Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesl svůj pozměňovací návrh, který se týká zákona č. 363/1999 Sb., kde vkládám nový § 25a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12a, který zní:
        § 25a Příspěvek na zábranu škod
        (Odst. 1.) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost v pojistném odvětví neživotního pojištění č. 3, 8 nebo 10, je povinna platit za každý kalendářní rok příspěvek na zábranu škod ve výši 2 % z každého předepsaného pojistného v těchto pojistných odvětvích, pokud pro ně má povolení k provozování činnosti (dále jen příspěvek). Příspěvek, který je nákladem na udržení příjmů podle zvláštního právního předpisu, je povinna uhradit ve lhůtě 30 dnů od ověření její účetní závěrky auditorem.
        Odst. 2. Příspěvek pojišťovna poukazuje na zvláštní účet zřízený Ministerstvem financí. Prostředky tohoto účtu nejsou prostředky státního rozpočtu. O převodu finančních prostředků tvořících příspěvek zašle pojišťovna neprodleně oznámení ministerstvu. K oznámení pojišťovna připojí všechny podklady, z nichž vycházela při stanovení výše příspěvku.
        Odst. 3. Příjemcem finančních prostředků z příspěvku jsou jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která tuto jednotku zřídila, prostřednictvím příslušného krajského úřadu (dále jen příjemce).
        Odst. 4. Písemnou žádost o přidělení finančních prostředků z příspěvku pro potřebu jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí předkládají obce, které tyto jednotky zřídily, příslušnému krajskému úřadu z pravidla do 31. prosince příslušného kalendářního roku.
        Odst. 5. Rozdělení příspěvku pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí se provede procentním podílem plochy území příslušného kraje v kilometrech čtverečních. Takto vypočtený příspěvek se zaokrouhlí matematicky na celé tisíce Kč.
        Odst. 6. Hejtman příslušného kraje ustavuje komisi pro využití příspěvku pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. Součástí této komise bude zástupce České asociace pojišťoven, hasičského záchranného sboru příslušného kraje a zástupce občanských sdružení působících na úseku požární ochrany v rámci příslušného kraje.
        Odst. 7. O poskytnutí finančních prostředků z příspěvku se mezi poskytovatelem, kterým je ministerstvo, a příjemcem sepíše písemná smlouva obsahující zejména podmínky, při jejichž splnění mohou být finanční prostředky z příspěvku uvolněny a použity, jakož i konkrétní účel, na který je uvolnění a použití finančních prostředků z příspěvku vázáno. Ministerstvo každoročně zveřejní rozdělení a využití příspěvku ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí.
        Odst. 8. Příjemce může využít příspěvek rozdělený podle odst. 5 pouze k pořízení nebo obnově požární techniky, věcných prostředků požární ochrany, výstavbě nebo rekonstrukci hasičských zbrojnic.
        Odst. 9. Finanční prostředky z příspěvku, které nebyly nebo nemohly být příjemcem využity z hlediska požadovaného množství nebo deklarovaného účelu, je příjemce povinen převést na účet uvedený v odst. 2 do dvou měsíců od doby, kdy taková skutečnost vyšla najevo, nejpozději však do konce příslušného kalendářního roku, na který byly finanční prostředky z příspěvku přiděleny. Takto vrácené prostředky se stávají příjmem účtu poskytovatele jako celku.
        Odst. 10. Nesplní-li příjemce povinnost uloženou v odst. 9, je ministerstvo jako poskytovatel oprávněno požadovat od příjemce jako dlužníka úrok z prodlení v roční výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení. Úroky jsou příjmem účtu poskytovatele jako celku.
        Odst. 11. Kontrolu využití finančních prostředků z příspěvku vykonává u příjemce příslušný krajský úřad.
        Odst. 12. Pokud příjemce nepřevede nevyužité finanční prostředky z příspěvku na účet uvedený v odst. 2 ve lhůtě uvedené v odst. 9, nelze již brát zřetel na jejich (jeho?) finanční požadavky v následujících obdobích, a to zpravidla až do doby, kdy dojde k převodu původně nevyužitých prostředků.
        Odst. 13. Ministerstvo je oprávněno přezkoumat správnost výpočtu příspěvku podle odst. 1. Pojišťovna je povinna na žádost ministerstva upřesnit způsob výpočtu příspěvku a předložit v této souvislosti kromě podkladů uvedených v odst. 2 i další dokumenty, které si ministerstvo vyžádá.
        Krátké zdůvodnění. Ustanovením hasičského záchranného sboru jako organizační složky státu došlo k tomu, že tento hasičský sbor si nárokuje techniku a veškeré vybavení formou státního rozpočtu. Obce, které jsou ale podle zákona 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinny ustavovat jednotky sboru dobrovolných hasičů, jsou vlastně od tohoto státního rozpočtu dá se říci trošičku odříznuty. To znamená, že i když zákon jim ukládá povinnost tyto jednotky zřídit, tyto jednotky vybavovat, nedává jim na to stát žádné finanční prostředky navíc. Proto si dovoluji předložit takovouto drobnou novelu zákona 363, o pojišťovnictví, kdy samozřejmě pojišťovny, kterým hasiči zachraňují velké hodnoty, by se mohly podílet prostřednictvím svého vybraného pojistného na úhradě techniky pro obce. Proč speciálně pro obce jsem vysvětlil - protože hasičský záchranný sbor tuto techniku dostává ze státního rozpočtu, z prostředků Ministerstva vnitra.
        ***
        Jinak by někdo mohl namítnout, že je to trošičku, dá se říci, jiným způsobem financování, ovšem můžeme se podívat do okolních států. Nemusíme chodit daleko, stačí na Slovensko, kde tento systém již funguje několik let a jsou s tím dobré zkušenosti. Proto věřím, že veškeré finanční prostředky, které by byly takto získány, budou ve prospěch obcí, že tento pozměňovací návrh podpoříte.
        Děkuji.