Za druhé, ale to považuji ještě za závažnější vzhledem k celému procesu nominace, a protože to tady nebylo zodpovězeno, musím se znovu dotázat, zda je pravdou, že pan premiér Špidla byl informován před uzavřením jednání o kandidátovi číslo dvě, zda byl informován o tom, že ODS je ochotna jednat o nominaci jiného kandidáta, než byl oficiální kandidát ODS pan Moldan, zda je pravda, že bylo panu premiéru Špidlovi sděleno, že ODS je ochotna jednat o kandidátu Janu Kohoutovi, který byl mezi kandidáty sociální demokracie, a za třetí, zda je pravda, že pan premiér na setkání poslaneckého klubu ČSSD tuto informaci popřel a explicitně řekl poslaneckému klubu ČSSD, že ODS naopak není ochotna jednat o Janu Kohoutovi jakožto o kompromisním kandidátovi na komisaře za Českou republiku. Myslím si, že informace tohoto druhu by byla zvláště cenná pro poslanecký klub ČSSD, protože já tady sděluji, že mé informace praví, že pan premiér o této vůli nebo ochotě ODS informován byl, a v každém případě já jsem jménem ODS tuto informaci panu premiérovi příslušnými kanály vyslal, takže bych byl velmi rád, aby se v tom udělalo jasno.
        Za třetí nás pan premiér informoval o tom, že nominace pana Ivana Pilipa na funkci jednoho z viceprezidentů Evropské investiční banky byla zcela v pravomoci ministra financí. V tom případě bych se rád otázal zde přítomného ministra financí, kdy přesně a jakým způsobem, to znamená, zda nějakým usnesením nebo rozhodnutím ministra byla tato nominace oficiálně vyhlášena, aby bylo jasno, jestli česká vláda vyjednávala o podpoře Ivana Pilipa ještě předtím, než byl oficiálně nominován ministrem financí za kandidáta, nebo jestli ta jednání zahájila až potom. Já znovu opakuji, že informace z otevřených zdrojů hovořily v tom smyslu, že podpora pro konkrétní osobu, tedy pro Ivana Pilipa, byla dojednávána už celou řadu měsíců předtím, byla dojednávána v podstatě na sklonku minulého roku, a byla tedy velmi pravděpodobně dojednávána v době, kdy tento člověk žádným relevantním aktem ještě nemohl být považován za oficiálního kandidáta České republiky na tento post. Já se táži, jak to tedy bylo, chci znát časový harmonogram, a velmi rád bych věděl, jaká byla časová souslednost těchto kroků.
        Pokud jde o nominaci do Účetního dvora, omlouvám se, jestli to pan premiér ve své nyní přednesené odpovědi sdělil, ale já jsem ani podruhé nezachytil, kdo a kdy byl českou vládou jako kandidát na českého zástupce v evropském Účetním dvoru nominován.
        Konečně poslední poznámka se týká ústavní smlouvy. Předesílám, že nebudu zacházet do podrobností. Myslím, že jsme si tady vyříkali všechno na sklonku loňského roku, takže nebudu opakovat všechno, co tady bylo řečeno, ale jednu věc zdůraznit musím.
        Je mi velmi líto, že pan premiér opět pokračuje v mylném informování české veřejnosti o tom, že ty poměry, zejména pokud se týká konstrukce kvalifikované většiny, které jsou navrženy v návrhu evropské ústavy, snad dokonce posilují postavení České republiky oproti současnému stavu. Já tady zcela autoritativně z tohoto místa konstatuji, že to není pravda, že tímto tvrzením předseda české vlády klame veřejnost České republiky, že přechod na populační princip místo principu vážených hlasů oslabuje pozici České republiky uvnitř Evropské unie, že oslabuje zejména její hlasovací pozici uvnitř Evropské rady a že konkrétně tuto hlasovací pozici snižuje ze současného procenta, které tvoří 3,7 % hlasů, tedy vážených hlasů podle systému vážených hlasů v radě, na pouhá 2,2 % hlasů podle populačního principu. Je tedy zcela jasné a nepochybné, že se podle návrhu ústavní smlouvy redukuje váha České republiky uvnitř Evropské rady o zhruba jednu třetinu proti stávajícímu stavu.
        To je z mé strany všechno. Jsem připraven, pane předsedající, předložit k hlasování závěrečná usnesení.