Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, jako poslanec zvolený za Zlínský kraj považuji za svou samozřejmou povinnost informovat sněmovnu o podle mého názoru velmi důležitých skutečnostech, které v poslední době v souvislosti s vývojem na česko-slovenské hranici nastaly.
        Dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych vás seznámil s tzv. Rokytenskou výzvou ze dne 15. března 2004. Cituji:
        "My, představitelé obcí příhraničních mikroregionů Bojkovsko, Uherskobrodsko a jižní Valašsko, vyjadřujeme zásadní nesouhlas s připravovanou změnou režimu po 1. květnu 2004 na česko-slovenské hranici. Příslušný návrh zákona projednává v současné době Parlament České republiky, sněmovní tisk 578. Jsme přesvědčeni, že připravované změny hraničního režimu zkomplikují život všem občanům česko-slovenského příhraničí a dlouhodobě výrazně zkomplikují rozvoj cestovního ruchu tohoto regionu. Jedná se o omezení práv občanů, zejména na obou stranách hranice. Dosavadní právo překračovat hranice na jejich libovolném místě má být po 1. květnu 2004 zrušeno. Toto omezení nebude mít žádný pozitivní dopad, pouze dopady negativní. Návrh zákona nerespektuje skutečný dosavadní praktický život zde žijících obyvatel.
        Obracíme se na představitele Zlínského kraje a členy jeho zastupitelstva se žádostí o vyjádření podpory. Obracíme se na starosty a starostky příhraničních obcí o vyjádření podpory. Obracíme se k široké veřejnosti, aby se s podporou této naší žádosti obracela na své poslance a senátory, kteří nás zastupují. Obracíme se na poslance a senátory, aby dbali práv občanů, které zastupují, a připravované změny odmítli.
        V Rokytnici dne 15. března 2004, podepsáni starostové a starostky asi 30 obcí Uherskobrodska, Slavičínska a Valašskokloboučska."
        Na tuto výzvu reagovala rada Zlínského kraje svým usnesením číslo 278/R07/04, které zní:
        "Rada Zlínského kraje bere na vědomí znění Rokytenské výzvy ze dne 15. března 2004, kterou představitelé obcí příhraničních mikroregionů Bojkovsko, Uherskobrodsko a jižní Valašsko vyjadřují zásadní nesouhlas s připravovanou změnou režimu na česko-slovenské hranici. Rada Zlínského kraje vyjadřuje nesouhlas s připravovanou změnou režimu na česko-slovenské hranici, která je v současné době projednávána Parlamentem České republiky, sněmovní tisk 578.
        Dále - doporučuje zastupitelstvu Zlínského kraje se předmětnou problematikou zabývat na svém 23. zasedání dne 14. dubna 2004, a dále - vyzývá poslance a senátory Parlamentu České republiky, především zvolené za Zlínský kraj, aby nepřipustili ty změny hraničního režimu, které povedou ke zhoršení podmínek pro zde žijící občany a zkomplikují jejich vztahy a možnosti přeshraniční spolupráce.
        Zlín 23. března 2004. Podepsán statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš."
        Situací se konečně zabývalo také zastupitelstvo Zlínského kraje, které přijalo usnesení číslo 621/Z23/04 ve znění:
        "Zastupitelstvo Zlínského kraje vyjadřuje nesouhlas s připravovanou změnu režimu na česko-slovenské hranici, která je v současné době projednávána Parlamentem České republiky, sněmovní tisk 578, senátní tisk číslo 276, a vyzývá poslance a senátory Parlamentu České republiky, především zvolené za Zlínský kraj, aby nepřipustili ty změny hraničního režimu, které povedou ke zhoršení podmínek pro zde žijící občany a zkomplikují jejich vztahy a možnosti přeshraniční spolupráce.
        Zlín 16. dubna 2004, podepsán hejtman František Slavík."
        Dále se připravovanou změnou režimu na česko-slovenské hranici zabývala valná hromada euroregionu Bílé - Biele Karpaty, která přijala následující stanovisko.
        Stanovisko valného shromáždění euroregionu Bílé - Biele Karpaty, konaného dne 27. dubna 2004 v Trenčíně. (Dále řečník hovořil slovensky.)
