Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_24_00027


Schůze 24/2002 5.12.2003

Téma Zahájení schůze

Ing. Pavel Hojda (*1952) (Poslanec ) ( délka 14 minut )

        
Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se připojil do diskuse o právě probíhající privatizaci dvou rozhodujících hnědouhelných dolů v severozápadních Čechách. Jedná se o Severočeské doly, dále ve zkratce je budu nazývat SD, kde stát prostřednictví Fondu národního majetku vlastní 55,4 % a dalším významným akcionářem je ČEZ, který má 37,2 %. Sokolovskou uhelnou, a. s., budu dále nazývat SU, kde stát prostřednictvím Fondu národního majetku vlastní 50 %, a dalším významným akcionářem je Metalimex, který má 36,3 %. Obě akciové společnosti působí v regionech s vysokou nezaměstnaností. To platí zejména pro SD. Mají rozhodující postavení pro ekonomickou stabilizaci a udržení ještě určitého sociálního smíru. V Karlovarském kraji to platí dvojnásob, protože SU má dominantní postavení v ekonomice. Za necitlivý zásah musím označit privatizaci státního podílu jak SD, tak SU v současné době, ale i v nejbližším období, což považuji cca 10 let, za zásah velmi necitlivý, ba přímo likvidační. Určitě nejsem sám s tímto hodnocením. Tento zásah může způsobit ekonomický a sociální šok v celém regionu severozápadních Čech. Hnědé uhlí je a ještě dlouhou dobu bude strategickou surovinou nejen pro energetiku, ale čím dále více i pro chemický průmysl. Proto je s podivem, že vláda přistupuje k privatizaci v době, kdy připravuje zásadní dopracování a zpřesňování energetické koncepce státu na další období a kdy tato koncepce není právě pro období předpokládaného využívání těžby hnědého uhlí prokonzultována a schválena. Je-li jediným motivem získání příjmu do rozpočtu Fondu národního majetku, pak je tento motiv krátkozraký. Předpokládaný přínos prostředků z privatizace odhaduji asi na desetinásobek čistého zisku těchto společností. Jedná se o směšnou částku za ztrátu možnosti prakticky ovlivňovat kontinuální ekonomický růst regionu a zachovat sociální smír. Následné dopady do státního rozpočtu v případě necitlivé a neúspěšné privatizace budou mnohem drastičtější, a to nemluvím o dopadech ve vlastním regionu Ústeckého a Karlovarského kraje. Protože jsem zástupcem Karlovarského kraje, soustředím se na vnímání Sokolovské uhelné na Karlovarsku. Je to společnost, která má základní kapitál skoro 6,8 mld. korun. Strategickým partnerem je ČEZ, který odebírá více než třetinu uhlí. Hospodářský výsledek této společnosti za rok 2002 před zdaněním byl 499 mld. korun, čistý zisk téměř 300 mld. korun. Výnosy této společnosti za rok 2002 byly ve výši 8,2 mld. korun. Zajímavá je struktura tržeb. Nejvíce získala tato firma za dodávky energie - téměř 46 %, pak teprve za dodávku pevných paliv - 42,5 %, a ostatní, mimo jiné chemická výroba, výroba plynu a další služby, byly necelých 8 %. Od roku 1998 docházelo v této společnosti k postupnému úbytku pracovníků. Největší úbytek - mám na mysli od roku 1998, kdy měla tato společnost 6 860 pracovníků, poklesl počet pracovníků v roce 2002 na 5 450, prakticky o 1 400 pracovníků. Největší úbytek byl v roce 1999 - 650 - a nejmenší v roce 2002, kdy to bylo jen 141. Je ale zapotřebí připomenout, že rozhodující úbytek byl úbytkem přirozeným - odchody do důchodu a případné další odchody, které nesouvisely přímo s odchodem pro nadbytečnost. Odchody pro nadbytečnost se meziročně pohybovaly mezi 20 až 40 pracovníky. Sokolovská hnědouhelná si vydobyla za dobu fungování současného managementu a po určité krizi v minulém století - do roku 2000, kdy se pokusil menšinový vlastník o určitý atak na ovládnutí společnosti, mám tím na mysli Metalimex, tak si myslím, že zásluhou rozhodnosti managementu, ale i zástupců státu z Fondu národního majetku se tento útok nezdařil. Společnost si vydobyla v regionu kromě své dominantní pozice, kterou má s ohledem na počet pracovníků a velikost, i kredit solidní spolupracující firmy se seriózním vztahem k pracovníkům společnosti a tím je i významným stabilizátorem regionu v sociální oblasti i v oblasti ekonomiky. V září tohoto roku jsem se zúčastnil na pozvání setkání podnikatelských subjektů i odborářů regionu, kteří chtěli vyjádřit svůj názor na připravovanou privatizaci Sokolovské uhelné. Můj názor, když jsem řekl, že zásadně odmítám privatizaci Sokolovské uhelné v tomto období, ale i v nejbližším období cca 10 let, v podstatě přivítali. Shodli se na tom, že pokud by měla privatizace proběhnout, bylo by pro celý region s ohledem na současné zkušenosti optimální se privatizovat s rozhodujícím podílem managementu a s významným podílem zaměstnanců. Samozřejmě s ohledem na přípravu pokládám, a je zcela jasné i z předchozích vystoupení, že takováto privatizace prakticky nepřichází v úvahu. Žádám tímto vládu ČR, aby zastavila privatizaci a zrušila rozhodnutí o privatizaci a případně se vrátila k jednání o potřebě privatizace až po jednoznačném ujasnění energetické koncepce s výhledem na časové období minimálně do roku 2030, koncepce přijatelné a