Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, budu tedy hovořit o vývoji za celý rok 2005, protože, jak víte, děláme čtvrtletní zprávy o inflaci a dvakrát do roka předkládáme zprávu o měnovém vývoji. Tyto zprávy se opírají právě o zprávy o inflaci, a to o zprávu o inflaci za 2. čtvrtletí roku 2005 a potom o lednovou, která hodnotí druhou polovinu roku.
        Inflace spotřebitelských cen v závěrečných dvou měsících 4. čtvrtletí klesala, zůstávala však v cílovém pásmu. V prvních dvou měsících roku 2006 se inflace zvýšila a pohybovala se těsně pod tříprocentní hodnotou inflačního cíle. Růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí mírně zpomalil, nadále však dosahoval více než pětiprocentní úrovně. Vývoj na trhu práce byl ve 3. i 4. čtvrtletí v roce 2005 ve znamení pokračujícího oživování poptávky po práci, které však vedlo pouze k mírnému snížení míry nezaměstnanosti. Tržní úrokové sazby ve 4. čtvrtletí 2005 vzrostly. Kurz koruny k euru v posledních dvou měsících 4. čtvrtletí zpevňoval a tento trend pokračoval i začátkem roku 2006. Nicméně v dosavadním průběhu března se kurz k euru stabilizoval.
        Co se týká růstu HDP, byl to nadále zahraniční sektor, který se rozhodující měrou podílel na ekonomickém růstu. Pokles příspěvku čistého vývozu byl z velké části kompenzován zvýšením příspěvku v prvním pololetí stagnující celkové domácí poptávky. K jejímu oživení ve 3. čtvrtletí přispěly všechny složky, tj. spotřeba domácností, investiční poptávka i spotřeba vlády. Růst HDP ve 4. čtvrtletí byl velkým překvapením, dosáhl téměř sedmi procent a byl o více než jeden procentní bod vyšší než v předcházejícím čtvrtletí. Obdobně jako v předchozím čtvrtletí k růstu přispěl především čistý vývoz a tvorba fixního kapitálu.
        Pokračující rychlý růst české ekonomiky nadále vedl k oživení růstu zaměstnanosti a k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti. Snižování cyklické složky registrované nezaměstnanosti však neprobíhalo v takové míře, jaká by odpovídala změnám v zaměstnanosti.
        Co se týká měnově politického rozhodování, bankovní rada ve 4. čtvrtletí vycházela z říjnové prognózy inflace a rozhodla o zvýšení o 0,25 procentního bodu.
        ***
        Neautorizováno !
        Mezi hlavní diskutované problémy patřily sekundární dopady růstu cen energií, promítání růstu cen do mezd a působení fiskální politiky v následujícím roce. V listopadu potom byla rizika prognózy bankovní radou hodnocena jako zhruba vyrovnaná, v prosinci pak jako protiinflační a bankovní rada se rozhodla úrokové sazby nezměnit. Ani nová lednová prognóza nemění výrazněji náš pohled na vývoj ekonomiky, to je na růst hrubého domácího produktu a růst inflace. Nadále předpokládám, že i v tomto roce česká ekonomika poroste slušným tempem a inflace se bude nacházet v blízkosti bodového inflačního cíle. Předstihové indikátory vesměs naznačují pokračování rychlého růstu ekonomiky. Platí to obzvláště o průmyslové výrobě, která v lednu 2006 meziročně vzrostla o 15 %, což je velmi slušný výsledek. Zlepšil se i růst tržeb v maloobchodě.
        Na konec bych se zmínil ještě o vývoji, který nesouvisí přímo již s rokem 2005, ale o výzvách, které v současné době stojí před měnovou politikou a českou ekonomikou. Zatím se zdá, že vývoj meziroční inflace a jejích složek je v souladu s lednovou prognózou, podle které by se inflace v průběhu roku 2006 měla pohybovat mírně pod hodnotou 3 %. Celkovou bilanci rizik hodnotíme stále jako mírně protiinflační, ale rizika se blíží vyrovnanosti. Od předpokladu prognózy se odchyluje zejména vývoj HDP, který je vyšší, než jsme původně předpokládali, a také kurz, který je o něco pevnější, než s kterým počítá prognóza. Jenom bych upozornil, že v dubnu budeme publikovat novou prognózu, jako každé čtvrtletí, a všechny nové aspekty budeme brát v potaz.
        Děkuji.