        "Ve smyslu preambule zakladatelské smlouvy euroregionu Bílé - Biele Karpaty, v rámci podpory myšlenky vytvoření stabilní spolupráce, partnerství a v zájmu rozvoje přátelských vztahů mezi sousedícími pohraničními regiony v Slovenské republice a České republice, uvědomujíce si potřebu posílení spolupráce zemí střední Evropy, a v zájmu zachování společného kulturního a přírodního dědictví pohraničních oblastí, v souladu s Vídeňskou deklarací summitu hlav států a vlád, členů Rady Evropy, z 9. 10. 1993, Evropskou rámcovou úmluvou o přeshraniční spolupráci mezi územními celky anebo orgány a deklarací o vzájemné spolupráci z 8. 10. 1999, jakož i na základě Smlouvy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, valné shromáždění euroregionu Bílé - Biele Karpaty vyjadřuje nesouhlas s připravovanou změnou režimu na slovensko-české a česko-slovenské hranici.
        ***
        Tato změna, tak jak je legislativně připravována, zkomplikuje život občanům příhraničních obcí a současně negativně ovlivní rozvoj cestovního ruchu a přeshraniční spolupráci, omezí tradiční kulturní, sportovní a společenské akce.
        Valné shromáždění euroregionu Bílé - Bílé Karpaty žádá kompetentní orgány, aby nedopustily negativní dopady, které s připravovanou změnou hraničního režimu souvisejí."
        Omlouvám se za svoji slovenštinu.
        Zatím poslední dosud neukončenou aktivitou je petice proti připravovaným změnám na česko-slovenské hranici, která zní:
        "V souladu se zákonem č. 85/90 Sb., o právu petičním, my níže podepsaní vyjadřujeme zásadní nesouhlas s připravovanou změnou režimu na česko-slovenské hranici. Příslušný vládní návrh zákona v současné době projednávají obě komory Parlamentu ČR, sněmovní tisk 578, senátní tisk 276. Jsme přesvědčeni, že připravované změny hraničního režimu zkomplikují život všem občanům česko-slovenského příhraničí a dlouhodobě výrazně zkomplikují rozvoj cestovního ruchu tohoto regionu. Jedná se o omezení práv občanů. Dosavadní právo překračovat hranice v kterémkoliv vhodném místě má být schválením tohoto zákona zrušeno. Článek 15d bod 3 připravovaného zákona, který říká, "osoby, které překračují státní hranice podle tohoto článku, musí mít u sebe platný cestovní doklad a platné povolení", je likvidací všech hromadných akcí pořádaných na česko-slovenské hranici. Tato omezení nebudou mít žádný pozitivní dopad, pouze dopady negativní. Návrh zákona nerespektuje dosavadní praktický život zde žijících obyvatel.
        Vyzýváme všechny poslance a senátory, aby dbali práv občanů, které zastupují, a připravované změny odmítli. Žádáme, aby byl zachován dosavadní režim na česko-slovenské hranici, který zde trvá od rozdělení Československa. Evropa musí být otevřena pro všechny, nejen pro hrstku vyvolených.
        Členové petičního výboru Ing. Jana Juřenčáková, Antonín Zámečník, Vojtěch Vráblík a Drahomír Ország."
        Petice není dosud ukončena, nyní ji podepsalo více než tisíc občanů.
        Dámy a pánové, ke všem uvedeným výzvám se připojuji a budu hlasovat proti ratifikaci smlouvy. Předpokládám, že tak učiní všichni poslanci zvolení za Zlínský kraj.
