Děkuji. Chtěla bych říci, že o situaci ve zdravotnictví se zajímám léta. Jsem lékař, který pracoval i deset let v privátní praxi a velmi dobře na své vlastní kůži dokázal zažít, co v daném systému je špatně, co je tam dobrého a co je zapotřebí napravit. Za deset let praxe jsem zjistila, kde jsou vady v rámci úhradového systému, v rámci nenastavených pravidel, kdy mnohdy lobbistické zájmy jednotlivých segmentů znamenaly skutečně propady do financování těch, kteří se svou prací snažili kvalitně, dobře poskytovat i na úkor svého volna, svého času i vzdělávání.
        Byly mnohé zákony, mnohé vyhlášky, mnohé předkládané normy právě Poslanecké sněmovně, ale neměly šanci na projití.
        Chtěla bych zde zdůraznit jednu významnou a podstatnou věc. Od doby sametové revoluce se mění i myšlení a mění se styl v rámci zdravotnictví. Přešli jsme k režimu, který znamenal skutečně výsady pro některé skupiny ve smyslu i nemocnic, jež byly privilegované, na princip, který se zcela změnil, kdy poskytujeme zdravotní péči bez ohledu na věk, bez ohledu na politickou příslušnost, bez ohledu na to, zda na to někdo má, či nemá, čili princip zcela solidární. A já jsem skutečně ráda, že tento princip je v naší republice nastaven.
        Chtěla bych zde podotknout také velmi důležité věci. Prakticky, když se podívám na složení Poslanecké sněmovny, jsou stejné politické strany od roku 1992 zastoupeny v Poslanecké sněmovně, ať ve větším, či menším procentu daných politických stran. Za čtrnáct let Poslanecká sněmovna nepřijala koncepci zdravotnictví, ačkoliv se mnozí kolegové přede mnou snažili, koncepci vypracovali, někteří měli možnost i třeba ji předložit, ale nebyly přijaty. Toto vše vede i k tomu, že máme obrovskou rozestavěnost, máme mnoho zařízení zdravotnického charakteru, lůžkového, ambulantního, nemáme jasná pravidla, máme sice korekce, které jsou na straně poskytovatelů i na straně pojišťoven a máme problémy, které se léta neřešily.
        Já jsem začala hovořit o věcech, které se ve zdravotnictví objevují, zcela otevřeně. Zcela otevřeně jsem začala hovořit o vygenerování dluhu, který se objeví v rámci pojišťoven - a teď budu zcela specifická - jedné zdravotní pojišťovny, protože ostatní nemají problémy, a to bude deficit do konce tohoto roku zhruba v odhadu 8 mld. Kč. Proč se objevují tyto deficity, je příčin několik.
        Jednou z nich, podíváme-li se do historie, jsou neuhrazené platby za zdravotní pojištění za zaměstnavateli, bývalými státními podniky, které zanikly a neuhrazovaly, protože neodvedení daných procent není trestné. Pouze odváděly za zaměstnance v dané výši. Jsou to závazky, které jsou z minula, a je mnoho státních podniků, které jsou v konkursu. Na tyto částky, a budu hovořit konkrétně, za podniky, které jsou v konkursu, je to pohledávka ve výši 6 mld. Kč. Připočteme-li k tomu penále, připočteme-li k tomu další sankce, tak se dostáváme na částky trojnásobně vyšší.
        Další je, jak postupovat v těchto případech, aby se tyto problémy již neobjevovaly. A proto jsme vypracovali návrh zákona, kterým budeme měnit dosavadní způsob, a znamená to, že i neodvedení zaměstnavatelů za zdravotní pojištění bude trestné. Navíc chceme také, aby pojišťovny, které se v rámci exekucí a konkursů nedostávají na první místo, na toto místo se dostaly a aby už do budoucna se neobjevovaly tyto nevýběry zdravotního pojištění. To je jeden z prvků, kterými budeme systém stabilizovat a řešit.
