Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, už na ústavněprávním výboru, když jsme projednávali úpadkové právo, jsem říkal, že kdybych byl alespoň trochu ješitný, tak bych nyní v tuto chvíli mohl do mikrofonu hřímat, že již před rokem jsem upozorňoval, že insolvenční rejstřík nelze spustit v létě tohoto roku. Ono opravdu nejde pouze o změnu kvantitativní, ale jde o změnu kvalitativní. My si musíme uvědomit, že celý soudní spis insolvenčního řízení bude v elektronické podobě na internetu, včetně každého papírku, na který soudce napíše doplňte ještě to a to, zjistěte to a to. To bude naskenováno, bude to součástí soudního spisu, který bude na internetu. Musíme si uvědomit, že kdokoli bude moci mailem požádat, dát návrh na konkurs. Pokud tak učiní, bude to mít samozřejmě nějaké důsledky. Soud do dvou hodin musí tuto žádost zveřejnit. Důsledkem bude, že např. nelze provést exekuce na danou firmu. Tedy opravdu je to řekl bych první velký krok směrem k elektronické justici a je zcela evidentní, že jakýkoli spěch se zde nevyplatí. Jsem rád, že nakonec resort Ministerstva spravedlnosti a osobně pan ministr nad rámec připraveného a nad rámec schváleného rozpočtu sehnal peníze na to, aby v průběhu tohoto roku insolvenční rejstřík se mohl spustit, ovšem s termínem 1. 1. příštího roku.
        Ale insolvenční rejstřík to není to jediné, kvůli čemu musíme o půl roku insolvenční zákon odložit. My si musíme uvědomit, že v tom hektickém období minulého volebního období jsme neschválili doprovodný, nebo chcete-li změnový zákon. Insolvenční zákon totiž prošel zásadní rekodifikací a je zapotřebí změnit dalších 80 až 100 zákonů. Ten, kdo si vzpomene na hektické období, zvláště na závěr minulého volebního období, jistě si vzpomene, že nejenže jsme schvalovali přílepky, ale dokonce jsme byli schopni schvalovat zákony, jejichž legislativní proces ještě nebyl ukončen. My jsme rozhodovali o tom, zda budeme novelizovat zákon, který tu projednával teprve Senát, tu byl teprve u podpisu pana prezidenta. Já jsem strašně rád, že jsme tento doprovodný zákon neschválili, že všechny novely a změny měly možnost se usadit. Přiznávám, že z 90 % šlo o technické změny. Nyní doprovodný změnový zákon je opravdu možné připravit velice kvalifikovaně. Já věřím, že do měsíce, do měsíce a půl připutuje do Poslanecké sněmovny a my toho využijeme i pro opravy některých legislativně technických chyb insolvenčního zákona.
        Aby moje zpráva k úpadku byla úplná, chtěl bych ještě doplnit k samotnému insolvenčnímu zákonu. Jsem si vědom, že na Ministerstvu spravedlnosti jsou odborné týmy, které modelují situaci, která nastane, jakmile nový insolvenční zákon bude schválen, zejména ty nové prvky, které jsme schválili. My jsme schválili např. princip oddlužení. To znamená, že jakákoli fyzická osoba, jakýkoli občan, který si dejme tomu koupil auto na leasing, nemohl splácet, půjčil si rychlou půjčku, bude mít nyní možnost požádat vlastně o oddlužení. Pokud soud rozhodne, že ano, tak po dobu pěti let bude splácet tu půjčku alespoň do výše 30 % a sám si bude brát životní minimum, které mu náleží.
        ***
        Zbytek, část své výplaty bude odevzdávat těm leasingovým společnostem či bankám. A pokud splatí alespoň 30 % po dobu pěti let, má se za to, že je oddlužen. Tady se samozřejmě vyskytují otázky, např. co se stane, když tomu člověku je nabídnuta práce daleko výhodnější, která třeba přinese dvakrát, třikrát více peněz. Znamená to, že nebude splácet celých pět let, anebo že nemusí splatit těch 30 %? Tyto otázky nás čekají. Ale já sám za sebe bych se velice přimlouval, abychom nový insolvenční zákon nechali alespoň rok, nechť jej praxe prověří, a pokud se chystáme na nějakou čisticí novelku, abychom ji schválili až po roce fungování insolvenčního zákona, byť by ještě v tomto volebním období.
        Zpět k materii, zpět ke sněmovnímu tisku 151. Vše, co jsem zde řekl, bylo v podstatě pouze podpůrné k tomu, abych podpořil návrh na odložení insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích o půl roku, a to režimem podle § 90 odst. 2. Děkuji za pozornost.