Děkuji vám. Jak je prováděna tato takzvaná hospodárná politika vlády? Ve skutečnosti po takzvané reformě veřejných financí počet státních úředníků nejenže neklesl, ale narostl. Nechci připomínat slib nejmenovaného ministra, který se tady dušoval, jak počet úředníků klesne. Je tady konkrétní údaj například o Úřadu vlády, jehož exponenciální nárůst počtu úředníků nejen v uplynulých čtyřech letech byl poměrně dramatický, ale který se nezastavil a roste. Jsou tady provozní výdaje některých ministerstev. Opět to bylo dokumentováno - Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství.
        Vláda však i v dalších oblastech chce dávat České republice mnohamiliardové závazky. Vláda v tuto chvíli nemá například schválenu ještě ani střednědobou, ani dlouhodobou koncepci ozbrojených sil. Vláda v tuto chvíli nemá ještě schválen dlouhodobý a střednědobý plán financování v oblasti obranného plánování. Musím říci, že za této situace, pokud vláda například vyhlašuje, že ještě do konce letošního roku, zřejmě do konce listopadu, rozhodne například o tak náročné a finančně drahé záležitosti, jako je nákup nadzvukových letounů, tak nad tím zůstává rozum stát. Vláda chce současně vyhlašovat další a další tendry. Zmíním tady například zakázku, která bude obsahovat možná miliardy, ne-li desítky miliard korun z kapes daňových poplatníků, na kolové obrněné transportéry, přestože tato vláda dodnes žádnou novelizovanou koncepci ozbrojených sil nemá. Říkáte tomu možná hospodárné chování - já tomu říkám velká nezodpovědnost. Především mě to udivuje u pana ministra financí, že něco podobného připustí, aby byly přijímány dlouhodobé finanční závazky, které jsou v hodnotách možná desítek miliard, které budou zatěžovat naše státní rozpočty v následujících několika letech bez toho, aby byly přijaty jasné, srozumitelné a sdělitelné koncepční dokumenty.
        V této souvislosti bych chtěl připomenout, že to byla jenom moudrost Poslanecké sněmovny, byť ne této, ale minulé, která dokázala zabránit této vládě a již tehdy zformované této vládní koalici, kterou nazývám gripenovská vládní koalice, aby pouhé dva dny před volbami byl odhlasován v této sněmovně obrovský závazek pro Českou republiky - 80 miliard na nákup nadzvukových letounů. Tehdy jste, dámy a pánové z vládní koalice, většina z vás, hlasovali pro tento návrh. Jak poslanci sociální demokracie, tak poslanci Unie svobody a někteří poslanci KDU-ČSL málem přivedli tuto republiku k tomu, že měla 80 miliard korun další závazky. Málem jste ji přivedli k tomu, že ve světle vašeho krácení obranných výdajů by z armády zůstalo jen nadzvukové letadlo - možná že ne všechna, možná jedno, dvě, tři, čtyři, pět, a to jste naprosto bohorovně pouze dva dny před volbami klidně odmávali.
        Jsem přesvědčen, že z tohoto pohledu vaše nehospodárné chování, vaše nerozumné chování by mělo být zaznamenáno v análech této Poslanecké sněmovny, a jsem také přesvědčen, že dolehne k uším voličů.
        Mí kolegové tady jednoznačně argumentovali, když kritizovali nereformnost tohoto rozpočtu a možná dokonce jeho nereformovatelnost. Bylo tady jednoznačně řečeno, že složená daňová kvóta roste. Jinými slovy - v této zemi se plíživým způsobem zvyšuje míra zdanění. Jestliže se v této zemi plíživým způsobem zvyšuje míra zdanění, tak se také plíživým způsobem zvyšuje míra přerozdělování. Tím jen roste další prostor pro korupci, pro svévolné rozhodování jednotlivých úředníků a pro neprůhlednost našeho právního a ekonomického prostředí.
        Je také zjevné, a je dobře, že to zde nezaznělo, že především sociální demokracie konečně a definitivně ustoupila od své nesmyslné a neobhajitelné teze, že ve svých hlubokých rozpočtových deficitech řeší problémy minulosti. Jsem rád, že tento nesmysl tady nezazněl, protože je vyvrácen explicitními čísly v materiálech Ministerstva financí a v materiálech, které popisují koncepci vládní reformy veřejných financí. Myslím si, že jednoznačný údaj, který ukazuje, že nárůst státního dluhu mezi lety 1998 až 2006, který činí něco přes 700 miliard korun, je tvořen pouze 216 miliardami korun jako tzv. transformačními náklady, čili tvoří necelých 28 % tohoto nárůstu státního dluhu. Jinými slovy: drtivá většina nárůstu státního dluhu je projedená budoucnost nejen nás, kteří sedíme v této sněmovně, ale i našich dětí a možná, obávám se, i vnuků.