        Druhou věcí, o které zde musíme jasně hovořit, je záležitost, jakým způsobem se bude vývoj zdravotnictví v České republice ubírat. Máme velmi významné zdravotní ukazatele, které znamenají, že jsme schopni poskytnout skutečně kvalitní zdravotní péči, a kdy se dostáváme na vrchol i v rámci evropských zemí, možná i světa.
        Hovořit o kojenecké úmrtnosti - každý z nás ví, že máme pod 4 promile, což je ukazatel velmi významný, zvláště v době, kdy se nám rodí daleko méně dětí a kdy výhled do budoucnosti nejeví příznivější tendenci. Na druhou stranu tím, že se náš systém otevřel novým technologiím, novým způsobům, metodám léčby, ať už lékovým, nebo i léčebným, tak vidíme, že se lidský věk prodlužuje. To je také velké pozitivum a to bychom si měli uvědomit.
        ***
        Ale i toto stojí peníze. A jestliže jsme v minulosti léčili mnohé formy například infarktu myokardu tím, že pacient ležel šest týdnů na lůžku, kdy mu hrozilo poškození mnohých jiných orgánů proleženinami, druhotnou sepsí a podobnými záležitostmi, tak dnes léčíme skutečně moderně, že během 24 hodin je daný člověk ve svém domácím přirozeném prostředí, což sice znamená vyšší náklad, nicméně zkrácení doby pracovní neschopnosti a navrácení takového člověka velmi rychle do pracovního procesu nebo i do plnohodnotného života. Opadají - a teď budu velmi upřímná - mnohá úmrtí, která byla za dob, kdy se takto léčilo. A já se domnívám, že lidský život a jeho záchranu nelze finančně vyčíslit, ale naopak, učinit vše pro to, aby skutečně zachráněn byl a byla poskytnuta zdravotní péče na takové úrovni, která je na posledních principech vědy a výzkumu.
        V dubnu Poslanecká sněmovna schválila teze resortní politiky Ministerstva zdravotnictví na léta 2003-2006. Tyto teze jsme vypracovávali společně s hejtmany krajů. S hejtmany krajů i s jinými společnostmi, a parlament tyto teze přijal a doporučil je k dopracování do koncepce. Do koncepce tak, abychom spolupracovali s kraji a aby se podílely i kraje na vypracování koncepce Ministerstva zdravotnictví a výhledu do budoucnosti.
        Opakovaně jsem se sešla s hejtmany krajů, kdy jsme diskutovali situaci, jaká je. A také se s nimi setkával můj náměstek Rostislav Čevela, váš kolega, který s vámi seděl mnoho let zde v Poslanecké sněmovně a také prožil mnohá jednání i ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a zažil si problematiku zdravotnictví také na vlastním těle, protože bylo nutné mnohé věci řešit. A je to vlastně člověk, který komunikuje s kraji spolu se skupinou státních úředníků a diskutují nad problémy, které trápí nejen kraje, ale které trápí především občany, tak aby se dostalo lidem skutečně kvalitní a efektivní zdravotní péče. Tyto spolupráce započaly v září 2002 a pokračují dodnes. Mnohá jednání se uskutečňují na nejvyšší úrovni, ale jsou i další jednání, protože ministr má ke své činnosti i náměstky, kteří pracují v oblasti, která je jim svěřena s plnou kompetencí, neboť není v silách ministra, aby vytvářel veškeré politiky sám, proto má na to spolehlivý personál, jenž tuto problematiku řeší.
