Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych na úvod druhého čtení uvedl vládní návrh nového trestního zákoníku. O tomto návrhu jsme diskutovali v Poslanecké sněmovně velmi podrobně na úvod prvého čtení, kdy jsme rozebírali základní koncepční otázky a kdy jsme hovořili o důvodech, proč se vláda rozhodla tento nový trestní zákoník předložit. Já bych tedy jenom stručně vyjmenoval některé hlavní oblasti, proč vláda tento zákon navrhuje, a to z toho důvodu, jak už jsme uvedl, že podrobně byl tento zákon uveden v prvním čtení.
        Předkládaný návrh rekodifikace trestního práva hmotného vychází ze zhodnocení účinnosti dosavadních základních předpisů v trestněprávní oblasti, přihlíží k vývoji právní teorie a praxe, a to zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem. Reflektuje také změny v ostatních právních oblastech a je zaměřen na vytvoření co nejvhodnějšího systému obrany společnosti a jednotlivců před kriminalitou a jejími novými formami. Návrh zajišťuje k okamžiku zpracování také plnění zahraničněpolitických závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv a dalších dokumentů, kterými je Česká republika vázána.
        Návrh nového trestního zákoníku opouští materiální pojetí trestného činu a nahrazuje ho formálním pojetím, které sice zachovává materiální východiska při legislativním určení, co má být trestným činem a co nikoliv, jakož i z hlediska vymezení typové závažnosti jednotlivých trestných činů. Na druhé straně však se zásadou žádný trestný čin a žádný trest bez zákona podle našeho ústavního pořádku klade důraz na zákonné vymezení skutkových podstat trestných činů. Formální pojetí trestného činu je logickým důsledkem principu zákonnosti, neboť je výrazem snahy zakotvit přesné hranice trestnosti v zákoně. Naproti tomu materiální pojetí vždy vede k tomu, že hranice trestného jednání nejsou zákonem definitivně stanoveny, ale jsou otevřeny pro uvážení nejen justičních orgánů, ale i orgánů policejních.
        Je třeba zdůraznit, že formální pojetí trestného činu přitom neznamená nutnost stíhat všechny, i bagatelní trestné činy, neboť jejich řešení kodifikace trestního práva přesouvá do procesní oblasti.
        Návrh trestního zákoníku zavádí novou kategorizaci trestných činů na zločiny a přečiny. Ta se projevuje nejen v trestním právu hmotném, ale i v procesním právu a má být základním prvkem připravované kodifikace trestního práva procesního.
        ***
        Neautorizováno !
        Zvláštní pozornost věnuje návrh trestního zákoníku problematice trestání při naplnění zásady žádný trestný čin bez zákonného trestu. Přestože u každé skutkové podstaty je zachován trest odnětí svobody jako jeden z trestů, filozofie nového chápání trestu vychází ze zásady, že pokud je to možné, má být u méně závažných trestných činů trest odnětí svobody nahrazen jinými, alternativními druhy trestů, například obecně prospěšnými pracemi, peněžitým trestem, zákazem činnosti a nově také trestem domácího vězení. Výrazně se naproti tomu zvyšuje postih nejzávažnějších trestných činů v kategorii zvlášť závažných zločinů, a to včetně možnosti ukládání výjimečného trestu.
        U ochranných opatření se vedle dosavadních typů ochranných opatření nově zavádí zabezpečovací detence jako ochranné opatření určené pro osoby, u nichž není předpoklad, že by uložením ochranného léčení bylo možné dosáhnout účinné ochrany společnosti.
        Dámy a pánové, co se týče dalšího legislativního procesu, chtěl bych vám sdělit, že vzhledem k tomu, že se jedná o velmi zásadní materii a že po dlouhých debatách, které provázely vznik, přípravu tohoto nového trestního zákoníku, bych byl velmi rád, aby Poslanecká sněmovna tento návrh přijala.
        Při prvním čtení jsem za předkladatele slíbil, že ve druhém čtení budeme flexibilní v tom, jak se postavit k výstupu projednání ústavněprávního výboru a k výstupu debat v odborné veřejnosti. V této souvislosti musím uvítat mimořádně konstruktivní práci ústavněprávního výboru, který nejprve v lednu letošního roku uspořádal úvodní odborný seminář za účasti představitelů soudů, státních zastupitelství a expertů z vědeckých vysokoškolských pracovišť. Poté následovalo podrobné projednání v samotném ústavněprávním výboru v rámci jeho několikadenního výjezdního zasedání v Kroměříži. Musím jmenovitě poděkovat paní předsedkyni ústavněprávního výboru poslankyni Parkanové a panu poslanci Pospíšilovi jako zpravodaji ústavněprávního výboru za přípravu a zpracování velkého množství pozměňovacích návrhů, které zkvalitňují po věcné a legislativně technické stránce vládní návrh trestního zákoníku.
        V tuto chvíli nepovažuji za nutné rozebírat jednotlivé dílčí pozměňovací návrhy, které jsou už obsaženy v usnesení ústavněprávního výboru. K těm se vyjádřím samozřejmě před třetím čtením, nicméně předpokládám, že zazní ještě další pozměňovací návrhy z pléna při projednávání ve druhém čtení, a i tyto pozměňovací návrhy se budeme snažit posuzovat velmi konstruktivně, a pokud zkvalitní tuto normu, tak s nimi bude možné vyslovit souhlas.
        Dámy a pánové, děkuji vám za vyslechnutí úvodního slova ke druhému čtení a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.