Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Jedná se tedy o návrh rozhodnutí Rady Evropské unie o výměně informací získávaných z rejstříku trestů na programu této schůze Sněmovny. Podstatou návrhu rozhodnutí Rady o výměně informací získávaných z rejstříku trestů je snaha o zkvalitnění výměny informací z trestních rejstříků, která je prováděna na základě článku 13 a 22 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, a to v podmínkách volného pohybu osob v Evropské unii.
        Lze shrnout, že návrh rozhodnutí usiluje zejména o zrychlení výměny informací z národních rejstříků na základě žádostí o právní pomoc, zejména stanovením lhůty pro vyřízení v délce deseti dnů od přijetí žádosti a zavedením standardizovaného formuláře pro žádosti a odpověď.
        ***
        Pro účely aplikace předmětného rozhodnutí se členské státy mají ve svých vzájemných vztazích vzdát výhrad učiněných v článku 13 Evropské úmluvy, ovšem to se České republiky netýká, neboť žádnou výhradu tehdy k článku 13 neučinila.
        Pokud jde o výměnu trestních listů podle článku 22 Evropské úmluvy, podstatou návrhu rozhodnutí je zavedení průběžného zasílání trestních listů namísto zasílání hromadného jedenkrát ročně, jak je tomu dnes. Tím má být dosaženo toho, aby v domovském státě osoby byly dostupné co nejúplnější informace o její trestní minulosti. To může být významné z hlediska prevence kriminality, kdy např. osobě odsouzené pro násilný trestný čin ve Švédsku v České republice nebude vydán zbrojní pas, neboť bude snazší prokázat nedostatek bezúhonnosti, nebo osobě usvědčené ve Francii z pohlavního zneužívání nebude umožněna práce s dětmi v Belgii.
        Zvláště významná je efektivní a rychlá výměna informací z trestních rejstříků pro účely aplikace zásady ne bis in idem, která má dnes již evropský rozměr. Je totiž nezbytné, aby existovalo místo, kam se orgány činné v trestním řízení mohou obrátit, aby zjistily, od kterých orgánů si mají vyžádat další informace, aby mohly posoudit, zda obviněný za provedený skutek byl již trestně stíhán někde jinde a popřípadě s jakým výsledkem. Tímto místem by měl být rejstřík trestů států, kde je osoba občanem, a právě projednávaným návrhem rozhodnutí Rady má být dosaženo jednak toho, aby tomuto rejstříku byly z ciziny zasílány informace o odsouzení osoby cizozemskými soudy, a jednak toho, aby tento rejstřík v krátké době odpověděl na žádost cizozemského orgánu o informace o trestní minulosti dané osoby. Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních sama totiž žádnou lhůtu pro vyřízení nestanoví. Projednávaný návrh k rozhodnutí nicméně nelze chápat jako snahu o nějakou změnu Evropské úmluvy, ale pouze o její doplnění a taková opatření, která lze realizovat bez změny právních předpisů.
        V období od vypracování stanoviska pro Parlament, které vám bylo poskytnuto v listopadu loňského roku, nicméně došlo ohledně návrhu k tomuto rozhodnutí k poměrně rychlému vývoji, který ve svém důsledku znamená, že manévrovací a vyjednávací prostor, který členské státy měly, se zúžil na minimum. Především 2. prosince 2004 došlo na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci ke shodě ohledně článku 1 až 8 návrhu, tedy ohledně ustanovení samotného textu návrhu rozhodnutí. Diskuse nyní probíhá již pouze ohledně znění preambule návrhu rozhodnutí a ohledně podoby formuláře, který bude pro žádosti o informace z rejstříku trestu ve styku mezi ústředními orgány používán. Tyto otázky byly projednány jednak v pracovní skupině pro justiční spolupráci v trestních věcech, jednak ve výboru podle článku 36. Otázka znění preambule nicméně již byla v obou těchto orgánech uzavřena s tím, že bylo dosaženo pro všechny strany akceptovaného kompromisu.
        Česká republika se v průběhu projednávání snažila udržet rozhodnutí v mezích daných článkem 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii, potažmo v mezích Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních. Domnívám se, že jsme v tomto ohledu byli převážně úspěšní. V zásadě by mělo být možné toto rozhodnutí v praxi aplikovat bez nezbytnosti změny příslušných zákonů, tedy pouze formou resortních předpisů a vnitřních opatření v rámci Ministerstva spravedlnosti a rejstříku trestů.
        Podoba takového systému se právě krystalizuje, počátečním impulsem byla neformální jednání ministrů justice a vnitra na konci ledna 2005 v Lucemburku. Zde zazněly dvě hlavní představy o budoucí mezinárodní spolupráci na úrovni Evropské unie v oblasti právní pomoci v trestních věcech.
        Za prvé se jedná o tzv. Evropský rejstřík trestů a zákazu činnosti, který preferuje Evropská komise na pozadí bílé knihy o výměně informací o odsouzeních a účinku takovýchto odsouzení v Evropské unii. Představa komise ve zkratce předvídá zřízení zvláštní instituce unie, která by sama vedla centrální evropský rejstřík, popř. modifikaci propojení národních databází prostřednictvím centrálního uzlu zpracovaného opět institucí unie. Alternativou k těmto vizím Evropské komise je společný projekt Francie, Španělska a Německa. Tyto státy hodlají vytvořit elektronickou síť národních trestních rejstříků. K němu se mezitím připojila rovněž Belgie. Těmito zeměmi předložený návrh předpokládá, že se reálným a proveditelným způsobem v poměrně blízkém časovém horizontu vytvoří fungující systém, který by umožnil přímou komunikaci na úrovni zapojených států při výměně dat z národních trestních rejstříků.
        Na základě dosavadních odborných konzultací lze zřejmě předpokládat, že Česká republika bude podporovat myšlenku propojení národních trestních rejstříků při zachování stávajícího právního rámce daného Evropskou úmluvou o vzájemné pomoci ve věcech trestních a rovněž tak při zachování osvědčených národních systémů registrace. Jak již jsem uvedl, předpokládá se, že Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dospěje ke shodě nad celým textem rozhodnutí Rady o výměně informací získávaných z rejstříku trestů.
        Dámy a pánové, věřím proto, že na základě výše uvedeného bude i vaše stanovisko pozitivní. Děkuji.