        Nyní k věcnému obsahu smlouvy. Jak dalece je smlouva absurdní až směšná, si dovolím demonstrovat na jediném příkladu, kterým jsou tradiční Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině, které se každoročně konají na česko-slovenské hranici po bezmála dvě staletí, za účasti několika tisíců účastníků, a to jak z Moravy, tak ze Slovenska. Při těchto slavnostech chtě nechtě dochází k hromadnému překračování státní hranice mimo povolené hraniční přechody. Tyto slavnosti se totiž konají převážně na slovenském státním území, v blízkosti Holubyho chaty. Místo konání slavností je dopravně přístupné pouze ze slovenské strany. Po nabytí účinnosti smlouvy by účastníci slavnosti z moravské strany, kteří půjdou pěšky z Moravy, měli mít u sebe individuální povolení pro překračování státních hranic mimo určená místa, vydané na Slovensku, a ti moravští účastníci, kteří přijedou automobilem nebo autobusem ze slovenské strany, by měli mít u sebe obdobné povolení vydané naší stranou. Ke slavnostem totiž neodmyslitelně patří například návštěva pomníčku bývalého ministra životního prostředí Vavrouška, umístěného přímo na státní hranici. Protože však de facto nezřetelná hranice je účastníky hromadně překračována oběma směry, měli by pro jistotu mít u sebe povolení vydaná oběma stranami.
        Vážený pane ministře, mohu vás ujistit, že prakticky žádný z účastníků Slavnosti bratrství Čechů a Slováků žádné takové "bumážky" u sebe mít nebude. Co s tím budete dělat? Budete ignorovat masové porušování zákona, nebo naopak pozatýkáte všechny tyto účastníky slavností? Zařadíte se tak bok po boku uherských žandárů, kteří zatýkali účastníky slavnosti na počátku minulého století.
        Mimochodem - v této souvislosti je velmi zajímavá vazba na trestní zákon § 171a, nedovolené překročení státní hranice. Vztahuje se tento paragraf na organizátory slavnosti? Připomenu, že § 171a odst. 1 zní: Kdo pro jiného organizuje nebo jinému umožní nedovolené překročení státní hranice, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, nebo peněžitým trestem.
        Vážený pane ministře, v této souvislosti místopřísežně prohlašuji, že spolupracuji s některými starosty na letošní přípravě slavnosti. Můžete mě tedy zahrnout mezi organizátory této akce. Slavností se navíc zúčastním a žádnou "bumážku" u sebe mít určitě nebudu. Bude-li se zatýkat, pak zatkněte, pane ministře, jako prvního mne.
        Dámy a pánové, na celé záležitosti je velmi smutné především to, že zpřísnění režimu na česko-slovenské hranici bylo iniciováno především českou stranou, jak plyne z rozhovoru s předsedou vlády Slovenské republiky Mikulášem Dzurindou otištěného v Národní Obrodě 10. března 2004. Dovolte mi několik citací premiéra Slovenské republiky:
        "Vnější schengenská hranice povede ne mezi Českem a Slovenskem, ale mezi Slovenskem a Ukrajinou. Na české straně je však třeba hledat odpovědi na otázku, proč k jistým úpravám v hraničním režimu došlo. Nebyli jsme to my, mně je to nemilé, nejraději bych byl, kdyby na česko-slovenské hranici nebyly ani ty závory na klíč. Vždy jsem hovořil o tom, že máme nadstandardní vztahy, neměli bychom si je komplikovat, o to více, že se otevíráme světu, Evropské unii, ale to se Schengenem mezi Slovenskou a Českou republikou nemá nic společného, a dá-li pánbůh, ani nikdy mít nebude."
        Na přímý dotaz redaktora: "Vy jste tedy ustoupili tlaku Prahy?" pan premiér odpověděl: "Jsou standardy, které říkají v Evropské unii, které přechody a jak mají být vyznačené, jak mají být používané. Česká administrativa považovala za vhodné a potřebné tyto standardy uplatnit."
        Rozhovor zakončuje věta premiéra Slovenské republiky, která opět stojí za citaci: "Schengen mezi Slovenskem a Českem je absolutně nesmyslná představa, otázka absolutně neopodstatněná a nenáležitá."
        Vážený pane ministře Grossi, co vy na to? Není-li to pravda, braňte se. Je-li to však pravda - a já v této věci věřím bohužel více slovenskému premiérovi než vám - pak nevím, ale myslím si, že by bylo načase kromě demise vlády podat také svoji osobní demisi. Dříve než se rozmyslíte, dovolte mi ještě jednu otázku, která logicky navazuje na otázku redaktora Národní obrody. Ustoupila Praha v této záležitosti tlaku zvenčí? - A nemyslím tím Brusel. Nechce si snad někdo z nás vytvořit nárazníkové pásmo proti uprchlíkům, jakýsi cordon sanitaire?
