí soudu.
        Pan poslanec Nečas - dovolil bych si upřesnit. Co zde uvedl pan poslanec Nečas, trochu nesouhlasí. Paní poslankyně Parkanová a další tři jsou navrhovateli, ale obhajoval to tady před tehdejší sněmovnou a doporučoval vám to váš bývalý kolega Martin Přibáň. Je to doloženo z protokolu sněmovny. Ale to je jen technické upřesnění.
        Pan poslanec Šulák - je mi líto, ale budu se muset ohradit vůči vašemu obvinění o tunelování, protože až dodnes jsem žil v domnění, že tunelování je pojem, který má vyjádřit cosi jiného. Vy jste to zde řekl na veřejné půdě. Promiňte, na to budu muset reagovat. V tuto chvíli ještě nevím jak, ale ohrazuji se proti tomu, abychom byli označeni za tuneláře. Až nás odsoudíte, prosím, ale do té doby si to vyhrazuji. Je mi líto, ale v tuto chvíli musím opakovat, že vy jste tím vlastně označil za tuneláře členy, kteří se již dnes nemohou bránit, protože jim členství již skončilo, některým už před více než třemi lety. (Potlesk v části sálu.)
        Paní poslankyně Němcová. K nemožnosti obhajoby celé rady jsem už řekl svoje. Skutečně je mi líto, ale neměl jsem šanci sem kolegy pozvat. Snad se spokojíte s tím, že jsem před vámi já. Proto říkám, že to, co říkám, je až na výjimky moje stanovisko, některé kauzy ovšem cituji jako stanoviska rady.
        Znovu připomínám, že z dnešního složení rady bylo v kritickém období roku 1999 členy pouze šest. Jménem sedmi, kteří jsou dovoleni později, odmítám jejich jakoukoliv vinu nebo podíl, který se zde vyvozuje z toho, že i dnes má rada možnost konat. Nemá. Takže těch sedm lidí - promiňte - je v tom nevinně. Suďte nás šest, ale ty nechte na pokoji. Rada v roce 1999 měla jiné složení. Pak to padá na lidi, kteří tam dnes nejsou, kteří se k tomu samozřejmě přihlásí a budou se rovněž bránit. Dovolil bych si jenom připomenout, že tehdy byli členy rady i členové nominovaní za KDU, ODA a ČSSD. To byl konkrétně z nás čtyř původních ještě pan Milota.
        Ještě jedna věc, která mi zapadá trochu mimo. Nevím, nakolik jste se seznámili s mezitímním nálezem, nakolik jste ho chtěli komentovat. Nevím, nakolik jste seznámeni třeba s tím, jakým způsobem se vyjádřil poslední zástupce, který byl místo dr. Hándla, tedy pan Ian Brownlie, který nedal sice votum separatum, ale jeho výpočet škody vypadá úplně jinak. Ano, je třeba připustit, že k určitému poškození smluvních stran došlo, ale mělo se to řešit obchodním soudem, nikoliv takto.
        Je logické, když někdo někomu půjčí peníze, tak mu je má dát. Zde došlo k tomu, že 10,4 miliardy byly nějakým způsobem vypočítány i z možné hodnoty možných hypotetických zisků po roce 2005. Tady bude radě vyčítáno, proč prodloužila licenci. O tom jsem hovořil i já. My jsme neměli jinou možnost než licenci prodloužit. V zákoně 231, jak je nastaven, je prostě napsáno, kdo ty podmínky splní - a je jich tam několik - rada prostě licenci prodlouží a bez ohledu na to, jaké to má další souvislosti.
        ***
        Také jsme tímto způsobem postupovali ve všech dalších případech, a že už jich bylo. Všichni provozovatelé, ať to byli malí provozovatelé rozhlasového vysílání, nebo celoplošní - z nich Prima ještě není dořešena z důvodu, o kterém není třeba hovořit - všichni tohoto ustanovení využili a rada byla povinna, pokud splnili podmínky, tomu vyhovět. Není to o tom separatu pana Brownlieho. Je to velmi odlišný návrh na výpočet skutečné škody.
        Já jsem tady podle našich údajů uváděl to, co jsme schopni vyčíst z materiálů uveřejněných CME, které jsme dostali k dispozici v roce 2001.
        Pan ministr Dostál - názor rady na tyto věci. Musíte se spokojit s tím, že vám názor rady nesmím říci. Možná ho budeme moci sdělit, možná už ne.
        K panu ministru Svobodovi - hovořilo se zde o pravomocném rozhodnutí arbitráží. Tato rozhodnutí už visí na webových stránkách Ministerstva financí a ČNTS.
        Pan ministr Sobotka - prodej licencí. Z dnešního pohledu by bylo vhodnější licence prodávat. V prosinci 2001 jsem si zde dovolil říci, a byl jsem za to peskován, když se první zákon nastavoval, nikdo v této republice nebyl schopen ocenit, kolik by taková licence měla stát. Podívejte se pouze na to, jak tenkrát vypadaly ceny nemovitostí, jak tenkrát vypadal průměrný plat. I kdyby tenkrát někdo velmi nadsadil cenu té licence, která by byla v podstatě hrobem pro toho, kdo by si ji koupil, tak bychom z dnešního pohledu mohli plakat, že jsme ji prodali neúměrně lacino. Teď po bitvě je zbytečné o tom hovořit.
        Nový zákon 231, prodlužování licencí zpoplatnit, o tom zde pan ministr hovořil. Teď znovu hovořím o tom, že zákonné prodloužení je bohužel nebo bohudík, podle toho, z jakého pohledu to vezmete, nárokové.
        A teď k tomu, co zde zaznělo k otázce splátek. Rada je orgánem státní správy. Rada je institucí, která je napojena na rozpočet České republiky a má svou položku. Když jsme dostali v tomto případě žádost o prodloužení licence a o splátky, udělali jsme to jediné, co jsme udělat mohli. Ministerstvo financí je v tomto případě naším nadřízeným orgánem. Já odmítám to, že stanovisko, které jsme od Ministerstva v tomto případě obdrželi, jsme mohli vzít a zahodit. Pro nás bylo vodítkem a podle toho jsme rozhodli tak, jak jsme rozhodli. Neměli jsme důvod to zamítnout. Jedinou podmínkou, kterou nám ministerstvo sdělilo, bylo to, že je zapotřebí, aby celý ten poplatek byl uhrazen předtím, než se bude konzumovat prodloužení licence. Pokud to má být důvodem k odvolání, nebudu to dál zatím komentovat.