Děkuji, pane předsedo. (Projevy nevole poslanců klubů KSČM a ČSSD.) Tolik se mne bojíte, kolegyně a kolegové? (Veselost poslanců klubu KDU-ČSL a ODS. Předseda Zaorálek: Prosím klid!)
        Děkuji, pane předsedo, za slovo, a na základě zmocnění poslaneckého klubu bych jménem poslaneckého klubu KDU-ČSL chtěl polemizovat se slovy pana kolegy Kováčika, který říkal - vždyť rozprava neproběhla. Kolegové, rozprava proběhla. Rozprava proběhla minulý týden na intenzivním jednání vedení KSČM a ČSSD!
        ***
        Rozprava vyústila v návrh, který máme na stole, návrh, o kterém každý z nás máme svůj názor, který vyjádříme v diskusi.
        Já nechci předbíhat diskusi, jenom bych rád dva ilustrativní rozhovory. Jeden ilustrativní rozhovor s vicehejtmanem jednoho kraje, který se na mě obrátil a říkal: Máte koaliční jednání o tomto zákonu. Prosím, o čem se tam bavíte? Já říkám, žádné koaliční jednání nemáme, to bych o tom musel něco vědět. On bližším zkoumáním zjistil, že koaličním jednáním jeho kolegové z ČSSD mysleli právě ony rozhovory mezi ČSSD a KSČM.
        Druhý příklad byla diskuse s poslanci KSČM, kteří velmi usilovali o to, aby legislativa o elektronickém mýtu byla vrácena do druhého čtení. Říkal jsem: Doufám, že stejně principiální přístup budete mít v případě zdravotnických zařízení, kdy je tady něco, co nemá precedens. Úplně nový návrh bez předkládací zprávy, bez zdůvodnění, bez dopadů na státní rozpočet. Doufáme, že aspoň ten bude projednán legislativně správným procesem a vrácen do druhého čtení. Odpovědí mi bylo - není žádný důvod, vždyť jsme to přece podrobně projednali. Tím chci doložit, že rozprava proběhla.
        Nechci si stěžovat. Myslím si, že je legitimní, když dvě politické strany vedou vážnou diskusi o tom, jaký společný návrh zákona předloží. To, co pokládám za trestuhodné v oblasti této normy, je skutečnost, že sice proběhla parlamentní rozprava v kuloárech komunistické strany, ale neproběhla společenská rozprava, neproběhla rozprava s těmi, kterých se to skutečně týká. Neproběhla rozprava s pacienty. (Smích a hluk v sále, bouchání do lavic.) Neproběhla rozprava s těmi, kteří každý měsíc platí nemalé částky na své zdravotní pojištění a kterým se může stát, že stojí před jasnou direktivou - vy si sice platíte, ale jestli budete chtít nadále si nechat poskytnout svoji péči bez zařízení, kterému věříte, budete si muset zaplatit ještě jednou. A právě proto, že tato společenská rozprava proběhnout musí, právě proto jsme přesvědčeni, že tento návrh musí být projednán znovu ve výborech a musí být projednán s tou veřejností, které se skutečně dotýká. To znamená s vlastníky zařízení, což nejsou hejtmani, což není ODS, ale jsou to demokraticky zvolená krajská zastupitelstva, na která ze zákona přešla vlastnická práva, která jim nyní upíráme! (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.) S těmi musí proběhnout rozprava, protože jejich je to odpovědnost, jich se to týká a jejich je to ústavní právo. Rozprava musí proběhnout také s těmi, kterých se to především týká, a to je s pacientem! Přiznám se, že poslaneckému klubu KDU-ČSL je vrcholně ukraden mocenský zájem ODS, zrovna tak jako je vrcholně ukraden mocenský zájem ČSSD. (Velký hluk v sále. Předsedající: Klid prosím!) Nám záleží na právu pacienta, na právu pojištěnce, na právu toho, kdo si každý měsíc poctivě platí v naději, že dostane veřejnou zdravotní péči takovou, o jaké se sám rozhodne. S těmi, se sdružením pacientů, opět žádná rozprava neproběhla.
        Jestli odmítáte rozpravu s oprávněnými vlastníky a jestli odmítáte rozpravu s oprávněnými pojištěnci, pak vám nejde o zdravotnictví, nejde vám o pacienta, jde vám jenom o aroganci moci! Bůh s vámi. (Smích a potlesk v sále.)