Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych v tuto chvíli, aby mi byla opravdu věnována pozornost, protože to, o čem za krátkou chvíli bude tato Poslanecká sněmovna hlasovat, považuji za skutečně velmi důležité. Je to podruhé, co chci sněmovnu o něco doslova a do písmene poprosit. A to, o co bych chtěl poprosit, je, abychom skutečně vážili své rozhodování na základě faktů, nikoliv na základě emocí a nikoliv na základě v některých případech i neinformovanosti.
        Přesto je mojí povinností odpovědět na to, na co odpovědět v tuto chvíli lze. Otázek bylo řečeno hodně. Omlouvám se, pokud na něco nebudu schopen dostatečně podrobně reagovat. Doufám, že k tomu bude příležitost při dalších kolech jednání.
        Je jedna věc zcela pravdivá. To, co je pravdivé, je to, že pokud tato smlouva bude zamítnuta, tak 1. května tohoto roku se výrazně zpřísní režim na česko-slovenských hranicích. Nemám ve zvyku v Poslanecké sněmovně mnoho číst, spíše se snažím mluvit spatra. Ale chtěl bych vám přečíst právní rozbor toho, co nastane v okamžiku, kdy nebude tato smlouva schválena. A byl bych velmi rád, aby všichni hlasovali ne na základě toho, co jsem říkal v úvodu, podložených třeba i nějakými klubovými rozhodnutí, ale abyste ještě jednou své rozhodnutí zvážili.
        Právní rozbor je zcela jednoznačný. Dovolím si vám ho přečíst. Předkládaná novela režimové smlouvy ukončuje platnost bezvízové dohody. Pokud nebude novela přijata, ustanovení bezvízové dohody se s výjimkou článku 3, který umožňuje překračování státních hranic na kterémkoliv vhodném místě, stanou nadbytečnými. Protože oblast vízové politiky je ve výlučné působnosti a pravomocích Evropských společenství, předmět jejich úpravy bude pokryt komunitárním právem. Onen článek 3 bezvízové dohody, který umožňuje překračování státních hranic na kterémkoliv vhodném místě, bude v rozporu se schengenským acquis první kategorie, tedy s těmi předpisy, které Česká republika musí plnit již po vstupu do Evropské unie. Konkrétně je to článek 3 odst. 2 schengenské prováděcí úmluvy.
        Není pravda, že tady musíme čekat na nějaké nařízení Rady. My budeme v situaci, kdy budeme muset velmi výrazně zpřísnit režim na česko-slovenských hranicích a výjimka, o které se tady mluvilo, které se vcelku po právu, a myslím si, že je to správné, dovolávali někteří poslanci, jestli jsme jednali nebo nejednali, hovořil o tom pan poslanec Říman, tak ta výjimka byla vyjednávána a je vyjednána. Ale to, co je vyjednáno, je tato smlouva. Protože tato smlouva sama o sobě, pokud bude schválena, tak je velmi zásadní výjimkou oproti tomu, jak by režim na česko-slovenských hranicích měl vypadat, kdyby výjimka sjednána nebyla. Platnost bezvízové dohody by bylo nutno ukončit. Lze předpokládat, že takto citlivý krok, a teď je to spíše politická úvaha, jak by reagovala slovenská strana samozřejmě, to, co je právní text - v případě neukončení platnosti bezvízové dohody by úprava režimu na společných státních hranicích byla v rozporu se závazky přijatými Českou republikou v přístupové smlouvě. V přístupové smlouvě jsme se zavázali k těmto věcem a je to smlouva, která byla schválena referendem, všelidovým hlasováním v České republice. Česká republika by postupovala proti vyjednávací pozici v přístupových jednáních. Tento stav by vedl ke kritice ze strany Komise, která by vyústila v žalobu k soudnímu dvoru Evropského společenství, a soudní dvůr by zakázal aplikovat článek 3 bezvízové dohody.
