Domnívám se totiž, že je poměrně jemný rozdíl mezi tolerancí, kterou rozhodně podporuji, a preferencí. A tento zákon, případně i další záměry vedou spíše k preferování této menšinové varianty a k posunu, byť tam ta adopce dětí není, tak tímto směrem.
        A tak ve vší pokoře si myslím, že manželství je sice instituce nedokonalá, v krizi, ale je to ta nejlepší instituce, kterou lidská společnost má, podobně jako je to s demokracií a s tržním hospodářstvím. Takže vytváření jakékoliv jiné instituce, která by byla naroveň, vlastně ohrožuje většinovou společnost.
        Velmi pozorně jsem poslouchal vystoupení pana docenta Zvěřiny v této věci, ale musím s ním nesouhlasit v jedné věci. My bezpečně nevíme, jaké takovýto zákon bude mít důsledky, protože žádná země nemá dostatečné zkušenosti s tím, aby takováto věc běžela pět, deset, dvacet let, jednu nebo dvě generace. Prostě my to neumíme vyhodnotit a teprve s poměrně větším odstupem zjistíme, jestli to skutečně mělo nulový dopad, nebo nějaký jiný. Měli bychom se na to dívat ve vší pokoře.
        Zdá se, že lékaři jsou zajedno v tom, že se homosexualita nedá léčit, ale také se zdá, že pokud se vytvoří příznivé preferenční podmínky, tak se může rozšiřovat. Nemusí to být čtyři procenta obyvatelstva, může to být šest, může to být osm. A také se zdá, že kdykoliv západní civilizace se dostala do úpadku, procento homosexuálů rostlo.
        Čili ve vší pokoře bych si dovolil sdělit, že budu hlasovat "ne", možná to bude "měkké ne", ale rozhodně nechci přispět k tomu, že počet homosexuálů se bude zvětšovat, protože jim dáme preference, nebude jich čtyři procenta, ale může jich být šest nebo osm, a že si také přiložíme polínko k úpadku západní civilizace. Možná že je neodvratný, ale není třeba tomu pomáhat. Děkuji. (Potlesk několika poslanců napříč sálem.)