Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já si dovolím stručně vystoupit ke všem třem materiálům s tím, jak již říkal pan zpravodaj, pan poslanec Doktor, tak všechny spolu do jisté míry souvisí. Samozřejmě Zpráva o výkonu bankovního dohledu je koncentrována především na vývoj jednotlivých částí finančního sektoru a jednotlivých institucí, Zpráva o finanční stabilitě je určitou interakcí mezi vývojem finančního trhu a makroekonomickým prostředím a Zpráva o inflaci, resp. Zpráva o měnovém vývoji je pochopitelně obecná charakteristika české ekonomiky a popis, jak reaguje měnová politika.
        Začnu krátce finanční stabilitou. Lze říci, že domácí i zahraniční makroekonomické prostředí se vyvíjelo v roce 2006 velmi příznivě, což se odráželo i ve finančních výsledcích finančních i nefinančních podniků. Došlo k významnému oživení úvěrování podnikové sféry, zejména malých a středních podniků, což je velmi pozitivní, nicméně ve srovnání s eurozónou je zadlužení podniků stále na nízké úrovni a nemyslíme si, že by představovalo riziko pro finanční stabilitu.
        Čemu se často věnují média a obecně je tomu věnována pozornost, je rychlý růst úvěrů obyvatelstvu. Roční tempo růstu dosáhlo více než 30 %, což je pochopitelně hodně, a není pochyb o tom, že v dlouhém období to není udržitelné. Nicméně růst zadlužení obyvatelstva není zatím z pohledu finančního sektoru významným rizikem a české domácnosti zatím nelze považovat za předlužené. Půjčky domácností jako procento HDP dosahovaly na konci roku 2006 zhruba 20 %, nicméně průměr zemí, pokud se podíváme na tzv. starých patnáct zemí EU, se pohybuje až kolem 60 %. Nicméně jedním z projevů růstu zadlužení je zvýšení počtu domácností, které nejsou již schopny splácet své závazky, což se týká celkem dle očekávání zejména nízkopříjmových skupin domácností či domácností s jedním živitelem.
        ***
        Čemu také byla věnována pozornost, zejména v posledních měsících, to byly určité turbulence na finančních trzích ve světě a otázka, do jaké míry to mohlo ovlivnit českou ekonomiku. My konstatujeme, že ty nedávné korekce na finančních trzích vyvolané problémy na trhu hypoték ve Spojených státech měly pouze minimální dopad na český finanční sektor a nepředstavují prozatím bezprostřední riziko pro finanční stabilitu v České republice. Snažím se komentovat ten vývoj v posledních měsících a pochopitelně, netýká se to roku 2006.
        Nicméně měli-li bychom uvažovat o nějakých výzvách, které jsou v současné době, tak se to týká právě tohoto segmentu. Proto v následujících měsících bude potřeba sledovat, jak se zvýšená nervozita na zahraničních finančních trzích a očekávané mírné oslabení světové i domácí ekonomiky promítne do podmínek českého finančního trhu i podnikového sektoru. Nicméně - a tím přecházím k té oblasti výkonu dohledu nad finančním trhem - zatím tady je situace velmi uspokojivá, a to ať už se díváme na rok 2006, nebo i na dosavadní vývoj v roce 2007.
        Již pan poslanec Doktor zmiňoval, že jednou z těch hlavních událostí v roce 2006 bylo institucionální sloučení orgánů dohledu nad finančním trhem do České národní banky a oblast primární legislativy naopak na Ministerstvo financí. Mám na mysli primární legislativu týkající se finančního trhu. To také znamená, že ty dokumenty a ty zprávy, které byly dříve k dispozici za jednotlivé oblasti trhu a za jednotlivé instituce - v našem případě to byla zpráva o bankovním dohledu, Komise pro cenné papíry měla svoji zprávu, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a také Úřad pro dohled nad družstevními záložnami - se slučují do jednoho dokumentu, který nyní máte k dispozici.
        Obecně lze říci - a hraje to velmi dobře i na ten pohled na finanční stabilitu jako celek - že vývoj finančního trhu v České republice v předcházejícím roce i dosavadní průběh v roce letošním lze hodnotit velmi pozitivně. Nebyly zaznamenány žádné vážnější události, které by ohrozily jeho stabilitu a bezpečné fungování. Také struktura sektoru zůstává poměrně stabilní. Z hlediska počtu bank nedochází k žádným významným změnám. Probíhá pouze jedna významnější fúze a většina změn v bankovním sektoru souvisí s vývojem bankovního sektoru v Evropě.
        Co se týká družstevních záložen, v roce 2006 působilo na tuzemském trhu 20 družstevních záložen. Ve srovnání s rokem 2005 se nezměnil. Je zajímavé, že se zvyšuje počet členů družstevních záložen. A zvýšil se poměrně významně, téměř o 40 procent. Stejně tak došlo k poměrně rychlému nárůstu aktiv v tomto sektoru. Sektor jako celek vykázal zisk, který byl prakticky dvakrát tak vysoký, jako byl v předcházejícím roce, tj. v roce 2005.
