Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, nebojte se, nemám v úmyslu tu kauzu jakkoli věcně komentovat. Jenom jsem chtěl přispět k oněm reminiscencím, které tady přednášel pan místopředseda Zaorálek od začátku devadesátých let. Tak si myslím, že by bylo vhodné, kdybychom si připomenuli také jednu událost, a sice dovolání Marie Benešové a jmenování nové státní zástupkyně na podzim roku 2000 - pardon, v roce 2005.
        Myslím si, že si všichni dobře vzpomeneme, a neporušuji žádnou koaliční dohodu, protože to bylo i medializováno, že jsem jako předseda tehdejší koaliční strany velmi protestoval a že jsem neviděl jediný důvod, proč by měla být Marie Benešová odvolána z pozice nejvyšší státní zástupkyně, a že tehdejší předsedkyně ústavněprávního výboru Vlasta Parkanová za tím účelem svolala dokonce ústavněprávní výbor. A že to byli poslanci sociální demokracie, kteří měli opačný názor, a že to byl pan předseda vlády pan Paroubek, který trval na tom, že Marie Benešová bude odvolána a že bude jmenována někdejší státní zástupkyně Vesecká.
        Hovoříme-li tedy o personální odpovědnosti rozhodnutí, tak tohle je věc, která musí být připomenuta. Já dnes ten krok nepodrobuji ani kritice, ani ho nechválím, ale jestliže dnes mluvíme tom, kdo je odpovědný za ten či onen personální krok, tak musí být vzpomenut i rok 2005 a jasná vůle předsedy vlády odvolat Marii Benešovou a jmenovat Renatu Veseckou. (Potlesk poslanců koalice.)