        Poslední jednání bylo i v rámci asociací krajů ke zdravotními rady. A na této asociaci zcela jasně zaznělo, proč kraj Vysočina nepředložil ještě zdravotní plán kraje a proč blokuje ostatním krajům peníze, které by mohly dostat na oddlužení, kdy jsme rozhodli jako vláda nařízením, že pomůžeme oddlužit bývalé okresní nemocnice, ale až budou zcela jasné audity, protože není pouze možné, že někdo vyčíslí nějaká čísla bez jakékoliv ekonomické analýzy oddlužit. Ekonomické analýzy byly provedeny, odhalily mnohé záležitosti, kde třeba management svým jednáním způsobil propady, nebo kde i mnohde platy byly zvýšeny daleko nad hranici, která byla doporučena v rámci závazných tabulek. Byly tam také pohledávky ještě po lhůtě splatnosti a před lhůtou splatnosti. Spočteme-li však všechno dohromady, dá to samozřejmě číslo úplně jiné, nereálné. Ale budeme-li hovořit o pohledávkách, které jsou po lhůtě splatnosti, tak celková výše činí 2,5 mld. Kč. Rozhodnutí bylo do výše 50 % a do zařízení, které skutečně prokáže, že tyto pohledávky splňují kritéria, která byla dána vládou.
        Toto vše proběhlo během července a srpna a do 15. září - později jsme termín prodloužili do 30. září - odevzdala většina krajů veškeré své plány, jak bylo v daných návrzích a dohodách se zástupci krajů dohodnuto. Pouze kraj Vysočina předal tento zdravotní plán až na výzvu ostatních krajů 14. října t. r. A věřím, že i tento plán byl schválen zastupitelstvem, protože jedině plány schválené zastupitelstvy jsme kompetentní přijmout a následně pak předkládat do vlády a současně je zapracovat i do koncepce Ministerstva zdravotnictví.
        Koncepce není prací pouze jednoho článku v daném systému, ale je to práce mnoha souvisejících úrovní. Je to související úroveň i spojeného modelu státní správy a samosprávy, tzn. krajů, protože na kraje přešly od 1. ledna 2003 bývalé okresní nemocnice nejenom s rozsahem zdravotní péče, s majetky, ale také s různými aktivy či pasivy.
        Budeme-li hovořit o investiční politice, tak i tyto investiční programy schválené v rámci Isprofinu v létech 2002 i dříve všechny přešly v nezměněné formě na kraje s tím, že při první schůzce v lednu 2003 jsem vyzvala hejtmany, zda nechtějí přehodnotit tyto investiční záměry a zvážit směřování investic, pokud je započato dílo, ještě jinam, nebo třeba i změnit tak, aby mohli přeměnou těchto peněz uhradit třeba i některé pohledávky po lhůtách splatnosti. Ani jeden kraj nezměnil své rozhodnutí. Proto - a teď bych chtěla uvést - dotace investičního charakteru schválené poběží dále.
        Mám-li hovořit o dotacích ze státního rozpočtu do územních celků, tak byly poskytnuty v létech 1992 - 2002 v celkové výši téměř 20 mld. Kč, z toho do kraje Vysočina ve výši 3 mld. Kč. Pro srovnání uvádím, že např. do Fakultní nemocnice Bulovka byly poskytnuty dotace se státního rozpočtu za uvedené období do výši 377 mil. Kč a do Fakultní Thomayerovy nemocnice ve výši 396 mil. Kč. V roce 2003 budou poskytnuty dotace ze státního rozpočtu do územních celků v celkové výši 3 mld. 150 mil. Kč a z toho do kraje Vysočina ve výši 306 mil. Kč. Na rozpočtové určení daní bude v roce 2004 do krajských zdravotnických zařízení poskytnuta částka jedné miliardy.
        Budu-li hovořit o zadluženosti nemocnic, pak nebudu hovořit o něčem novém. Již v minulosti jsme se s tím opakovaně setkali. A musím zde hovořit o věcech, které se objevily daleko dříve a které byly řešeny nesystémově.
        Již v roce 1995 se začínaly objevovat první problémy. První problémy, že bylo mnoho poskytovatelů, nebyla koordinována, nebyla jasná pravidla, nebyly jasné úhrady. Objevily se výkonové sazby, objevily se paušály a později v roce 2000 unicitní rodná čísla. (Velký hluk v jednací síni.)