Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, nechci již hovořit příliš dlouho, protože zatímco jiní, jako pan poslanec Říman, o nezaměstnanosti mluví, tak my nezaměstnanost řešíme. (Oživení v sále, smích v lavicích poslanců ODS.)
        A je potřeba jasně říci, a tak mě přitom napadlo, když pan poslanec Říman říkal, že nezapomene, já myslím, že nezapomínáme ani my, a možná vzpomněl na dobu, kdy ještě byl ministrem dopravy, a možná kdyby v té době začal stavět dálnici D47 na severní Moravu, tak jsme možná jeden problém měli vyřešený.
        Myslím, že tady je potřeba přivítat to, že i opozice projevila spoluzodpovědnost a snahu řešit problémy, které jednak svými činy v minulosti způsobila, což tady nakonec zaznělo, a myslím, není dýmu bez kouře, a v podstatě vyčítat této vládě, že se snaží řešit nezaměstnanost, která vzniká díky tomu, a mohl bych samozřejmě pokračovat ve vyjmenování podniků, které byly zprivatizovány takovým způsobem, že prakticky byly zlikvidovány, nejenom v mém rodném okrese na Hodonínsku, například v rámci Čokoládoven Maryša Rohatec, nebo bývalá Sigma Hodonín armaturka, která tedy nějak přežívá, symboly českého průmyslu Zetor Brno, Tatra Kopřivnice a další.
        Jediný slušný privatizační projekt, který byl zrealizován, byl zrealizován právě díky sociálním demokratům, protože ministr Grégr, když ještě byl ministrem, a to ještě před vládou Václava Klause, a zrealizoval fakticky možná jedinou, nebo jednu z mála úspěšných privatizací, Škoda Mladá Boleslav, tak si myslím, že to je příklad toho, jak by mohly věci vypadat, kdyby u toho byla sociální demokracie. (Hluk v sále.)
        Bohužel opožděný vývoj restrukturalizace, která nebyla provedena, privatizace, jejímž symbolem je pan Kožený a podobní, dávají myslím jasně najevo to, co musí tato vláda řešit. Myslím si, že už i slovy Miloše Zemana, kdy jsme přebírali spálenou zemi, a myslím si, že konečně se začínají objevovat první růže. (Smích z lavic poslanců ODS.)
        Tato země v této době není v situaci, v jaké byla v letech 1997-1998, kdy končily předchozí vlády, které vzpomínal i pan poslanec Říman a ve kterých sám zasedal, a kdy byla ekonomika na pokraji zhroucení. Myslím si, že toto jsou základní rozdíly a aspekty, ze kterých vycházíme.
        Je potřeba také říci, že naše projekty, které jsme připravili a které realizujeme, znamenají, že rok od roku pracovní místa nejenom zanikají, ovšem pracovní místa také vznikají. A je potřeba si také říci, jak by vypadala situace, pokud bychom skutečně nedělali nic, tak jak jsme tady byli obviňováni. Nezaměstnanost by byla výrazně vyšší.
        A tady je nutné porovnávat i s okolními zeměmi. Zkrátka a dobře, žijeme v kontextu, jsme postkomunistickou ekonomikou, a tady je nutné porovnávat jak s bývalým východním Německem, tak s Polskem, tak se Slovenskem. Je pravda, že pokud bychom měli srovnatelné finanční prostředky, například na aktivní politiku zaměstnanosti, jako mají naši kolegové třeba v Německu, v Rakousku nebo v jiných zemích, určitě bychom byli schopni v této věci udělat více.
        Jenom možná zajímavé číslo, když už mluvíme o těch číslech, která jsou. Tak v rámci veřejně prospěšných prací, rekvalifikací, vzniku společensky účelných pracovních míst a dalších, absolventských míst prakticky získalo zaměstnání více než 80 000 lidí. Myslím si, že to je docela významný podíl a to jsou například prokazatelná místa, která by chyběla na pracovním trhu, pokud by tato politika nebyla úspěšná.
        My s tím nejsme spokojeni a přivítáme samozřejmě podporu každé iniciativy, se kterou přijdeme. A pokud jde o to, abychom informovali o dalších projektech, tak samozřejmě informovat budeme a budeme velmi rádi, když i poslanci z opozičních stran a opoziční strany přistoupí konstruktivně k tomu, abychom se vyrovnali s nezaměstnaností, která tady objektivně existuje, což je problém, který má samozřejmě svoji setrvačnost, dynamiku a trvání.
        Myslím, že jsme i v oblasti legislativy vytvořili a vytváříme podmínky k tomu, abychom se s tímto problémem mohli náležitě vyrovnat.