Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já bych chtěla hned v úvodu říci, že považuji úmysl předkladatelů podporovat rodinu za nesmírně chvályhodný, ale bohužel musím také konstatovat hned vzápětí, že bohužel ta forma, kterou zvolili v tomto svém návrhu, je navýsost nešťastná. Tento návrh kolegů je problematický tím, že je nesmírně vágní a prakticky nestanoví žádná konkrétní pravidla chování. Většina ustanovení tohoto návrhu má charakter proklamací nebo deklarací, aniž by hovořila o konkrétních právech či povinnostech, či přesně vymezila, co je jeho cílem.
        Problematiku rodiny a vztah rodičů a dětí upravuje zákon o rodině, řadu dalších aspektů upravují zákony z oblasti sociálního zabezpečení a daní. Mám na mysli přídavky na dítě, dávky v mateřství apod. V dnešní době, kdy je právní řád zahlcen množstvím předpisů, se domnívám, že není důvod přijímat touto formou zcela nový zákon, který navíc kromě obecných proklamací žádná nová práva či povinnosti nezakotvuje. Pokud se v důvodové zprávě hovoří o zhoršování situace rodin, a předkladatelé mají na mysli samozřejmě porodnost, rozvodovost, nemanželské soužití atd., domnívám se, že tato situace se v žádném případě nezlepší tím, že přijmeme zákon, který bude obecně konstatovat, že je třeba podporovat rodinu.
        Já jsem o tom, kolegové, hovořila, je to řekněme dva týdny, už v případě návrhu zákona o domácím násilí, který byl dnes ráno odhlasován. Hovořila jsem zde o tom, že společenský jev, který samozřejmě všichni můžeme odsoudit, se nezmění tím, že prostě přijmeme zákon a v zákoně budeme prosazovat, jak se s tím budeme vypořádávat. Tímto způsobem domácí násilí nezmizí a tímto způsobem se nevyrovnáme s tím, že budeme podporovat rodinu.
        Já se zmíním ještě krátce o jednom bodě tohoto návrhu, o kterém se domnívám, že je velmi vágní. Jde o § 2 odst. 2, kde se uvádí, že podpora rodiny je tvořena souborem opatření, který je vymezen příslušnými zákony a podzákonnými úpravami. Podporou rodiny rozumí tento zákon dále vzdělávací, kulturní, duchovní, sportovní a volnočasové aktivity, které mají za cíl zlepšovat manželské vztahy, zvyšovat výchovnou kompetenci rodičů, posilovat vztahy uvnitř rodiny a vztahy mezi rodinou a společností. Domnívám se, že dané ustanovení zcela nesystémově odkazuje na jakýsi soubor opatření, vymezený v příslušných zákonech a podzákonných úpravách. Není zde však zřejmé jaký a ani není jasné, proč je třeba přijímat tento zákon, když jakýsi soubor opatření již v jiných právních předpisech samozřejmě existuje.
        Také se chci zmínit, že úkoly krajů a obcí jsou v návrhu stanoveny velmi nejasně. Hovoří se o jakémsi vypracovávání koncepcí, o provádění opatření, aniž by byl obcím či krajům svěřen jakýkoliv konkrétní úkol.
        Návrh zákona o podpoře rodiny tedy z právního hlediska neřeší vůbec nic. Je spíše než právním předpisem politickou či společenskou proklamací, která s ohledem na existující zákon o rodině a jeho terminologii přinese do právního řádu spíše zmatek než nějaký užitek, a toho bychom se měli vyvarovat.
        Nicméně v závěru toho, co jsem zde zmínila, bych chtěla říci, že nebudu navrhovat zamítnutí ani se nebudu připojovat k zamítnutí tohoto návrhu a nechám pouze a jenom na svobodné vůli svých kolegů ze svého poslaneckého klubu, jak přistoupí podle svého vědomí a svědomí k hlasování o tomto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.