Děkuji, pane předsedající. S velkými rozpaky a velmi nerad vystupuji znovu, s faktickou poznámkou je to již moje třetí vystoupení, a obávám se, že si buď nerozumíme, nebo se neposloucháme.
        Za prvé. Kolega Cabrnoch zde přednesl vyjádření šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde se praví: Není žádná časová tíseň.
        ***
        Argumentace, která zde zaznívají, že musíme přijmout rychle něco ve spěchu a případně na to rychle vymýšlet novelu, tak tato argumentace je prázdná. Nedojde k žádnému přerušení sběru dat, není žádný zákon, který by to nařizoval. Není tedy důvod nepřipravit novelu kvalitní, takovou, kterou bychom nemuseli zároveň začít předělávat.
        Není pravda, co zaznělo ve vystoupení paní ministryně - která mě neposlouchá - není pravda to, že by údaje byly anonymizovány. Ony jsou anonymizovány, když se předávají pro důležitá statistická šetření. Ale já se tedy ptám - proč je v návrhu zákona napsáno, že každý lékař musí uvést jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště, povolání atd.? To přece není sběr anonymních údajů. To je sběr velmi konkrétních a citlivých osobních údajů.
        Takže na závěr pouze - nejednáme tady dnes o tom, jestli dojde k nějaké tragédii, jestli dojde k přerušení sběru dat, jestli bude ohrožen zdravotní stav populace. Jednáme pouze o tom, jestli s touto citlivou materií budeme nakládat zodpovědně, jestli zabráníme nějakým podáním k Ústavnímu soudu, jestli okamžitě nebudou následovat stížnosti ke štrasburskému soudu pro lidská práva a jestli vytvoříme novelu, která bude skutečně kvalitní.
        Děkuji.