Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady v rozpravě zaznívá celá řada argumentů, která také samozřejmě evokuje celou řadu otázek, nicméně bych chtěl říci, že jestliže někdo skutečně se dovolává toho, že tento zákon nemůže být navržen, projednán a nedej bože přijat jen proto, že nám chybí obecný zákon o referendu, pak bych chtěl říct, že Komunistická strana Čech a Moravy sama několikrát tento návrh zákona předkládala, předkládala ho i strana sociálně demokratická a tato Sněmovna ho už několikrát také odmítla, a odmítla ho právě hlasy poslanců, které reprezentuje pan zpravodaj, čili hlasy pravice.
        Já bych chtěl tady říci, že samozřejmě je možné také diskutovat nad obsahem zákona a nad technickými věcmi, které každý zákon musí obsahovat. Ale v žádném případě se nedomnívám, že článek 1 navrženého zákona a článek 2, tj. otázka, která má být v referendu položena, je v rozporu s ústavou nebo vymezuje pozici vlády tak, že tato věc je jednou provždy shozena a nikdy se o ní už nemůže v této republice, v této Sněmovně debatovat.
        Tady přece bylo opakovaně řečeno od celé řady diskutujících, ale i v úvodu k této novele nebo k tomuto návrhu zákona, že se jedná o jednorázový typ referenda, ad hoc, že se jedná právě proto o jednorázový návrh ústavního zákona, že Sněmovna opakovaně shodila několikrát pravicovými hlasy zákon o obecném referendu. A právě proto, že tady existuje i precedent v nedávné historii, a to je jednorázové referendum o přistoupení k EU, které také, když bych si vzal třeba za svá slova pana ministra Cyrila Svobody, předsedy Legislativní rady vlády, tak bych musel říci: byl také protiústavní, také alibistický, ale přitom na něm byla shoda v této Sněmovně a nezdál se protiústavní a alibistický. Takže potom bychom neměli posuzovat tímto způsobem a prizmatem i tento zákon, který tady je teď předložen.
        Ta otázka v zákoně je navržena srozumitelně tak, jak ji cítí celá česká veřejnost, jak ji cítí i většina lidí, kteří tvoří téměř 68 % a chtějí se vyslovit proti základně, a téměř 77 % lidí, kteří chtějí v referendu o otázce rozhodnout. Ta otázka zní, a já ji tady zopakuji: Souhlasíte, aby Česká republika umožnila Spojeným státům vybudovat a provozovat na území České republiky zařízení protiraketové obrany a aby umožnila ozbrojeným silám Spojených států amerických v rozsahu k této činnosti nezbytném pobývat na území České republiky? Ano, nebo ne?
        Myslím si, že ta otázka je postavena srozumitelně a argument vlády, že by lidé neměli rozhodovat o věcech složitých, které vyžadují odborného vysvětlení, tady neobstojí. Z lidí bychom neměli dělat hlupáky, lidí bychom si měli vážit. Už proto, že se od nich odvíjí vlastně pravomoc jak Parlamentu, ale i vlády. Domnívám se, že i ústava v čl. 2 odst. 2 jasně říká, že lidé mohou na základě ústavního zákona realizovat státní moc přímo, tak jak tento ústavní zákon stanoví. Tam není žádná kolize a navrhovaný ústavní zákon, který předkládáme, se vůbec nedotýká čl. 43 Ústavy ČR.
        Jestliže tady je namítáno, že tam není žádné kvorum, samozřejmě, to je názor, na který má každý z nás, jak jsme tady ve Sněmovně, právo. Otázka kvora a vůbec závaznosti voleb, hlasování ve volbách, v místním referendu, potažmo v celostátním referendu, je nesmírně důležitá, ale v této republice, v našem právním řádu, upravena není. Když jsme předkládali tento návrh zákona, domnívali jsme se, že bychom měli tedy ctít právní řád České republiky, a není tam navrženo žádné kvorum, čili stačí ona prostá většina z těch, kteří se účastní referenda. Tak jako, vážené kolegyně a kolegové, mandát každého z nás je odvislý od toho, jestli dostaneme onu prostou většinu bohužel z těch, kteří jdou k volbám. Jestliže ale klesá neustále účast lidí na volbách, klesá zájem občanů této republiky na věcech veřejných, a není to jen jev této republiky, pak stačí si položit otázku, jestli to také není tím, že lidé jsou otráveni, že se ti, kteří jsou jimi zvoleni, s nimi nechtějí radit, že po celé volební období se chovají tak, že lidé mají jen jedno jediné právo - jít jednou za čtyři roky k volbám, tam se rozhodnout na základě předvolební kampaně, a potom mají právo už jenom mlčet. My si tedy rozhodně jako předkladatelé, jako komunisté a určitě i jako sociální demokracie nemyslíme, že tomu tak je. Lidé by měli mít právo naplnit ústavu, která jim také toto právo i dává.
        Myslíme si, že v této souvislosti předložený návrh zákona je standardním ústavním zákonem, který nemá vážné právní chyby, není v nesouladu s právním řádem ČR, je v souladu, je v souladu i s normami EU, a musím říci, že obsahuje i onu klauzuli o nákladech, kdy říká, že náklady by se pohybovaly v podstatě v dimenzích konání obecného referenda nebo voleb, protože víceméně ten mechanismus je podobný.
        Chtěl bych říci, že návrh zákona, tak jak je předložen, a ukazuje se to v diskusi a opět to tady zaznělo zejména od pana ministra Cyrila Svobody, se dá velice účelově vykládat, protože jestliže si položíme otázku závaznosti a práva lidí rozhodovat v referendu o raketové základně, o suverenitě této České republiky a budeme se zaštiťovat Parlamentem a mandátem od lidí, pak tuto otázku můžeme otočit a můžeme si říci, jestli naopak není alibismus schovat před veřejným míněním lidí hlavu do písku a říci: My k tomu přece máme mandát a my se s vámi nepotřebujeme radit. My třeba tuto republiku můžeme zavléci do neřešitelných situací, aniž se s lidmi o tom poradíme, no a ten, kdo vzejde z těch příštích voleb, ať si s tím poradí.
        ***
        Myslíme si, jako předkladatelé, že by toto nemělo takto fungovat. Myslím si i já sám, že bychom se měli radit s lidmi, znát názor lidí, že bychom měli umět ústavu vykládat tak, jak se má, a ne účelově, jak to předvedla vláda, když se to hodí. Když jsme vázáni někomu jinému, tak ji budeme vykládat jedním způsobem, a když se nám to hodí k jiným účelům, tak ji zase budeme vykládat jiným způsobem. To je hrubé znevážení právního řádu a ústavního pořádku této republiky. To je svým způsobem i výsměch demokracii v této republice.