        Také na českém kapitálovém trhu byla situace velmi příznivá. Objem obchodování na obou regulovaných trzích - to znamená jak na burze, tak na mimoburzovním trhu organizovaném RM systémem - sice mírně poklesl oproti roku 2005, nicméně na obou trzích růst cen zaznamenaly hlavní indexy. Je poměrně velké množství - přes milion - smluv, které mají obchodníci uzavřené se svými zákazníky. Nicméně aktivních je necelých 200 tisíc. Objem zákaznického majetku je přes 990 miliard a objem prostředků, které jsou obhospodařovány v rámci správy individuálních portfolií, činí zhruba 325 miliard.
        V oblasti kolektivního investování působilo na konci roku 2006 celkem 13 investičních společností s povolením České národní banky, které obhospodařovaly 77 otevřených podílových fondů. Poměrně rychle také roste počet zahraničních subjektů kolektivního investování, které nabízejí své produkty v České republice.
        Co se týká penzijních fondů, bylo jich koncem roku 2006 jedenáct a tento počet se nezměnil. Hodnota celkových aktiv, která spravují, se zvyšuje a v roce 2006 dosáhla přes 140 miliard korun.
        Na pojistném trhu působilo v roce 2006 33 tuzemských pojišťoven. Předepsané pojistné dosáhlo v roce 2006 122 miliard a vzrostlo pouze o 4,3 procenta, což je potvrzením tendence z let 2005 a 2004, kdy došlo k výraznému snížení tempa růstu ve srovnání s lety předcházejícími. Nicméně dynamika růstu je vyšší v oblasti životního pojištění.
        Ten obrázek, který vidíme na finančních trzích, je samozřejmě odrazem celkové dobré kondice české ekonomiky.
        Tím přecházím ke stručné charakteristice zprávy o měnovém vývoji. Shodou okolností, minulý týden jsme představili novou prognózu, takže možná bude nejužitečnější, když nad rámec těch informací, které jsou ve zprávě o inflaci, se budu ve stručnosti věnovat srovnání prognózy z července a nyní z října.
        Ten pohled na českou ekonomiku je v podstatě stejný. Neboli, jak my říkáme, historka je identická. Velmi slušná kondice české ekonomiky. Nicméně oproti té červencové prognóze nejvýznamnější změna je zřejmě zapracování důsledků reformy veřejných financí, včetně změn daňových a sociálních zákonů.
        Další významná změna: Snažili jsme se vzít v potaz turbulenci na světových finančních trzích, k nimž došlo pod vlivem krize na trhu rizikových hypoték. Jak jsem již říkal před chvilkou, dopad na náš trh byl minimální, neboť naše expozice českých finančních institucí vůči těmto rizikům je minimální. Nicméně nepřímo se to pochopitelně může české ekonomiky dotknout. A to bylo právě předmětem našich analýz a naší pozornosti.
        Jedna z těch nejvýznamnějších změn je ta, že oproti červencové prognóza zejména v důsledku jednorázových faktorů předpokládáme, že bude vyšší inflace v roce 2008. Samozřejmě se jedná především o zvýšení regulovaných cen a daňových sazeb. Inflace se proto bude pohybovat v tom, čemu my říkáme horizont měnové politiky, v horizontu čtyř až šesti čtvrtletí nad horním okrajem tolerančního pásma našeho inflačního cíle a posléze by měla klesnout do jeho horní poloviny. Nicméně si musíme uvědomit - ještě jednou to zopakuji - že to je důsledkem jednorázových faktorů. A ta inflace, kterou můžeme efektivně ovlivnit měnovou politikou, tzv. měnově politická inflace, inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, leží naopak níže oproti červencové prognóze a měla by se v horizontu měnové politiky pohybovat kolem našeho inflačního cíle.
        Poslední poznámka k našemu rozhodování, k měnově politickému rozhodování. My jsme ve druhém čtvrtletí roku 2007, kdy pro nás tím prioritním východiskem byla dubnová makroekonomická prognóza, vycházeli z toho, že prognóza byla konzistentní s nárůstem úrokových sazeb. Proto jsme koncem května zvyšovali sazby o 0,25 procentního bodu a stejně tak k dalším zvýšením jsme přistoupili v červenci a v srpnu. Naopak v září a v říjnu zůstaly úrokové sazby nezměněny, i když musím konstatovat, že ta stávající prognóza z konce října je konzistentní s určitým nárůstem úrokových sazeb. Nicméně přesto jsme na našem posledním jednání minulý týden k dalšímu zvýšení úrokových sazeb zatím nepřistoupili.
        Tolik asi na úvod. Jsem připraven případně reagovat na otázky. Děkuji.