Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_42_01014


Schůze 42/2002 31.03.2005

Téma Zahájení schůze

Hana Šedivá (*1988) (Poslankyně ) ( délka 9 minut )

        
Vzhledem ke stáří případu, jehož kořeny sahají do začátku devadesátých let, jeho složitosti, dané mimo jiné i nezbytným kontaktem se zahraničním subjektem, byl termín předložení zjištění vyšetřovací komise na její žádost Poslaneckou sněmovnou vícekrát prodloužen, naposledy v měsíci prosinci 2004, a to do dnešního dne. Dále bych chtěla uvést, že v průběhu jednání komise bylo zapotřebí provést výměnu tří členů, kteří byli zvoleni za členy Evropského parlamentu, a dále došlo k výměně na pozici tajemníka komise. Během svého působení vyšetřovací komise prohlédla a prostudovala veškerou dostupnou dokumentaci. Zdrojem informací pro její zjištění byla především dokumentace, kterou si od jednotlivých subjektů zúčastnivších se na prošetřovaném případě buď sama vyžádala, nebo která jí byla i bez vyžádání k prošetřovanému případu zaslána, a v neposlední řadě i ta, kterou si svojí vlastní činností, a to výslechovou, vytvořila. *** Neautorizováno ! Vyšetřovací komise vítala každé sdělení a nebránila se přijmout vyjádření, ať písemná či ústní, každého, kdo v prošetřované věci byl schopen a ochoten podat jakékoli relevantní informace. Vedena cílem úplnosti a objektivity šetření, požádala o vyjádření i zástupce dánské společnosti Novo Nordisk, kteří bezpochyby měli, a jak bylo vyšetřovací komisí zjištěno, dále mohou do probíhajícího sporu mezi Českou republikou a společnosti Diag Human co říci. Komise se zabývala několika obdobími celého sporu. Již od počátku devadesátých let minulého století stálo Ministerstvo zdravotnictví ČR před problémem zabezpečení dostatečného množství výrobků z krevní plazmy pro léčbu hemofilie, zejména faktoru č. VIII. Ministerstvo zdravotnictví se snažilo zajistit potřebné výrobky pro potřeby českých pacientů prostřednictvím společností, které se zabývaly či zajišťovaly frakcionalizaci krevní plazmy. Proto 9. srpna 1990 bylo vyhlášeno výběrové řízení s termínem předložení nabídek do konce srpna 1990. Výsledek tohoto výběrového řízení ale nebyl hodnotící komisí uzavřen. Společnost Conneco, později Diag Human, nesplňovala požadavky na zajištění frakcionalizace a výrobu léků, protože sama tyto činnosti neprováděla. Proto ministerstvo vyhlásilo dne 10. května 1991 další výběrové řízení, ve kterém oslovilo firmy zajišťující frakcionalizaci krevní plazmy, s tím, že má zájem na kooperaci se zahraniční firmou. Dne 25. června 1991 výběrová komise Ministerstva zdravotnictví vyřadila nabídku společnosti Conneco z důvodu pouhého prostředníka při zpracování. Dne 9. března 1992 ministr zdravotnictví Martin Bojar zaslal společnosti Novo Nordisk dopis, v němž vysvětlil důvody neakceptování projektu společnosti Conneco ve výběrovém řízení v roce 1991, mezi kterými zmínil i pochybnosti o její solidnosti, které spatřoval v tom, že společnost Conneco zprostředkovala spolupráci v rozporu s výsledky výběrového řízení a doporučení Ministerstva zdravotnictví, v otaznících nad účastí společnosti Conneco v pokusu o nedovolený vývoz metachalonu, skladováním a evidencí krevní plazmy. V měsíci květnu 1992 zástupci společnosti Novo Nordisk navštívili ministra zdravotnictví Martina Bojara. Obsahem jednání bylo vyjasnění si legislativních otázek souvisejících s podnikáním s krevní plazmou a získání informací týkajících se jejího exportu. Následně nato dne 22. června 1993 Martin Bojar, již ne ve funkci ministra zdravotnictví, napsal omluvný dopis, ve kterém uvedl, že v žádném případě nechtěl společnost Conneco poškodit, jak tuto společnost, tak jméno zprostředkovatelské společnosti Novo Nordisk. V říjnu 1993 vyhlásilo ministerstvo v pořadí třetí výběrové řízení, oslovilo i společnost Novo Nordisk. Její vedení účast ve výběrovém řízení odmítlo se zdůvodněním, že plánuje prodej jednotky na zpracování krevní plazmy. Společnost Conneco se výběrového řízení zúčastnila, od 6. prosince 1993 právě již pod novým jménem Diag Human, ale ani tentokrát neuspěla. V září 1995 společnost Diag Human prostřednictvím svého právního zástupce požádala Ministerstvo zdravotnictví o náhradu škody za zlehčující informace obsažené v dopise ministra zdravotnictví Bojara. Tímto aktem společnosti Diag Human došlo v podstatě k zahájení sporu s Českou republikou zastoupenou Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví si následně vyžádalo několik právních analýz za účelem zjištění, zda inkriminovaný dopis ze dne 9. března 1992 byl protiprávním jednáním; zda nároky z tohoto plynoucí mají být posuzovány podle práva občanského, nebo práva obchodního, zda je lepší vést spor či požadované nároky uznat. V žádné z analýz nebylo konstatováno jednoznačné stanovisko na způsob řešení. Ministerstvo pak na základě vlastního zhodnocení věci a s využitím shora uvedených analýz se přiklonilo k názoru, že se na věc vztahuje zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím orgánů státu nebo jeho nesprávným úředním postupem a že na nároky z toho plynoucí se nevztahuje režim obchodního zákoníku, ale režim zákoníku občanského, podle kterého jsou nároky již promlčeny. A v tomto duchu byla společnost Diag Human informována. Společnost Diag Human tedy dne 18. března 1996 podala u Krajského obchodního soudu v Praze žalobu na zaplacení 197 milionů jako náhradu škody za nekalé soutěžní jednání, které spatřovala v obsahu dopisu ministra zdravotnictví Martina Bojara, jenž byl zaslán společnosti Novo Nordisk. Odborný aparát Ministerstva zdravotnictví v čele s ministrem Janem Stráským nárok žalující strany na náhradu škody neuznal a doporučil věc řešit sporem v rozhodčím nebo soudním řízení. Upřednostnění rozhodčího řízení před řízením soudním se z vedení Ministerstva zdravotnictví vyslovili náměstci ministra zdravotnictví Josef Suchopár a Aleš Dvouletý, a to z důvodu vyšší rychlosti, a tím nižších úroků v případě prohry. I přes doporučení ministrů, místopředsedů vlády Jana Kalvody a Ivana Kočárníka - ministr Jiří Novák se nevyjádřil - kteří při řešení tohoto sporu upřednostňovali řízení soudní, byla dne 18. září 1996 podepsána ministrem zdravotnictví Janem Stráským rozhodčí smlouva s možností přezkumu jinými rozhodci. Následně na to byla v květnu 1997 společností Diag Human stažena žaloba u krajského soudu a řízení bylo zastaveno. Po jmenování tříčlenného rozhodčího senátu, na základě zhodnocení písemných důkazů předložených oběma stranami sporu, vydal rozhodčí senát dne 19. března 1997 mezitímní rozhodčí nález, ve kterém žalobní nárok vyplývající z požadované náhrady škody ve výši 67,5 milionu Kč za poškození žalobcova obchodního jména zamítl - (Hluk v sále.)

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/042schuz/s042155.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_42_01014
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.