        Vládní koalice slibuje takzvanou druhou vlnu reformy. Přiznám se, že jsem velmi nedočkavý, co bude obsahovat, protože vedle mnohokrát omílaných a nekoncepčních věcí, jako jsou například majetková přiznání a registrační pokladny, jsem zvědav na návrh důchodové reformy.
        Musím říci, že jsem docela přivítal posun v názoru pana ministerského předsedy, který ještě před jedenapůl rokem za základní pilíř důchodové reformy považoval tzv. zaměstnanecké důchodové fondy. To, že o nich dnes nemluví, je dobře, protože tyto důchodové kampeličky - o nic jiného by se nejednalo - by přivedly tuto zemi a její důchodový systém do obrovských problémů.
        Nyní vládní koalice mluví o novém imaginárním důchodovém modelu, který má na virtuálních účtech ukazovat virtuální částky, které budou jednotlivým pojištěncům vypláceny. Mám jednu obavu - že virtuální peníze na virtuálních účtech budou znamenat i virtuální důchody. Toho bych se obával i ve vztahu k dnešní střední a mladší generaci.
        Vládní koalice se také často chlubí tím, že její koncepce rozpočtu a reformy obsahuje prvky, jako je snižování daňového zatížení u firem. Když se celkově na to podívám ve světle toho, že se ve skutečnosti složená daňová kvóta zvedá, že ve skutečnosti konkrétními daňovými opatřeními této vlády jsou postiženy slabé příjmové skupiny, protože se nesnižuje daň z příjmů u fyzických osob, ale zvyšuje se daň z přidané hodnoty, což znamená, že efektivní míra zdanění především u nižších příjmových skupin tímto dramaticky narůstá, a v mnoha ohledech především sociální demokracie dělá tuto politiku proti svým tradičním nízkopříjmovým voličským vrstvám. Chlubení se snižováním daní u právnických osob - věřím, že především zájmové lobbistické a průmyslové skupiny napojené na ministra financí a na vedoucí ekonomické koaliční kruhy z toho samozřejmě radost mají. Nepochybuji, že Československá obchodní banka, Patria Finance nebo advokátní kancelář pana Pokorného jako právnické osoby ocení toto snížení daní, ale obyčejný český občan z tzv. snížení daní nebude mít vůbec nic, protože jeho daň z příjmů se nesníží. Naopak zvýšením daně z přidané hodnoty a spotřební daně každý průměrný český občan zaplatí této marnotratné vládní koalici ještě větší částky. (Potlesk opozičních poslanců.) Už vůbec nemluvě o tom, že zaregistrováno k placení daně z příjmů právnických osob je 220 tisíc právnických osob, daně však platí pouze 30 % z nich, protože zbývajících 70 % vykazuje buď nulový zisk, nebo vykazuje ztrátu.
        Jinými slovy - vaše opatření nepřinesou vůbec nic. Jedinými smysluplnými opatřeními je skutečně radikální daňová reforma spočívající především v dramatickém snížení daňového zatížení a ve zjednodušení daňového systému. Pouze takto nastavená reforma vytvoří prostor pro ekonomický růst, pouze takto nastavená reforma vytvoří motivaci pro placení daní.
        ***
        Pouze takto nastavená reforma vytvoří systém, ve kterém bude jednoduché vymáhání daní. A jsem přesvědčen, že i vy postupně k tomuto názoru přijdete, tak jako k němu koneckonců minimálně na diskusní úrovni přišli například i členové levicové polské vlády.
        To, že vedle růstu složené daňové kvóty roste i míra přerozdělování, je zjevné, a já jsem to tady uvedl. To, že ale tento růst složené daňové kvóty vede k tomu, že Česká republika má již v současné době a bude mít ještě více vyšší složenou daňovou kvótu než všichni její středoevropští sousedé, a to nejenom ti méně ekonomicky vyspělí, kteří vstupují do Evropské unie, jako je Polsko, Maďarsko nebo Slovensko, ale dokonce i bohaté Německo má nižší úroveň složené daňové kvóty. Nižší úroveň složené daňové kvóty mají také všechny ty relativně chudší nebo méně ekonomicky výkonné stávající členské země Evropské unie, jako je Řecko, jako je Španělsko, jako je Portugalsko.
        To, že tento rozpočet není ve skutečnosti reformní rozpočet, to, že tato takzvaná reforma není ve skutečnosti reforma, jde myslím dokázat i na konkrétních výrocích těch představitelů vládní koalice, kteří dejme tomu mají aspoň elementární znalosti matematiky a umějí trochu počítat. Jmenoval bych zde několik vystoupení ve sdělovacích prostředcích a především články v novinách od pana poslance Mládka nebo i pana předsedu rozpočtovému výboru Kalouska, který jasně řekl, že ta skutečná reforma bude muset teprve přijít, protože to, co je předkládáno teď, je absolutně nedostačující.
