Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, ve vystoupeních představitelů ODS se ozvala naléhavá myšlenka po změně volebního systému. Na to mají právo, je to jejich staré téma. Jenom chci říci, že by nebylo dobře, abychom tu vyvolávali laciné iluze. Žádná bezprostřední přímá vazba mezi většinovým volebním systémem a stabilní vládou neexistuje. K těmto věcem je třeba přistupovat velmi střízlivě.
        Nebudu mluvit dlouho. Odkazuji na článek v Mladé frontě z posledních dnů Karla Vodičky, který tam cituje analýzu německého politologa Dietera Nohlena. Ten prokázal na základě analýzy asi 107 volebních systémů, že tu žádná přímá vazba mezi volebními systémy a stabilitou vlády není. Tento politolog s ještě jednou chorvatskou spoluautorkou napsali rozbor volebních systémů v tranzitních zemích. Na základě této analýzy je také zřejmé, že tam, kde byly zavedeny poměrné volební systémy, funguje politická demokracie, politický pluralismus mnohem lépe než tam, kde byly zavedeny systémy většinové.
        V této souvislosti poukazuji ještě na jednu věc. Kolega Říman zde odsuzoval sociální inženýrství. Ale volební inženýrství, které tu doporučuje ODS, není nic jiného než určitá forma sociálního inženýrství. Volebním inženýrstvím nelze zcela změnit politickou konfiguraci Sněmovny a na jejím základě vytvořit vládu, která by se za jistých podmínek, za většinového systému, který doporučuje ODS, vůbec nemusela opírat o většinu voličů.
        Takže nemám nic proti vážné diskusi o volebním systému, já jsem podporoval i změnu v minulém volebním období, ale byl jsem proti přílišné snaze volebním inženýrstvím měnit politické zastoupení v PS. Kdyby se tehdy nezavedl tzv. vyrovnávací d´Hondt a uplatnil normální d´Hondtův dělitel, mohli jsme mít 35 volebních obvodů a volební systém by fungoval lépe.
        Nevytvářejme tu zbytečné iluze, protože to není dobře. Občané potřebují vědět, jaké jsou skutečné poznatky, když něco navrhujeme, aby mohli rozpoznat, co můžeme prokázat a co prokázat nemůžeme. Děkuji.