        Jsme v situaci, kdy podle mého názoru na stole leží smlouva, která umožní zachovat velmi zásadně nadstandardní režim na česko-slovenských hranicích nejenom v rámci Evropské unie, ale i v rámci všech ostatních státních hranic, které Česká republika má. Pokud se podíváte na to, co je vyjednáno, a srovnáte to se smlouvami o malém pohraničním styku, které máme s Polskou republikou a se Spolkovou republikou Německo, nemáme smlouvu o malém pohraničním styku s Rakouskou republikou, tak i oproti těmto smlouvám o malém pohraničním styku s Německem a s Polskem je tato smlouva zásadně výhodnější pro režim na hranicích. Proč je výhodnější? Je výhodnější proto, že umožňuje překračování státních hranic mimo hraniční přechody. Hustota určených sedmdesáti dvou míst, pokud bychom k tomu připočetli dvacet dva normálních hraničních přechodů, tak hustota takovýchto míst, kudy se budou dát překračovat státní hranice, je, že ve vztahu k 251 km společné státní hranice bude zhruba připadat jedno místo, kudy se bude dát kýmkoliv překračovat státní hranice, na 2,6 km. S Polskou republikou je to na 8 km, s Německem 7 km, s Rakouskem 18 km.
        Další výrazně nadstandardní režim na česko-slovenských hranicích bude to, že odhlédneme-li od míst určených k překračování státních hranic, bude možno státní hranice překračovat na kterémkoliv místě na individuální povolení tak, jak tady o tom byla několikrát řeč. O individuální povolení si bude moci každý zažádat na kterémkoliv referátu cizinecké a pohraniční police. Těch je několik set po území České republiky. Bude umožněno, zůstane v aplikaci to, co je v jiné smlouvě mezi Českou a Slovenskou republikou, tedy to, že budou moci být využívány i individuální dopravní prostředky za předem stanovených účelů, které dneska již ve smlouvách jsou. Zůstane zachováno i to, že bude moci být využívána těžká zemědělská technika, lesní stroje za účely, které smlouva předpokládá.
        Skutečně to, co je nepříjemné, a to tady nikdo neskrývá, je, že oproti současnému stavu, pokud někdo bude chtít chodit mimo 72 plus 22 míst určených k překračování státní hranice, pokud bude chtít někdo chodit mimo tato místa, bude si muset požádat o individuální povolení. Povolení bude vydáno. Další komplikace, a to říkám zcela otevřeně, abych nic nezastíral, je, že povolení samozřejmě bude mít omezenou platnost. Je na dobu jednoho roku. Ale neznamená to nějaké zásadní zhoršení režimu na česko-slovenských hranicích.
        ***
        To, co tady říkám, myslím zcela jednoznačně potvrzuje, že zůstává zachován velmi výrazně nadstandardní režim na česko-slovenských hranicích. Problém je ale v tom, že schengenská prováděcí úmluva jasně hovoří o tom, co je standard. Standard je překračování hranic pouze na hraničních přechodech. Co je nad standard vyjednaná výjimka, je, když se hranice může překračovat jinde, na místech k tomu určených, nebo dokonce i na individuální povolení kdekoliv, jak to tato smlouva umožňuje.
        Zaznělo tady mnoho argumentů. Zazněl tady argument, že nám toto nikdo nevyčítal. Zazněl tady argument, že bývalý velvyslanec Evropské komise byl spokojen se stavem na česko-slovenské hranici. Já musím říci, že to je prostě hrubá nepravda. Prosil bych všechny z vás, kteří budete hlasovat a byli byste těmito argumenty přesvědčeni, abyste se podívali - a tady v parlamentě jsou k dispozici - na hodnotící zprávy Evropské komise. Já vám odcituji z monitorovací zprávy Evropské komise za rok 2003. Zde se uvádí: "Obecně je Česká republika připravena na aplikaci relevantního schengenského acquis, avšak je třeba ještě vyvinout úsilí k uzavření smlouvy se Slovenskem omezující překračování státních hranic pouze na k tomu určená místa a dokončit harmonizaci hraničního režimu se Slovenskem." To je v hodnotící zprávě za rok 2003. Není pravda, že to nikomu nevadilo. Není pravda, že si tady v tomto směru něco vymýšlíme.