        Vydávat za další vlnu reforem například to, že budou zaváděna majetková přiznání, je, dámy a pánové, sice ideologicky možná velmi líbivé pro vaše členy vaší politické strany - mám na mysli sociální demokraty. Nechápu, jak se k tomuto kroku mohou hlásit představitelé rádoby pravicové Unie svobody, ale znovu opakuji, můj problém to není.
        Ale myslím si, že je třeba tady zmínit jeden fakt ve spojitosti s majetkovými přiznáními. Pokud se podíváme na evropské země, zjistíme, že majetková přiznání existují především tam, kde existuje daň z majetku. Čili nejenom daň z nemovitostí jako z jedné forem držení majetku, ale daň z majetku obecně, kdy nejsou zdaňovány pouze výnosy z vkladů, ale i například samotné vklady nebo movitý majetek. Dámy a pánové, je pouze jedna jediná země v Evropě, která má majetkové přiznání a nezdaňuje majetek. A to je Slovensko. Jestliže je cílem této vládní koalice pořízením a zavedením majetkových přiznání zavést v budoucnosti majetkové daně, měla by to tato vládní koalice poctivě přiznat. My bychom s tím nesouhlasili, ale bylo by to aspoň poctivé.
        Vy si, dámy a pánové, připravujete pouze půdu pro bezprecedentní krok - vy chcete v této zemi zavést majetkové daně. A pokud jste poctiví, tak to přiznejte. (Potlesk poslanců ODS.)
        Nebudu tady rozebírat další známý hit sociální demokracie, a sice zavedení registračních pokladen. Docela se těším na ta ohromující čísla, která nám předloží pan ministr financí z hlediska daňové výtěžnosti, jak se tím zvedne zdanění. A především jako člověk, který celý život žije v malých moravských městech, která jsou proslulá i svými tržnicemi, nejenom tedy s cizími státními příslušníky, ale u nás i s domácími příslušníky, tak se docela těším, jak babička zelinářka, která své přebytky ze zahrádky je zvyklá pravidelně každou sobotu přivážet na trh, bude panem ministrem Sobotkou a panem předsedou vlády Špidlou obšťastněna povinností tahat s sebou na té kárce, kterou má zapřaženou za kolem, spolu se zeleninou i registrační pokladnu. Docela se na ten nádherný pohled na moravských tržnicích a tržnicích v Polabí těším. Jsem si ale jist, že určitě pochvalné výroky na adresu pana ministra financí a pana předsedy vlády nezaznějí.
        Tato vláda, musím říci, že na rozdíl od vlády minulé, neslibuje zatím lacině, že získá další finanční prostředky pro své nezřízené výdaje bojem proti takzvané šedé ekonomice. Myslím si, že by to dokonce v mnoha ohledech bylo docela nestydaté, protože to, co vláda připravuje ve své reformě především ve vztahu k malým a středním podnikům, je něco, co ve skutečnosti povede k ještě většímu zdeptání těchto podniků.
        Musím říci, že vláda, která říká, že její boj proti šedé ekonomice má být jedním ze zdrojů daňových výnosů, tak je vláda, která bojuje proti této šedé ekonomice velice specifickými metodami. Za této vlády došlo k neuvěřitelnému propojení politické a ekonomické moci. Členové předsednictva sociální demokracie a předsedové jejích odborných komisí jsou dosazováni do čela akciových společností s většinovou účastí státu. Tato vládní koalice si rozebírá i podíly v jednotlivých státních firmách, resp. ve firmách s většinovým podílem státu. Tato vládní koalice má vytvořenu, aspoň podle tisku, zvláštní ekonomickou skupinu, ve které sedí jak lidé přítomní v této místnosti sněmovny, tak stojící mimo ni, která probírá zásadní ekonomická privatizační rozhodnutí. Prostě tato vládní koalice bojuje proti šedé ekonomice pouze verbálně. Ve skutečnosti tuto šedou ekonomiku dělá ještě komplikovanější. Ve skutečnosti svými ekonomickými opatřeními a zvyšováním míry přerozdělování boj proti šedé ekonomice nejenom prohrává, ale dopředu vzdává a komplikuje.
        V této souvislosti nezbývá než znovu připomenout, že za usilovného boje proti šedé ekonomice a proti korupci, kterým se ohání především sociální demokracie, v uplynulých zhruba šesti letech klesla Česká republika v žebříčku nezávislé organizace Transparency International z 25. místa, na kterém byla na začátku druhé poloviny 90. let, na místo 55. Dámy a pánové, zatímco v letech 1997 a 1998 byl index vnímání korupce organizace Transparency International v České republice srovnatelný s podobným indexem, který bylo možno nalézt v zemích Evropské unie, které dejme tomu mají s korupcí větší problémy, jako byla Belgie, Itálie, Řecko -