To jsou mladí sportovní lidé, ty to jistě bude zajímat.
        - ve světovém měřítku. Klobouk dolů před staviteli, že se do takového díla pustili, klobouk dolů před myšlenkou, která stála na počátku. Miliardy létají vzduchem, mezinárodní pověst České republiky byla vsazena do banku, a proto mě tak trochu mrazí v zádech, když od premiéra této země dostanu odpověď na svou interpelaci v suchém úřednickém duchu, který praví, že se to vlády vlastně skoro vůbec netýká. Jsem přesvědčen o tom, že projekty tohoto rozsahu si v českých podmínkách zaslouží státní podporu, protože představují na jedné straně vysoké náklady i vysoké riziko negativních dopadů na velký počet voličů, a na straně druhé mohou být ale i zdrojem nemalých příjmů a nepřímých i přímých zisků státu v budoucnosti. Z obou důvodů je na místě, aby vláda České republiky takové projekty podpořila, a to více než dosud, ale získala za to také samozřejmě odpovídající kontrolu nad věcí.
        Státní a vládní podpora v podobných případech totiž musí být velmi systematická a vysoce koncepční z hlediska dlouhodobých časových horizontů. Obávám se, že právě v tomto konkrétním případě, kde se prolíná oblast sportu s cestovním ruchem, kulturou i byznysem v mezinárodním měřítku, jednotící vize státu a vládní koncepce citelně chybí. Namísto toho byl dán průchod živelnosti, která může mít i nepředvídatelné následky. Lhostejné přihlížení vlády k živelným dějům na poli velkých mezinárodních sportovně společenských akcí chystaných na našem území, s rozsáhlými přímými i nepřímými dopady na obyvatelstvo a infrastrukturu, téměř jistě bude mít obdobné důsledky jako pozdní pokusy o hašení obdobných problémů v jiných resortech - ve školství, zdravotnictví, kultuře anebo třeba v armádě. Také zde bude absence systémového řešení v počátcích problému vykoupena nákladnými nucenými intervencemi státu v době, kdy už bude vše tak daleko, že nepůjde dělat nic jiného než platit jako mourovatí, a to i s nemalými úroky. A to přitom mistrovství světa v ledním hokeji i stavba haly Sazka mohou být pouhou malou předehrou.
        Jak jistě víte, objevily se již v Praze a v České republice i takové projekty, jako je výstavba národního fotbalového stadionu, či myšlenky na pořádání akcí takového rozsahu náročnosti, jako jsou olympijské hry. Jak by to asi dopadlo, kdyby i v takové věci vláda pozdě honila bycha, raději ani nedomýšlejme. Ano, v případě haly Sazky i mistrovství světa v ledním hokeji je již na státní koncepce příliš pozdě. Věci už jsou tak daleko, že nezbývá než doufat ve schopnosti a dobře připravené plány investora, stavitele i pořadatelů. A poděkovat Finům, že nám výměnou termínu konání mistrovství dali o rok více času na řešení našich vlastních vnitřních problémů a něčeho, co bych nazval chaotismem koncepčně-pozemkově-právní situace v této zemi.
        Mistrovstvím světa to však ani nezačalo a ani neskončí. Proto jsem považoval jako předseda sportovního podvýboru sněmovny i jako opoziční poslanec za nutné touto interpelací i jejím projednáváním upozornit na hmatatelná rizika visící ve vzduchu, pojmenovat je a vybídnout vládu k vážnému přemýšlení. Jaká cifra vyjde, když sečteme všechny dotace na různé stadiony, hřiště, bazény i jiné stavby sportovního charakteru v poslaneckých obvodech, schválené například nedávno v závěrečné bitvě o každoroční rozpočet? Jde o stamiliony. Jako jsou jistě vynaloženy na bohulibé účely, jejich soustředěné a koncepčně i promyšlené zacílení by bylo mnohem efektivnější.
        ***
        Přidáme-li k tomu například ještě některé sporné dotace bohatým fotbalovým a jiným sportovním klubům, o kterých píší v těchto dnech Hospodářské noviny, máme peněz, že by se daly přehazovat možná i vidlemi. Zatím však většinou přistanou u toho, kdo umí nejvíc křičet, kdo má nejvíc známých na správných místech. Sám účel a efektivita použití se dostávají do pozadí. Bumerang vládní lhostejnosti letí vzduchem a dříve či později dopadne tam, kam má.
        Dovolte mi tedy jen letmo připomenout, co všechno je ve hře nejen kolem haly pro lední hokej.
        Tahanice o pozemky rekultivované za státní peníze se společností Clenex Reval jsou již snad za námi. Ovšem přinejmenším lehké mravenčení v oblasti peněženky by měl vyvolávat již sám fakt angažovanosti finanční skupiny Nomura ve věci haly. Skupiny, se kterou má stát již své smutné zkušenosti.
        Pan premiér mi odpověděl, že Sazka je akciovou společností a případné riziko spojené s dalším financováním sportu je otázkou pro její akcionáře. Po formální stránce je to jistě pravda, ale Sazka je také společností historicky vyvinutou z někdejšího státního monopolu na sázkové hry, jejímiž akcionáři jsou sportovní svazy a organizace čítající tisíce oddílů, klubů a jednot s více než 2 miliony členů, občanů a nakonec i voličů. Případný výpadek příjmů z každoroční miliardy, na kterou jsou zvyklí - a někde dokonce závislí - povede zákonitě k tomu, že natáhnou ruku - ke komu? No ke štědrému státu. Ten již nyní podle informací pana premiéra přisypává do sportu dalších 1,3 miliardy korun také těm svazům a občanským sdružením, které neměly dosud to štěstí být akcionáři Sazky. Tomu musím jako předseda sportovního podvýboru jen zatleskat, ale zároveň to stejně ukazuje, jak velký podíl Sazka na financování českého sportu má.
        Obavy o další financování českého sportu v souvislosti se závazky Sazky vyjádřil v médiích i náměstek ministryně školství a vládní zmocněnec pro konání mistrovství světa v ledním hokeji Karel Hrdý, který by měl být ovšem za vládní koncepci ve sportu zároveň zodpovědný. Já s ním jeho obavy sdílím. Případný výpadek příjmů Sazky nemusí totiž přijít pouze z nutnosti splácet vydané obligace, ale i z reálné hrozby ztráty jejího dominantního postavení na českém sázkovém trhu, který se již po vstupu do Evropské unie otevře též silné zahraniční konkurenci. Již nyní se objevují některé návrhy na změny v zákonech, které mohou výrazně změnit sázkové prostředí v České republice a mít vliv nejen na příjmy Sazky, ale i na její schopnost splácet úvěry. Kromě toho zde bude stát ona moderní aréna, jejíž provoz a využití také nebudou jednoduchou a levnou záležitostí.
        Kolegyně a kolegové, co jsem považoval za svou povinnost říci, jsem řekl. Pokud jde o odpověď pana premiéra, s ní jsem dle jednacího řádu vyjádřil nespokojenost a tím ji posunul k veřejnému projednání v plénu. Nevidím jako účelné podávat k hlasování návrh, aby s ní vyjádřila nespokojenost sněmovna jako celek. I kdyby tomu totiž v rámci koaličně opoziční aritmetiky došlo a pan premiér musel vypracovat odpověď novou, obávám se, že bychom se nedověděli o koncepčním přístupu vlády k této oblasti nic nového. Také nebudu pana premiéra ani vás ostatní trápit a popřeji vám klidné Vánoce. Doufám však, že vláda vezme tuto věc vážně v potaz v příštím roce.
        Hezké Vánoce.