        Já mám opravdu jednu jedinou obavu. Ta obava je, že když tato smlouva bude zamítnuta, tak zamítnutím, které nepochybně budete činit v dobré víře, že nechcete zkomplikovat život na česko-slovenských hranicích, tento život zkomplikujeme, protože budeme muset plnit závazky, které vyplývají z toho, co jsem říkal. Bezvízová dohoda se Slovenskem, která umožňuje současný režim, pozbude platnosti a jediné, co bude platné, budou předpisy, které ukládají přísný režim. Vyjednaná výjimka, po které se tady volalo, padne a nebude možnost jejího uplatňování, protože ta výjimka musí být zakotvena v této smlouvě, aby potom mohla být definitivně potvrzena. Jsem přesvědčen, že všichni jsme tady vedeni dobrou vírou. Nevěřím, že je tady někdo - i ten, kdo má jiný názor než já - kdo by názor měl ze zlé vůle. Jsme vedeni jedním směrem - zachovat nadstandardní režim. Já pouze tvrdím, a myslím si, že na to mám dostatek dokladů, že neschválením této smlouvy způsobíme výrazné zkomplikování života lidem na česko-slovenském pomezí.
        Já tady mám popsány čtyři papíry připomínek, které tady zaznívaly. Skoro si myslím, že to zásadní už v tuto chvíli zaznělo, ale přesto se ještě k něčemu vrátím, protože tu bylo několik konkrétních otázek.
        Jestli není možné řešit tuto situaci zpřísněním kontroly na státních hranicích. Samozřejmě, že řada věcí, které jsou problémem, se dá řešit tím, že se zlepší práce cizinecké pohraniční policie. O tom není pochyb, ale ten problém, který řeší tato smlouva, neřeší ani to, kdybychom na hranice poslali polovinu české armády, z jednoho prostého důvodu: protože my jsme povinni dosáhnout stavu, kdy překračování státních hranic bude na hraničních přechodech, jak je to standardní, nebo na místech k tomu určených. Místa k tomu určená stanoví tato smlouva. Když tato smlouva nebude, nebudou existovat k tomu určená místa.
        Dále tato smlouva zavádí - i když se tak formálně nejmenuje - malý pohraniční styk nadstandardnější, nežli je kterýkoliv jiný pohraniční styk. Opět, nebude-li tato smlouva schválena, nebude tento nadstandardní pohraniční styk. Tisíc policistů nebo vojáků na hranicích to nevyřeší, protože prostě se budou moci od 1. května 2005 překračovat státní hranice pouze na hraničních přechodech.
        K dalším otázkám. Kdo bude rozhodovat o vydání povolení a na základě čeho. Rozhodovat bude vždy ten orgán státu, na jehož území se má vstupovat, ale bude to fungovat tak, že o povolení si požádá občan České republiky na referátu cizinecké policie tady v Čechách, ale formálně budou rozhodnutí dělat orgány toho státu, na jehož území se má vstupovat, to znamená pohraniční policie Slovenské republiky. Stejně tak opačně to bude fungovat pro občany Slovenské republiky.
        Jak se budou řešit návštěvy, hosté, různé masové akce. K tomu dvě věci. Za prvé se předpokládá, že u hromadných akcí se povolení vydávat budou. To je jednoznačně ve smlouvě uvedeno. Podstatné je, že důvody, které jsou ve smlouvě uvedeny, jsou demonstrativní, nejsou taxativní, to znamená, že se nechává prostor pro to, když přijde něco, co dnes nikdo nepředpokládá, nikdo neočekává, aby tady mohla existovat projevená dobrá vůle ze strany příslušných úřadů.
