Pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych navázat na to, co jsme zde minulý týden začali, a sice projednání změny zákona číslo 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, zejména na vystoupení kolegy Krause a Doktora, které se týkalo otázky pozměňovacího návrhu ohledně příspěvku na zábranu škod z pojišťoven.
        Než se dostanu k vlastnímu pozměňovacímu návrhu, chtěl bych se vrátit trochu do minulosti schvalování některých zákonů o požární ochraně. Byly to čtyři zákony, které se schvalovaly v roce 1999, a sice zákon o požární ochraně, zákon o hasičském záchranném sboru, o krizovém řízení a nouzovém plánování.
        Vy, kteří v této sněmovně sedíte již delší dobu, jistě velice dobře pamatujete, kdy váš kolega Žižka tady velice plamenně hovořil o tom, že jediným možným zákonem, který je nutno přijmout, je zákon o hasičském záchranném sboru jakožto organizační složce státu z důvodu toho, že tento hasičský záchranný sbor bude navázán na státní rozpočet a bude možno ho financovat. Jistě víte, že dříve hasičské záchranné sbory byly navázány na rozpočty okresních úřadů, každý okresní úřad vlastně financoval požární ochranu jiným způsobem. Já jsem to chápal, i když ne úplně, protože jsem věděl dopředu - i když jsem nebyl v Poslanecké sněmovně, ale velice pečlivě jsem tenkrát sledoval průběh přijímání těchto zákonů - že tento zákon přinese do požární ochrany méně peněz, než tomu bylo dříve, pokud to bylo pod okresními úřady. Dnes by to samozřejmě bylo pod kraji.
        Přesto tyto zákony byly přijaty. Musíme s tím tak počítat. Dnes je zapotřebí skutečně do požární ochrany dostat určité množství finančních prostředků, protože jak sami vidíte, stát není schopen ufinancovat požární ochranu. Je tomu tak. Možná, že někomu se to nebude líbit, ale je to skutečně tak.
        Když si projedete republiku a podíváte se na hasičské záchranné sbory, od roku 2000, kdy vstoupil v platnost zákon o hasičském záchranném sboru, se téměř žádná nová technika nekoupila. Prostě na ni nebylo. Co se týká techniky u obcí, tam je už stav daleko katastrofálnější. Průměrné stáří techniky u obcí je 30 až 35 let. To znamená, že většina techniky patří skutečně do muzeí.
        Z tohoto důvodu jsme si dovolili předložit do tohoto zákona pozměňovací návrh, který by určitým způsobem napravil tyto věci a samozřejmě nějakým způsobem do požární ochrany finanční prostředky "napumpoval". Vím, že kolegové mluvili o tom, že je to věc nesystémová. Například v Německu to mají formou samostatné hasičské daně. Toto u nás v současné době není ještě více přijatelné.
        ***
        Proto doporučujeme, aby z pojišťoven 2 % - a zase, prosím vás, se to nebude týkat všech pojišťoven, týkalo by se to pouze těch pojišťoven, které provozují pojišťovací činnost kategorie tři, osm a deset, což je pojištění motorových vozidel, povinné smluvní pojištění motorových vozidel a živelní pojištění majetku. Vím, o čem mluvím. Osm let jsem pracoval v představenstvu jedné pojišťovny. Dvě procenta z tohoto pojistného pro pojišťovnu není téměř nic. Já vím, že Asociace pojišťoven s tím nesouhlasí. Ti s tím nebudou souhlasit nikdy, protože je to vlastně odčerpávání finančních prostředků z pojišťoven, které by mohly použít třeba i jiným způsobem. Na druhé straně pro pojišťovny je to nákladová položka, takže de facto pojišťovna ta 2 % téměř nepocítí. Věřte, že je tomu tak.
        Proto bych apeloval na vás, na poslance napříč politickým spektrem, zda byste mohli tento pozměňovací návrh podpořit, a samozřejmě se jedná o obce v celé republice, jedná se o Hasičský záchranný sbor České republiky jako celek, takže vlastně ty peníze budou plošně rozděleny po celé republice. Navíc zákon 133/85, ve znění pozdějších předpisů, jasně ukládá obcím ustavení jednotek, jejich vybavování. Toto ukládá zákon - ale kde ty obce na to mají vzít, když dnes nejlacinější cisternová automobilová stříkačka se pohybuje kolem 5 milionů korun? Na to prostě obce nedosáhnou, a proto je ta technika tak zastaralá.
        Já věřím, že tuto věc pochopíte, i když, jak tady bylo několikrát řečeno, není to úplně čistá věc. Úplně čisté to samozřejmě z legislativního hlediska není, ale je to v současné době jediná možnost, jak tyto finanční prostředky získat.
        Já jsem dokonce mluvil s Asociací pojišťoven, s právničkou, a myslím, že by nebylo od věci, ale to není na dnešní jednání, to by bylo na další nový zákon, po vzoru některých států Evropy zavést tzv. povinné smluvní pojištění majetku. Ale tady si myslím, že by mohlo jít o následný krok k tomuto zákonu.
        Věřím, že vyslyšíte tuto moji prosbu a že návrh tohoto pozměňovacího návrhu podpoříte. Zatím děkuji. Jinak v podrobné rozpravě se potom vyjádřím k vlastnímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.