Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že jsme projednávali celkem nedávno, zhruba před pěti týdny, zprávu za první pololetí minulého roku, tak si dovolím být velmi stručný. V únoru jsem upozorňoval i na momentální problémy, před kterými stojí měnová politika a česká ekonomika, takže ani v tomto bodě nebudu mluvit příliš dlouho.
        Co se týká druhého pololetí a zejména konce roku, inflace se pohybovala poblíž středu cílového pásma. Dopad vysokých cen energetických surovin a kovů do domácích cen, který byl poměrně často diskutován, byl do značné míry tlumen pevnějším kurzem koruny k americkému dolaru.
        Další významná informace je, že v březnu letošního roku publikované odhady Českého statistického úřadu korigovaly meziroční růst české ekonomiky v jednotlivých čtvrtletích roku 2004 směrem nahoru. Růst v závěrečném čtvrtletí činil 4,3 %, resp. 4 % za celý rok 2004. Pozitivní zpráva je, že růst byl tažen především investicemi, zatímco konečná spotřeba rostla jen velmi mírně a v samotném čtvrtém čtvrtletí dokonce mírně poklesla. K růstu české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí přispíval poprvé po více jak dvou letech zahraniční sektor.
        Základním východiskem pro naše rozhodování ve čtvrtém kvartálu byla makroekonomická prognóza, kterou Bankovní rada projednala koncem října 2004. Naše rozhodování se vzhledem ke zpoždění vlivu měnově-politických opatření na inflaci orientovalo na plnění inflačního cíle v období konec roku 2005 až první kvartál 2006. S prognózou byl tehdy konzistentní mírný nárůst úrokových sazeb v delším období. Bankovní rada nicméně ke změnám měnově-politických úrokových sazeb v průběhu čtvrtého čtvrtletí nepřikročila. Vyhodnocení prognózy neindikovalo nutnost tyto sazby měnit.
        V lednu jsme publikovali novou prognózu, která očekává shodně s předchozími prognózami v loňském roce slušný hospodářský růst kolem 4 % v letech 2005 a 2006. Ten by měl být tažen především růstem investic a vývozu. Ve srovnání s říjnovou prognózou se nicméně posouvá horizont uzavření mezery výstupu na počátek roku 2006; dříve jsme předpokládali, že odchylka skutečného vývoje od potenciálu bude mizet už kolem pololetí roku 2005. Toto posunutí je důsledkem pomalejšího odeznívání poptávkových protiinflačních tlaků, které byly zapříčiněny zejména posílením kurzu koruny a přehodnocením zahraničního oživení směrem dolů.
        S lednovou makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní mírný pokles úrokových sazeb v první polovině roku 2005, s tím, že jejich postupný růst se odkládá na první polovinu roku 2006. Nicméně nelze předvídat, jak se budou vyvíjet rizika v letošním roce, takže je třeba brát v potaz, že hovoříme o prognóze, a nikoli o predikci toho, jak bude Bankovní rada rozhodovat a jak se budou konkrétně vyvíjet měnově-politické sazby a vůbec sazby na finančním trhu.
        Myslím, že na úvod by to stačilo, a jsem pochopitelně připraven zodpovědět vaše případné otázky.