        Další otázka - proč nejsou všechny prováděcí dohody součástí této smlouvy. Důvod je vcelku jednoduchý: protože kdyby byly součástí této dohody, tak pružnost reakce na vývoj bude takřka nulová. Proto třeba těch 72 míst pro překračování státních hranic se má určovat mezivládní dohodou, nikoliv touto smlouvou, protože se prostě stane, že někde vyroste osada a vznikne potřeba, aby vzniklo ještě 73. místo pro překračování státních hranic. Kvůli každé takové změně bychom museli podstupovat ratifikační proces v obou parlamentech a lidé by čekali rok nebo ještě déle na to, než taková věc bude schválena.
        Mám tady poznámku, že nebylo objasněno, podle čeho se tento režim prosazuje. Myslím, že jsem o tom před chvílí hovořil. Prostě závazky jsou v tomto směru zcela jednoznačné.
        Pokud jde o výjimku, tady to zaznělo v několika vystoupeních. Ptal se na to pan poslanec Říman, pan poslanec Šeich, paní poslankyně Konečná a mám pocit, že ještě někdo jiný. Hovořil jsem o tom - výjimka je tato smlouva. Není možné, aby existoval nějaký jiný režim. Znovu bych tady odcitoval z dokumentu, kterým je Protokol ke smlouvě o začlenění do schengenského systému a který se týká nových přistupujících zemí. Tady je v článku 8 zcela jednoznačně uvedeno: při jednání o přijímání nových členských států do Evropské unie platí schengenský systém a další opatření, která v jeho rámci učinily orgány za acquis, které musí všichni kandidáti na přijetí vzít v plném rozsahu. Nebylo možné z těchto věcí vyjednat výjimku kromě malého pohraničního styku, který tato smlouva předpokládá.
        Otázky, které se vztahovaly v několika vystoupeních na režim na norsko-švédských hranicích. Zapomíná se na to, že Norsko sice není členem Evropské unie, ale přistoupilo k schengenské smlouvě, čili je to úplně něco jiného a hranice tam samozřejmě nemusí být, protože je stejná, podle stejného režimu jako režim na francouzsko-německé hranici. Otázky, které se vztahovaly k Severnímu Irsku a k Irsku - to je opačná situace. Ani Velká Británie, ani Irsko nejsou členy schengenské smlouvy a ještě k tomu, protože vyjednávaly v době mnohem dřívější, v první polovině devadesátých let, tak mají vyjednaný režim, že jestliže někdy v budoucnu budou vstupovat, tak tam možná režim zůstane nadstandardní. Přesto platí zásadní argument, že ani Británie, ani Irsko nejsou členy "schengenu".
        Kolegyně a kolegové, já bych v tuto chvíli chtěl skutečně poprosit o to, aby bylo umožněno další projednávání této smlouvy.
        ***
        K tomu, co říkal kolega Laštůvka, jestli skutečně je nutné zkracovat lhůtu, tak si myslím, že během 30 dnů se dá vyřešit spousta otázek, které v tuto chvíli třeba zůstávají nedořešené.
        Pokud smlouva vstoupí v platnost chvíli po 1. květnu, asi se nic - a teď tady říkám svůj názor - smrtelného nestane, pouze budeme vědomě několik dnů, týdnů, doufám, že už to nebudou nějaké delší měsíce, neplnit závazky, ke kterým Česká republika zavázaná je a které jsou vymáhatelné. Zdůrazňuji - které jsou vymáhatelné. Já bych byl daleko raději, kdyby se podařilo schválit zkrácení lhůt. Pokud tomu tak nebude, stále to bude menší tragédie podle mého názoru, než když dojde k zamítnutí této smlouvy, protože zamítnutí smlouvy povede k tomu, že 1. května budeme muset výrazně zpřísnit režim na česko-slovenských hranicích a to skutečně myslím, že není úmyslem nikoho v této sněmovně. Děkuji za pozornost.