        ***
        Nepřipadá vám role, kterou v této záležitosti hrajete, poněkud nedůstojná až trapná? A budování takzvané Grossovy železné opony na česko-slovenské hranici na dva roky za neopodstatněné mrhání prostředky daňových poplatníků?
        Skutečnost, že je to především česká strana, kdo iniciuje zpřísnění režimu na česko-slovenské hranici, a že je to pod tlakem některých členských států Evropské unie, lze doložit i z dodatku ke sněmovnímu tisku číslo 578 článek IV. Závěr - odst. 1, kde je mimo jiné uvedeno, že - cituji - "Česká republika požaduje nově upravit hraniční vztahy se Slovenskem a že tím reflektuje i kritiku ze strany členských států" - konec citace. Vážený pane ministře, jedná se o kritiku z vám stranicky velmi blízkého Berlína?
        Dámy a pánové, myslím, že bychom si měli před hlasováním položit otázku, zda ratifikace zpřísněného režimu je v zájmu České republiky, či v zájmu cizím. Nemohu se zbavit dojmu, že vláda sociální demokracie ukradla a následně zneužila vstup České republiky do Evropské unie pouze k masivnímu zdražení a zbytečnému zadrátování republiky, a to především na hranici se Slovenskem.
        Nesmyslnost zabetonování slovenské hranice lze doložit i citací z první Schengenské dohody: "Aniž je dotčeno použití výhodnějších úprav mezi stranami, přijmou smluvní strany opatření nezbytná pro usnadnění pohybu příslušníků členských států Evropských společenství, kteří mají bydliště v obcích na společných hranicích, aby jim bylo umožněno překračovat tyto hranice mimo povolené hraniční přechody a mimo provozní dobu kontrolních stanovišť." Tolik citace z první Schengenské dohody.
        Jak je vidět, jak Schengenská dohoda, ke které směřujeme, tak i slovenský premiér, mě utvrzují v přesvědčení, že zpřísnění režimu na česko-slovenské hranici je výlučně záležitostí jen a pouze české strany. Je to pouze otázka toho, zda odoláme tlaku zvenčí a přestaneme budovat z České republiky cordon sanitaire. Izolace, do které bychom se tak vlastní hloupostí dostali, velmi poškodí naše východní pohraničí, které už nyní ekonomicky a sociálně je velmi problematickým územím.
        Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že je na místě donutit vládu k novému jednání o režimu na společné česko-slovenské hranici s cílem buď stávající režim zachovat, nebo jej dokonce i zlepšit. A k tomu vládu donutíme jedině tím, že nebudeme smlouvu ratifikovat. Argumenty, které se objevily v tzv. dodatku ke sněmovnímu tisku 578, nejsou pravdivé. Není pravda, že pokud předkládaná novela režimové smlouvy nevstoupí v platnost, pak dojde k faktickému uzavření česko-slovenských státních hranic s výjimkou 22 silničních a železničních hraničních přechodů a povolení vydávaných podle stávající režimové smlouvy.
        Jak známo, dnes máme červen. Česká republika je členským státem Evropské unie, a přesto platí a i nadále bude platit stávající smlouva, a to až do doby, než další mezinárodní smlouva tuto smlouvu změní nebo zruší, pokud ovšem česká strana jednostranně svými opatřeními stávající smlouvu neporuší a hranici neuzavře. K tomu ji však nikdo, ani Brusel, nemůže donutit, pokud sama nebude chtít. Je nejvyšší čas, aby česká vláda zahájila nová jednání, tentokrát o přijatelném režimu na česko-slovenské hranici, a přestala strašit český parlament evropským ústavním soudem.
        Vážený pane ministře, určitě je vám známo, že strany, které spolu jednají, se nesoudí.
        Dámy a pánové, děkuji za všechny obyvatele našeho východního pohraničí za odmítnutí ratifikace vládou předložené smlouvy. (Potlesk zprava.)