Dámy a pánové, já jsem se původně pomalu chtěl vzdát svého vystoupení, ovšem vystoupení kolegů z KSČM mě přivedlo k závěru, že některé argumenty je potřeba opakovat stále znovu, aby je všichni slyšeli ještě jednou.
        Autoři zákona jsou vedeni přesvědčením, a tady cituji z důvodové zprávy, že lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz. Přičemž pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života. Druhým hlavním argumentem je, že tato změna pomůže malým podnikatelům, neboť zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů. Oba tyto argumenty jasně ukazují a ta diskuse, která tady probíhá, to potvrzuje, že v tomto zákoně nejde pouze o omezení prodejní doby, ale o hlubší střet přístupů liberálních a regulačních.
        Kde je tedy řečeno, že dostatečnou ochranou zaměstnanců je pouze navrhované omezení? Do rodinného života jistě negativně zasahují směnné provozy. Například policisté by neměli o svátcích pracovat. Podle jedné z navrhovatelek zákona by pracovnice supermarketů měly mít právo trávit svátky s rodinami, a nikoli na pracovišti. Ponechme stranou, že důsledkem tohoto zákona možná bude, že tyto pracovnice budou se svými rodinami trávit více času, než by si přály, protože možná některé o své zaměstnání přijdou. Otázkou zůstává, jak tento zákon zařídí, že čas, který získají tím, že nebudou pracovat, opravdu věnují rodině. A má vůbec něco takového zákon řešit?
        I kdybychom tuto argumentaci přijali, nabízejí se přece jiná řešení. Proč například nezajistit, aby práce o svátcích či v noci byla výhradně dobrovolná. Jsem přesvědčen, že zaměstnavatelé nebudou trpět nedostatkem dobrovolníků, kteří si o svátcích a v noci budou chtít přivydělat. Proč těmto lidem chtějí autoři zákona tuto práci znemožnit? Jak se navrhovatelé vypořádají s tím, že nebude-li se v uvedené době prodávat, ale vykonávat jiná činnost - jako úklid nebo zásobování - pak tento zákon zaměstnance stejně nijak neochrání. Přijdou sem s dalším výčtem činností, které do toho návrhu zahrnou?
        Máme-li obavu, že dochází k diskriminaci zaměstnanců pracujících v supermarketech, jak o tom v poslední době média informují, nemáme spíš udělat víc pro to, aby se zaměstnanci dokázali lépe chránit sami? Aby věděli, jaká mají práva a jak se jich mohou domáhat? Zákoník práce a trestní zákon k tomu přece dávají dostatečný prostor. Stejně tak podle mého názoru je pochybný argument o ochraně malých podnikatelů. Těším se na jediný případ, kdy si malý podnikatel otevře svůj obchůdek i v noci, protože jeho velký konkurent, vzdálený deset kilometrů za městem, přestal prodávat v noci nebo o svátku.
        Je možné chápat argumenty, že by rodiny měly věnovat více času jiným aktivitám než nakupování v supermarketech. Lze je o tom přesvědčovat, snášet argumenty, ale nikdo přece nemá právo za ně rozhodovat. Chtějí-li lidé o svátcích či v noci nakupovat, mají na to právo. Nechtějí-li, podnikatelé sami tuto službu dříve nebo později přestanou nabízet, protože se jim nevyplatí.
        Děkuji za pozornost.