Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, tento vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, má na ústavně právní rovině implementovat rámcové rozhodnutí rady o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání osob mezi jednotlivými státy. Tento institut, to je evropský zatýkací rozkaz, předvídá předávací proceduru, která ve vztazích mezi členskými státy EU nahradí dosavadní extradici. Na základě evropského zatýkacího rozkazu budou mezi členskými státy namísto vydávání osob tyto osoby předávány, a to v podstatě bez ohledu na státní občanství. Tento proces má být rychlý a efektivní, protože o předání nebudou rozhodovat ministerstva, ale přímo soudy.
        Evropský zatýkací rozkaz byl schválen Radou Evropské unie 13. června 2002, a toto rámcové rozhodnutí přijala Rada Evropy jako nejdůležitější z řady opatření, která reagovala na teroristické útoky na Spojené státy. V tomto rámcovém rozhodnutí lze nalézt tři nové základní prvky. Prvním z nich je zrušení rozhodovací pravomoci ústředního správního orgánu v těchto věcech. U nás a ve většině států Evropské unie je to ministerstvo spravedlnosti. Druhou zásadou je, že se prolamují principy tzv. dvojí trestnosti u vymezených jednání. Za třetí se prolamuje zásada, že vlastní občany nelze vydat třetímu státu.
        Je-li vydán evropský zatýkací rozkaz, je to soudní rozhodnutí vydané členským státem Evropské unie. Tímto rozhodnutím se vyžaduje zatčení a předání požadované osoby jiným členským státem. Velmi dobře vidíme tu souvislost s teroristickými útoky už v této souvislosti. Zatýkací rozkaz může být vydán na osoby, které jsou podezřelé ze spáchání takových trestných činů, za které je možno uložit trest odnětí svobody s horní hranicí alespoň dvanáct měsíců, nebo na osoby, které už byly odsouzeny k trestu odnětí svobody v délce alespoň čtyř měsíců. Dále jsou taxativně uvedena jednání, za která je možno uložit v dožadujícím členském státě trest odnětí svobody s horní hranicí alespoň tří let, a u těchto jednání je prolomena zásada dvojí trestnosti, což znamená, že postačí, aby skutek, pro který je požadováno předání, byl trestný podle práva dožadující země, a není nutné, aby byl trestný také podle práva dožádané země. Kromě terorismu a s ním spojených trestných činů, jako jsou únosy letadel nebo braní rukojmí, je v tomto výčtu uvedeno např. obchodování s lidmi, pohlavní zneužívání dětí včetně dětské pornografie, obchodování s drogami, vražda, loupež, znásilnění a některá další trestná jednání. Jde ve všech případech o taková trestná jednání, která jsou trestná i podle našich předpisů.
        V tom rámcovém rozhodnutí se též stanoví možnost odmítnout výkon zatýkacího rozkazu, příp. stanovit taxativní podmínky, při jejichž splnění bude teprve ten zatýkací rozkaz realizován. V případě, kdy je předáván občan dožádaného státu, může být předání podmíněno tím, že bude po případném odsouzení ve státě, který zatýkací rozkaz vydal, vrácen zpět domů k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření.
        ***
        Adresátem evropského zatýkacího rozkazu je přímo příslušný soudní orgán, Ministerstvo spravedlnosti nebo jiný ústřední orgán státní správy někde jinde. Je omezen na administrativní a technickou pomoc. Obsah zatýkacího rozkazu včetně povinnosti jeho překladu do jazyka vykonávajícího státu je stanoven rámcovým rozhodnutím. Jsou stanoveny lhůty a postupy pro rozhodování o výkonu evropského zatýkacího rozkazu a pro předání osoby.
        Pro nás je implementace ustanovení o evropském zatýkacím rozkazu dána potřebou rychlého a efektivního boje proti organizované a přeshraniční kriminalitě v Evropské unii, která samozřejmě po 1. květnu bude ještě více usnadněna volným pohybem osob. Volnému pohybu osob odpovídá tedy na úseku trestního práva evropský zatýkací rozkaz.
        Myslím, že zbývá ještě podotknout asi dvě věci. Tento ústavní zákon, který předkládáme, je velmi stručný. Zní tak, že v článku 14 Listiny základních práv a svobod se vkládá nový odstavec 5, který zní takto: Občan může být vydán členskému státu Evropské unie k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody, pokud to vyplývá ze závazků České republiky jako členského státu Evropské unie, které nelze omezit ani vyloučit.
        Mezi teoretiky není tak zcela jasné, jestli celá tato záležitost ústavní úpravu vyžaduje, nebo ne. Předkladatel se postavil za stanovisko, že chce, aby Parlament o těchto záležitostech rozhodl i na ústavní úrovni. Původní záměr byl předložit takovou změnu Listiny základních práv a svobod, která by umožnila nejen implementaci evropského zatýkacího rozkazu, ale která by umožnila implementovat i jiné mezinárodní budoucí závazky České republiky, jak v bilaterálních vztazích k jiným zemím, např. ke Spojeným státům americkým, s nimiž nelze v tuto chvíli bez obtíží uzavřít novou smlouvu o právní pomoci, tak zejména v souvislosti s mezinárodním trestním soudem. Po zralé úvaze jsme se rozhodli toto velmi diskusní téma omezit jenom na téma evropského zatýkacího rozkazu - a s tím souvisí druhá poznámka, kterou jsem slíbil.
        Česká republika, pokud jde o evropský zatýkací rozkaz, nemá žádný prostor pro manévrování a případná neschopnost dostát závazkům z rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu by pro Českou republiku mohla mít závažné důsledky v podobě sankcí ze strany orgánů Evropské unie.
        Osobně vás mohu ujistit, že na setkáních a schůzích ministrů spravedlnosti Evropské unie, jichž se naše republika již zúčastňuje, je tato otázka předmětem neustálých dotazů a jednání a členské státy a státy, které mají přistoupit, jsou žádány, aby referovaly o postupu implementace této zásadní evropské normy pro boj s organizovaným zločinem a terorismem, jak to postupuje v jejich zemích. My jsme ujistili na posledním setkání, že to bude předmětem jednání našich zákonodárných sborů v tomto roce a na začátku roku příštího.
        Myslím, že tento vládní návrh ústavního zákona máme předložit do druhého čtení. On souvisí s dvěma dalšími předlohami, o nichž budu mluvit za chvíli. Ty již nejsou ústavního charakteru. Jde o změnu trestního zákona a o změnu trestního řádu, kterými se provádějí detaily, že by mělo být předkladateli umožněno, aby celý soubor těchto legislativních změn vyvolaných legislativou Evropské unie prodiskutoval v parlamentních výborech, kam budou přiděleny tyto předlohy k dalšímu projednání.
        Navrhuji tedy, aby vládní návrh ústavního zákona na změnu Listiny základních práv a svobod byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji.