Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane předsedo vlády, ve čtvrtek jsme měli možnost vyslechnout si váš projev přednesený ku chvále americké vojenské základny u nás. Přestože jste zjevně využil možnost vystoupit v Poslanecké sněmovně se záměrem překvapit nás řadou technických dat a předstírat transparentnost jednání vaší vlády, což se nestalo, pokládám váš projev za krok vpřed. (Hluk v sále neutichá.)
        Z jeho obsahu jsem zachytila několik posunů v přístupu k dané problematice. Především je zřejmé, že se vládní radarový autismus, tedy duševní postižení projevující se stereotypními vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi, prohlubuje. Pokračuje neustálé obhajování vojenské základny USA u nás pomocí technických charakteristik radaru bez ohledu na dvě základní skutečnosti.
        Především není rozumně identifikována hrozba, proti níž se má údajná obrana stavět. Přesněji řečeno, představa této hrozby je neustále měněna podle aktuální propagandistické potřeby. Už v únoru o tom tady ve Sněmovně na semináři organizovaném Hnutím vojáků proti válce hovořil profesor Jan Keller. Napřed to byly takzvané darebácké státy, které ohrožovaly USA, proti nimž bylo nutné zaměřit radar i rakety. Často jsou ve vaší propagandě zmiňováni teroristé, aniž by bylo řečeno, jak mohou získat mezikontinentální balistické rakety.
        Objevila se teze o nutnosti vybudovat u nás americkou vojenskou základnu prostě z vděčnosti ke Spojeným státům. Poté váš ministr zahraničí a následně i místopředseda vlády neváhali uvést, že radar má být součást obrany před sílícím Ruskem. Ve vašem projevu jsme se nově dozvěděli o další hrozbě. Radar u nás má monitorovat severní Afriku. Kdo odtamtud ohrožuje Spojené státy či státy NATO, to jsme se však nedozvěděli.
        Radarový autismus vlády je spojen s ještě jedním prvkem. Obhajoba základny u nás nebere do úvahy celý systém národní protiraketové obrany USA, který je rozvíjen od Aljašky po Norsko. Ovšem pochopit významu radaru nelze bez ohledu na celkovou strategii obkličování euroasijského kontinentu. Vaše propaganda směřuje k tomu, aby lidé pod tlakem mnoha technických informací o brdském radaru pro jeden strom neviděli les. Zároveň nelze zapomínat, že zvyšování mezinárodního napětí je způsobeno nejen výstavbou systému národní protiraketové obrany USA, ale také roztahováním NATO do oblasti kolem Ruska a Číny. Radar je pouze projev této politiky Washingtonu a Bruselu vedoucí k šíření nedůvěry a iniciování nových závodů ve zbrojení.
        Tento záměr se daří naplňovat. Jestliže vojenské výdaje USA před rokem předběhly výdaje z doby korejské a vietnamské války, zprávy stockholmského Ústavu pro výzkum míru uvádějí, že světové výdaje na zbrojení jsou na úrovni studené války. A lidstvo místo toho, aby se staralo o chudé na zemi a klimatické změny v atmosféře, zbrojí v kosmu.
        Váš výklad, pane premiére, sice neidentifikuje hrozby, ale hledá jejich vojensko-technická řešení. Příklad Severní Koreje však jasně naznačuje, že politické řešení politických problémů je mnohem efektivnější než vojenské. Současná vláda USA fakticky vypověděla dohody předcházející administrativy Spojených států s KLDR a zahájila politiku zastrašování. To vedlo k jadernému pokusu Severní Koreje a následnému zahájení přímých jednání mezi Washingtonem a Pchjongjangem, jak to od počátku KLDR požadovala. Musíme prožít znovu něco podobného v případě Íránu?
        Copak opravdu neexistuje jiná možnost, než neustále zbrojit a vyhrožovat? Jsem přesvědčena o tom, že současné mimořádné postavení Spojených států ve světě jim dává nevídané možnosti v oblasti diplomacie. Jejich využití by naplnění cílů napomohlo více než posílání vojáku do Iráku a dalších zbytečných válek.
