Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_44_00053


Schůze 44/2002 3.05.2005

Téma Zahájení schůze

Tomáš Vrbík (*1973) (Poslanec ) ( délka 4 minuty )

        
Děkuji za slovo. Je trochu smůla, že se nosným tématem diskuse stává problematika výkupu účastnických cenných papírů, ale zase to svědčí o tom, že ten původní návrh na reformu obchodního rejstříku je zřejmě tak dobrý, že k němu už nemá nikdo žádné připomínky. Já bych se nicméně také chtěl dotknout také toho tématu výkupu účastnických cenných papírů, byť bych chtěl předeslat, že si myslím, že by byla velká škoda, kdyby na této problematice nebyla pak přijata žádná verze. Já si myslím, že prostě i za případu, že se nedohodneme na řešení toho problému, že je dobře, aby ten návrh buď v senátní, nebo v poslanecké verzi byl přijat. Nicméně bych se rád zmínil o dvou problémech, které podle mého názoru v tom návrhu nuceného výkupu akcií menšinového akcionáře jsou. Chtěl bych na úvod říct, že si myslím, že ta problematika není černobílá, že jsou pádné argumenty, nebo respektive v řadě zemí Evropy tento institut existuje, nicméně v těch zemích je to pokaždé upraveno trochu jiným způsobem. Neexistuje jeden univerzální model, podle kterého by tento systém byl nastaven. A já se přiznám, že u toho našeho návrhu, který prošel Poslaneckou sněmovnou, vidím dva základní problémy. Ten první problém je, že podle mého názoru neexistuje záruka toho, že menšinoví akcionáři skutečně obdrží protiplnění za své akcie. Ten návrh je koncipován tak, že hlavní akcionář vyvolá valnou hromadu, která rozhodne o přechodu všech akcií menšinového akcionáře, a usnesení se poté zapíše do obchodního rejstříku. Uplynutím jednoho měsíce od zápisu do obchodního rejstříku přejde pak vlastnické právo k akciím menšinových akcionářů na hlavního akcionáře. A tímto dnem pozbývají menšinoví akcionáři vlastnické právo ke svým akciím. Ovšem právo na protiplnění menšinovým akcionářům vznikne až později a já se obávám, že ten návrh neobsahuje dostatečnou záruku, že bude skutečně zaplaceno. Tedy může nastat situace, že přestože bude v obchodním rejstříku zapsán stoprocentní vlastník, ten majoritní akcionář, tak ale nebude vypořádáno vlastnické právo minoritního akcionáře. Já rozumím té argumentaci, že samozřejmě ten minoritní akcionář se může obrátit na soud, nicméně všichni víme, jakou časovou lhůtu takový soudní spor může trvat a jaké náklady s tím mohou být spojené. *** Neautorizováno ! Druhý problém, který tam vidím, je to, že znalecký posudek, který určuje cenu akcií, zadává majoritní akcionář. I tam já si myslím, že existuje určité riziko toho, že znalecký posudek může býti ne úplně objektivní. Hlavně se obávám toho, že dáváme obrovskou moc do rukou majoritního akcionáře. Myslím, že institut je pochopitelný. Dovedu se s ním smířit, ale myslím si, že dáváme-li na jedné straně velkou možnost majoritnímu vlastníkovi, musíme velmi zásadním způsobem ošetřit práva minoritního vlastníka, aby nedošlo prostě k možnosti toho, že by minoritní akcionář byl poškozen. Děkuji. (Velký hluk v sále.)

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/044schuz/s044007.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_44_00053
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.