Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně, kolegové. Chtěl bych přičinit jenom osobní poznámku, proč podpořím návrh zákona kolegyně Čurdové.
        V podstatě tady hovoříme o problematické situaci ve vybírání předmětných dávek. Na tom se jistě všichni shodneme. Můžeme dělat mnoho právních rozborů, na druhé straně se vás ptám: Co je pro nás tou skutečnou prioritou? Pro mě jako pro otce čtyř dětí, a mám v rodině dceru, která má podobný problém, je velice důležité, abychom zajistili, v tomto případě svobodným matkám - ne pro ně, ale pro jejich dítě - podmínky k tomu, abychom jim mohli dát důstojné vzdělání, ale i zdravou výživu, abychom se mohli o ně v každém směru řekněme multiplikačním efektem postarat.
        Kam tím ale směřuji? Tady dejme tomu není výchova státu k dětem, ale ta odpovědnost matek není jenom vůči dětem, ale je přece i vůči tomu státu. Vždyť v našich dětech, vychováme-li je kvalitně, a dnes na trhu pracovní síly v Evropy se nikdo například bez řádného vzdělání nebo nějakých význačných profesních dovedností neuplatní, my se přece nechceme stát montážním závodem Evropy. Chceme dát naše děti do kontextu Evropské unie jako plnohodnotné, pokud možno zdravé a vzdělané, občany. A co budou prosím pěkně v budoucnosti tyto děti dělat? Budou přece, chcete-li to striktně ekonomicky, význačnými přispěvateli k růstu hrubého domácího produktu této země. Jestli to nechcete brát pocitově a nechci-li to já brát právně ani jinak, děláme to zase v konečném důsledku jenom proto, aby celý náš stát dobře prosperoval a dobře si vedl, vlastně ke zvýšení kvality života nás všech.
        Děkuji.