        Myslím, že většina z nás je schopna porozumět obavám z teroristů, nejistotě kolem podivného režimu v Íránu či strachu z náhodně vypuštěných raket. Hledat ale nesmírně riskantní vojenská a vojensko-technologická řešení tam, kde se nabízejí poměrně snadná diplomatická řešení, pokládám za selhání lidského rozumu.v Pevně věřím, že vláda USA, která vzejde z příštích prezidentských voleb, bude více ctít mezinárodní právo a využívat mezinárodní instituce, než to činí vláda George Bushe.
        Váš výklad, pane premiére, prostřednictvím předsedajícího, využití radaru v Ázerbájdžánu může též sloužit jako další ukázka radarového autismu. Po týdnu od předložení tohoto návrhu ruským prezidentem vám poradci shrnuli do projevu výhrady, které vy doprovázíte nelogickou poznámkou, že se k dané otázce vláda nebude vyjadřovat, jak ostatně uvedl již kolega Zaorálek hned ve čtvrtek v reakci na vaše vystoupení.
        Nebudu zabíhat do detailů vaší argumentace. Pouze chci ukázat na dva vaše propagandistické stereotypy. Předně označujete návrh ruského prezidenta za překvapivý. Chci vám proto připomenout, že český týdeník Ekonom už více než měsíc před Putinovým vystoupením na summitu G8 v Německu, konkrétně v čísle 17 na straně 30, psal o tom, že kdyby USA své obavy z Íránu myslely vážně, nemusely by stavět radar u nás, ale dohodly by se s Ruskem na využívání radaru v Gabale. Tedy pro odborníky žádné překvapení. Obdobně jako nikoho nepřekvapuje, že se hned mění washingtonské a následně i vaše zdůvodnění významu umístění radaru v Čechách. Dalším opakovaným stereotypem je vaše tvrzení, že tímto návrhem Rusko uznalo nebezpečí jdoucí z Íránu. Ve skutečnosti jak na tiskové konferenci na summitu G8, tak i posléze v Petrohradu na ekonomickém fóru ruští představitelé zdůrazňovali, že z Íránu žádné aktuální nebezpečí nehrozí.
        Ještě mi dovolte několik poznámek k těm pasážím vašeho projevu, kde mluvíte o veřejné informovanosti. Nejen z vašeho vystoupení, ale i z chování vládních institucí a nejsledovanějších sdělovacích prostředků je zřejmé, že se vyhýbáte veřejné diskusi o problému umístění americké vojenské základny u nás. Nepokládáte ji zřejmě za potřebnou proto, že se chystáte zablokovat jakékoliv snahy prosadit o této otázce referendum.
        ***
        S trapným zdůvodněním, že politik přece musí mít odvahu přijmout rozhodnutí. Všimněte si, vážené kolegyně a kolegové, jak často je servilita vůči silnému spojenci a pohrdání názorem lidu této země vydávána za statečnost.
        To, čemu říkáte informovanost, je nepřetržitý tok jednostranných informací. Snaha zabránit tomu, aby se k dané otázce vyjadřovali i jiní než vámi vybraní politici, odborníci a komentátoři, je zjevná. Vládní radarový autismus tak dostává podobu spojování polovičatých informací s embargem. Uvedu příklad. Minulý týden proběhlo v Evropském parlamentu slyšení pod názvem Protiraketový obranný štít USA. Akci organizovala skupina Sjednocené evropské levice a Severské zelené levice a slyšení se účastnili odborníci nejen z naší republiky, ale i z USA, Velké Británie a Německa. Ovšem hodnocení celé akce bylo v České televizi ponecháno na europoslankyni Janě Hybáškové, která se neúčastnila ani slyšení, ani následné tiskové konference, což jí ovšem nezabránilo, a tedy ani České televizi, v nevkusném odsouzení celé akce.
        Takto si, pane premiére, prostřednictvím předsedajícího, opravdu představujete informování veřejnosti? Podle mě se jedná o diskreditaci demokracie. Toto podlamování důvěry a demokracie je vám dnes možná sympatické, protože je jeho ostří zaměřeno proti levici. Zítra však na takovouto demagogii můžeme doplatit všichni.
        Děkuji. (Potlesk v lavicích KSČM.)