Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu replikovat velmi stručně. Chci podpořit stanovisko svého kolegy Marka Bendy.
        Máme před sebou drobnou novelu zákona č. 137/2001 Sb., občanského soudního řádu. Je to drobná novelka, kterou bychom mohli na první pohled přehlédnout. Já však velmi varuji před tím, tento návrh zákona přijmout bez nějaké rozsáhlejší a hlubší diskuse, protože tento návrh vedle toho, že působí blahodárně v rovině mezinárodní spolupráce a posiluje spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení, tak přináší to, co zde již hodnotil pan kolega Benda a co bych nazval razantním zásahem do soukromoprávní nebo obecněprávní sféry občana tohoto státu.
        Co tento návrh přináší? On víceméně přináší možnost nebo stanovení nových pravomocí, oprávnění Policie České republiky provádět operativní šetření ve vztahu k chráněné osobě. Ono to zní takto na první pohled, pokud to přečtu z důvodové zprávy, jako víceméně neškodná věc, jako řekněme obsahově neutrální věta. V praxi to však znamená, že Policie České republiky vůči někomu, kdo není pachatelem, kdo je svědkem, bude moci užít operativní techniky, a to například v podobě odposlechu telefonu nebo v podobě sledování takovéto osoby, v podobě pořizování jiných zvukových, obrazových nebo jiných záznamů bez souhlasu soudu. To znamená, bude na libovůli policie, zda učiní takovýto podle mého názoru razantní zásah do soukromé sféry, či neučiní. Toto já, dámy a pánové, v tuto chvíli, zvláště v situaci, v jaké se nachází česká společnost, kdy řešíme problémy s odposlechy a s jinými zásahy orgánů činných v trestním řízení do svobod našich občanů, tak já zvláště v tuto chvíli považuji přijetí takovéto novely za velmi nebezpečné a velmi škodlivé.
        Myslím si, že je faktem, že je třeba stanovit nějaká oprávnění policie nebo jiného orgánu, který kontroluje, zda je dodržován ochranný režim svědka, zda svědek dodržuje stanovené podmínky, ale na druhou stranu nemůže být stanoveno takové oprávnění policie, které podle mého názoru může být zneužitelné. Já si myslím, že lze stanovit jiná pravidla, kterými přinutíme svědka, aby dodržoval stanovené podmínky. Lze stanovit nějaké sankce podle mého názoru nebo lze stanovit oprávnění Policie České republiky v podobě užití operativní techniky, ale lze to vázat na souhlas soudu. Myslím, že lze najít modus vivendi, kdy stanovíme nějakou kontrolu nad tím, jak se svědek chová, zda dodržuje ochranný režim, a přitom nevytvoříme právní rámec pro případné zneužití takovýchto mocenských nástrojů proti svědkovi a nevytvoříme rámec, který může být zneužit, a může být zneužit v rovině kontroly jeho soukromí.
        Takže dámy a pánové, já velmi apeluji na to, pojďme diskutovat o řešeních, která nebudou znamenat rizika pro právní ochranu našich občanů.
        Závěrem chci říci ještě jednu poznámku. Víceméně v celé té obecné části se prolíná, celým tím zdůvodněním, jakási nit filozofie, že víceméně takovýto ochranný režim svědka je víceméně dobrovolný, že víceméně je to jakási téměř v uvozovkách libovůle policie. Tak samozřejmě, takovýto ochranný režim je dobrovolný, ale podle mého názoru by neměl být nastaven tak, aby svědek, pokud chce být chráněn, se v zásadě musel vzdát části svého soukromí.
        ***
        Neměl by být postaven tak, aby některé svědky, kteří by měli podle závažnosti případu být chráněni, právní úprava odrazovala od toho, přijmout takovouto ochranu. Takže si myslím, že bychom měli vystavit naše občany jiné formě úpravy než té, která je navržena.
        Proto podporuji návrh pana kolegy Bendy, aby věc byla přepracována. Děkuji.