Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych úvodem říci, že když tento návrh zákona o registrovaném partnerství prošel Senátem, byl jsem přesvědčen, že celý maraton máme již za sebou a nebudeme se k němu vracet. Opak je však pravdou, a tak nám nic jiného nezbývá, než se tím zase zabývat.
        Opakovaně tedy zde na půdě této ctěné Sněmovny dochází k souboji a nebojím se říci, že je to souboj svobodomyslnosti a zapšklosti. Tento návrh zákona zdaleka nedělá ze svazku dvou lidí stejného pohlaví rodinu, jak se domnívají mnozí konzervativci. Dělá z něj pouze matrikovou záležitost, ulehčuje jedné menšině život tak, jak je tomu v mnoha vyspělých zemích Evropy. Při svém minulém vystoupení jsem tyto státy vyjmenoval a dnes se uskromním a jenom je sečtu. Je jich 14. Jsou to všechno státy, které dosáhly mnohem pronikavějších hospodářských výsledků, než se zatím podařilo České republice. A tak i z této malé informace je zřejmé, že tolerantnější přístup k této menšině nemá negativní dopad například na životní úroveň obyvatelstva.
        Názor veřejnosti v České republice je stabilní. Podle různých anket převažují zastánci tolerance. Mnozí odpůrci této předlohy tvrdí, že tím bude poskytnuto menšině homosexuálů privilegium. Vážené dámy a pánové, privilegium já jako právní laik bych si dovolil definovat jako právně nepodloženou výhodu nebo výsadu nebo výjimku ze všeobecného právního rámce. Dále bych lidově privilegium vysvětlil tak, že někde něco přidáme, ale jinde musíme něco ubrat. Avšak dostanou homosexuálové podle tohoto zákona něco, čím se nemohou chlubit heterosexuálové? To samozřejmě ne, byť i my víceprocentní můžeme přece po svých partnerech dědit, máme k nim vyživovací povinnosti, právo informovat se na jejich zdravotní stav a tak dále. Touto předlohou nedáváme této menšině, hrubě řečeno, žádné extrabuřty.
        Dále by se samozřejmě dalo snést dalších mnoho argumentů, avšak v této Sněmovně již bylo toho na toto téma řečeno tolik, že další argumenty by vyznívaly patrně kontraproduktivně, a tak se pouze omezím na pár vět, které jsem již při minulém svém vystoupení zde řekl.
        Mým hlavním argumentem pro je, že neznám zásadní žádný argument proti. Proč zakazovat či nepovolit něco někomu, když tím neškodí jiným? Proto necítím vůbec žádné právo toto jim zakazovat či odpírat, protože se tím nedotýkají práv mých, ani práv mých blízkých, ani práv mých spoluobčanů.
        Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)