Vážený pane předsedo, vážení kolegové, dovolte, abych vám předložila dva pozměňovací návrhy zákona ze dne 16. 10. 2003, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
        Za bod 7 se vkládá nový bod 8, který zní:
        V § 25c odst. 4 se slova "zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady" nahrazují slovy "a to poskytnutím peněžitého příspěvku příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve výši 0,3 % z vyplaceného ročního objemu mzdových prostředků. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze příspěvek podle předchozí věty zvýšit. Zaměstnavatel poskytuje příspěvek zálohově, a to poslední den každého kalendářního čtvrtletí, pokud v kolektivní smlouvě není dohodnuto, popřípadě ve vnitřním předpise stanoveno jinak. Zaměstnavatel je dále povinen poskytovat zástupcům zaměstnanců podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a náklady na technický provoz a náklady na potřebné podklady."
        Dovolte, abych tento pozměňovací návrh odůvodnila. Navrhovaná úprava sleduje především zpřesnění stávající platné právní úpravy obsažené v § 25c odst. 4 zákoníku práce, z kterého vyplývá povinnost zaměstnavatele vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro jejich činnost na svůj náklad. Vzhledem k tomu, že právní úprava nekvantifikuje ani minimální výši těchto nákladů, ani je blíže nespecifikuje, je předmětné ustanovení předmětem častých neshod mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli, které vedou k tomu, že nedostatek finančních prostředků brání zástupcům zaměstnanců plnit své poslání a zákonná oprávnění ve prospěch všech zaměstnanců. Přitom toto ustanovení má zajistit nejen sociální dialog mezi oběma partnery, a zajistit tak sociální smír u zaměstnavatele, ale má zajistit především plnění oprávnění zástupců zaměstnanců vyplývajících z pracovněprávních předpisů, které vykonávají za všechny zaměstnance zaměstnavatelé.
        Proto se navrhuje, aby zákon přesně stanovil minimální výši příspěvku na zabezpečení výkonu činnosti zástupců zaměstnanců, tj. příslušného odborového orgánu, rady zaměstnanců, a ratifikovala úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 135 o zástupcích zaměstnanců, ze které vyplývá - článek 3 - že pro účely této úmluvy výraz "zástupci pracovníků" znamená osoby, jež jsou za ně uznávány vnitrostátním zákonodárstvím nebo praxí, pokud jsou: zástupci odborů, tj. zástupci jmenovanými nebo zvolenými odbory nebo členy odborů; nebo zvolenými zástupci, tj. zástupci, kteří jsou svobodně zvolenými pracovníky podniku podle ustanovení vnitrostátního zákonodárství nebo kolektivních smluv a jejichž funkce nezahrnuje činnost, která se v zúčastněné zemi uznává za výlučnou pravomoc odborů.
        Z tohoto důvodu není možné připustit, aby se navrhovaná právní úprava vztahovala pouze na některé ze zástupců zaměstnanců - podle toho, zda mají, či nikoli postavení právnické osoby - nebo pouze na zástupce zaměstnanců působící např. v podnikatelské sféře. V opačném případě by se jednalo o neodůvodněnou diskriminaci některých zástupců zaměstnanců.
        Peněžitý příspěvek v případě odborové organizace, která má postavení právnické osoby, bude zaměstnavatel zasílat na její účet u peněžního ústavu. V případě, že u zaměstnavatele působilo více odborových organizací, musely by se o konkrétním rozdělení příspěvku dohodnout, a pokud by se nedohodly, rozdělil by ho zaměstnavatel úměrně podle počtu zaměstnanců, které konkrétní odborová organizace zastupuje. Z hlediska dodržování obecného principu rovného zacházení stanoveného zákoníkem práce a vzhledem k tomu, že příslušné odborové orgány jsou účastníky pracovněprávních vztahů, není nezbytně nutné dohodu o poměrném přidělení výslovně upravovat. Jde zároveň o to, aby právní předpis nebyl zatěžován neodůvodněnou kazuistickou úpravou.
        Peněžitý příspěvek bude podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem a součástí zdanitelných příjmů zaměstnavatele, neboť jde o plnění povinnosti stanovené zákonem. Pro zaměstnavatele, jehož činnost je vázána na územní nebo státní rozpočet, bude peněžitý příspěvek rozpočtovým výdajem.
        Druhý pozměňovací návrh. Bod 1 v § 60 písmeno a) odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: V kolektivní smlouvě lze sjednat, popřípadě ve vnitřním předpisu stanovit, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné za podmínek a ve výši násobku průměrného výdělku stanovených kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.
        ***
        Za druhé. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
        Za třetí. V § 60b odst. 1 se za slova "60a odst. 1" doplňují slova "a 2".
        Dovolte mi, abych krátce tento pozměňovací návrh zdůvodnila. Pozměňovací návrh se předkládá v souvislosti se zrušením vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, která dosud ukládala v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, který vyžaduje zákonnou úpravu, v uvedených případech zaměstnavatelům povinnost poskytovat odstupné, a to v rozsahu výrazně přesahujícím nárok dnes obsažený v § 60a odst. 1 zákoníku práce. Přijetím pozměňovacího návrhu bude možné takové nároky sjednávat způsobem obvyklým v zemích Evropské unie v rámci kolektivního vyjednávání, a umožnit tak oběma smluvním stranám, aby zvážily ekonomické možnosti zaměstnavatelů takové nároky hradit. Současně se odstraní diskriminace českých důlních společností, na které se současná vyhláška vztahuje, v podmínkách společného evropského trhu, a vytvoří jim tak rovné podmínky v hospodářské soutěži. Navržená úprava, která nemá dopad na státní rozpočet, se bude vztahovat i na zaměstnavatele ostatních odvětví a rozšíří jim tak prostor pro provádění aktivní personální politiky.
        Děkuji za pozornost.