Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předložený materiál vychází ze zákona č. 183/2000 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jinak stavebního zákona, který, mohu říci trochu odlehčeně, se rodil v bolestech minulého volebního období. Ti z vás, kteří jste zde u toho byli, si možná vzpomenete, že do třetího čtení se dostalo celkem 365 připomínek naprosto různého a mnohdy protichůdného charakteru. To samo o sobě svědčí o tom, že se rodilo skutečně dítě, jehož příchod na svět byl sice očekáván na jedné straně s velkou dychtivostí, na druhé straně ale s velkou obavou.
        Část těchto obav se projevila tím, že mimo jiné dnes dostáváme na stůl návrh novely tohoto zákona. Tato novela je již v tomto případě a v tomto volebním období druhá, protože pokud se nepletu, v lednu jsme ve zkrácené lhůtě projednali a odsouhlasili první novelu tohoto zákona.
        Sněmovní tisk č. 259, jak zde již pan předkladatel odůvodnil, řeší zásadní problémy, které se v průběhu doby objevily. Nicméně tyto problémy, které zde byly i panem ministrem odsouhlaseny, se dají rozdělit do tří drobných kategorií. Jsou to první tři body, které řeší problematiku na straně úřadu, kde se má zjednodušit určité vydávání povolení, má se zjednodušit forma odvolání a má se taky zjednodušit přechod ve vztahu k platnosti starého zákona. Na straně druhé je tady možná výraznější bod, který řeší oplocení, ale asi není to dogma, které by bylo nezbytné v tuto chvíli řešit, ale je to typický bod, který se tímto způsobem projevuje, když zákonná norma byla připravena bez ohledu na to, jakým způsobem stavebníci mohou stavět ploty atd. A posledním bodem, který tady je, a kde se možná bude více diskutovat, je prodloužení lhůty pro vytvoření nových územních plánů.
        ***
        Samozřejmě tato lhůta, která byla stanovena, byla stanovena taxativně, byla stanovena na dobu pěti let, nicméně ministerstvo po projednání navrhlo prodloužení této lhůty ve shodě se lhůtami, které souvisejí s čerpáním peněz z Evropské unie, na lhůtu N+2, to znamená na lhůtu celkem devět let.
        Dostali jsme se do situace, že otevíráme pověstnou Pandořinu skřínku. Na jedné straně tady máme některé body, které určitě nejsou důležité pro normální běh života, a možná by stálo za to počkat do komplexnější novely, kterou tady avizoval pan ministr. Na straně druhé je tady tlak i z praxe, aby tyto body, které zde byly uvedeny, byly uvedeny v život co nejrychleji, a proto tato novela je na stole.
        Já bych vás proto požádal - a dovolil bych si udělat paralelu se silničním zákonem, kde se udělaly dva kroky, jednak zde byla provedena a projednána novela, která řešila nejkřiklavější problémy, jednak se souběžně pracuje na materiálu, který by měl komplexně vyřešit připomínky, které přicházejí z praxe - aby stejný přístup se, s dovolením, z vaší strany zaujal i k tomuto materiálu. Bude samozřejmě prostor k projednání ve výboru, nicméně veškeré připomínky, které mnozí z vás už dostali, přiznám se, že i já jsem dostal část připomínek, bych si dovolil potom předat a projednat na úrovni ministerského návrhu. Předpokládá se, že by měl být připraven v nejbližší době. Zde by určitě byl prostor na daleko větší a komplexnější diskusi.
        Proto se připojuji k návrhu pana ministra, aby tento materiál byl propuštěn do druhého čtení, a současně podporuji návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.