hlavně přijaté ve větším politické konsensu, než je konsensus v současné vládní koalici. Krátce se zmíním ještě o jedné podivné kauze týkající se Severočeských dolů, a. s. V současné době jsou tiskem zveřejňovány informace o podivné realizaci přípravy a výstavby přeložky železniční tratě Žatec - Chomutov u Března. Současný stav zpomalování výstavby, vzrůstající náklady akce a hlavně nepochopitelné zvolení nejdražší varianty, tzv. tunelové - je to velmi charakteristický název, i když se jedná o skutečný železniční tunel - budované na nestabilním a poddolovaném území, je ukázkou toho, že zástupci státu pravděpodobně právě u Severočeských dolů rezignovali na základní kontrolní činnost. *** Není mým úkolem ukazovat na viníka současných potíží při výstavbě přeložky a téměř jistě i budoucích enormních vícenákladů. Je to a musí to být rozhodně úkolem managementu a zástupců státu ve statutárních orgánech Severočeských dolů. Proč ale někdo z ministerstva průmyslu či vlády se nezajímá o to, že při správě majetku akciové společnosti s rozhodujícím podílem státu je mrháno prostředky řádově stamilionů Kč? Pokud se někdo domnívá, že zde haraším imaginárními čísly, která nejsou doložitelná, doporučuji, aby se seznámil s odborným posudkem projektové kanceláře Projektování pozemních a inženýrských staveb k provádění stavebních průzkumů a projektování speciálního zakládání a sanací sesuvů, z Prahy 3. Mimo jiné tento posudek je z 10. října 2003. Já budu z některých částí citovat: V našem vyjádření k nastalé situaci na stavbě přeložky trati Březno u Chomutova - Chomutov, kde další práce na stavbě tunelu přerušil zával, navážeme na naše posouzení navržených variant přeložky tratě ČD Hořetice - Spořice z hlediska geotechnického a ekonomického z 26. 9. 1994, pro které jsme měli k dispozici podklady. - S nimi vás teď nebudu seznamovat, ale byly to podklady relevantní. - Ve vypracovaném posouzení navržených variant přeložky trati - v této době existovaly pouze dvě varianty, a to zelená, kompromisní, kterou navrhoval Ing. Krmela ze SÚDOP Praha, a varianta přeložky konsensus, kterou navrhovala paní Věra Ježková ze Severočeských dolů Chomutov - jsme zdůraznili, že známe velmi dobře geologické a hydrologické poměry překládaného úseku železniční tratě z vlastních prací na tomto území. Jako naprostý nesmysl se nám jevila při jednání na Okresním úřadě Chomutova Ing. Krmelou ze SÚDOP Praha pro přeložku železniční tratě navržená varianta tunelová. Tunelovou variantu přeložky tratě navrhl Ing. Krmela poměrně blízko budoucí horní hrany generálního svahu povrchového lomu, což se nám nelíbilo, a dovedli jsme si představit přerušení trati sesuvem generálního svahu, a vlastní tunel ještě navíc situoval do poddolovaného území, do území postiženého intenzivní důlní činností. Samozřejmě v této expertize je uveden další postup, kde se jenom konstatuje, že současná stavba nebude dokončena v termínu, že bude daleko nákladnější. Hovoří se o částkách téměř do 500 milionů. Navíc hrozí v budoucnosti, že tato stavba může být jednak ohrožena, jednak bude ztížen přístup k těžbě cca 300 milionů tun uhlí, které se nacházejí v oblasti za tunelem, a nebude možné k nim dosáhnout právě s ohledem na tuto stavbu. Je zapotřebí, aby se nebraly tyto názory a to, co se děje na této stavbě, na lehkou váhu, protože se domnívám, že to přímo souvisí i s vlastní privatizací a že by se mohlo stát, že u Severočeských dolů bude mít ten, kdo zprivatizuje, oprávněné a vážné připomínky, že cena, která byla stanovena, nevzala v úvahu právě problémy, které se mohou naskytnout. A to nehovořím o tom, že zde může dojít ke značnému poklesu zaměstnanosti, protože právě v této oblasti nebude možné těžit. Chtěl bych říci, že právě na tyto problémy upozorňoval i náš bývalý kolega, poslanec Josef Houzák, který už není mezi námi, a dostalo se mu velmi vágní odpovědi. Musím konstatovat, že od té doby bohužel nikdo z kompetentních orgánů, nejenom z managementu společnosti, ale ani zástupci státu, s tímto nečinil prakticky nic a zřejmě je jim jedno, že jsou zde vyhazovány peníze přímo z oken. Já se domnívám, že tato má zpráva - byl bych velmi rád, kdyby byla ověřena, kdyby bylo konstatováno, že je buď vše v pořádku, nebo že se činí nápravné kroky, tak aby se zbytečně neplýtvalo prostředky - by měla vést k tomu, aby se došlo k nějakým závěrům, případně k pozastavení privatizace. Jinak bych se chtěl připojit ke svému předřečníkovi Jaroslavu Gongolovi, který vyjádřil i mé stanovisko. Domnívám se, že palivoenergetický komplex je tak závažným, tak rozhodujícím a strategickým činitelem v národním hospodářství, že není možno usilovat o to, aby byl urychleně zprivatizován, aniž by byly zajištěny výhledy právě v palivoenergetickém komplexu a v energetické politice jako takové. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/024schuz/s024011.htm


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_24_00027
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 689 lidí darovalo 1 869 127 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy