Vážená vládo, milí kolegové, nebudu nic navrhovat. Chtěl bych apelovat a byl bych rád, kdybych byl dobře pochopen. Nechci nikoho urazit.
        Mně se jedná o to, že máme teď před sebou schůzi - v tom programu je 175 bodů. To je poměrně ambiciózní cíl. Jsou tam některé body, které jsou tak zásadní a závažné, že se týkají života v této zemi o desítky let dopředu, jako je třeba navrácení nebo revize církevního majetku. Já se velice přimlouvám za návrh pana poslance Tlustého, který navrhl vyřadit tento bod z programu, protože projednávat záležitost, která zavazuje tuto zemi na 60 let, v situaci, kdy - nezlobte se - úplně přesně nevíme, jak se vyvine situace v této zemi během příštího měsíce - a opravdu to nemyslím nějak agresivně, já to konstatuji jako fakt. A nejenom proto, že hlasujeme zítra o důvěře vládě nebo že dobíhají ještě senátní volby. Jde mi o to, že situace je zjitřená, stačí se podívat do novin.
        Těch emocí je všude kolem plno. Já se nechci na nich teď vozit, to není můj úmysl. Já prostě upozorňuji na to, že v této zemi se musí řada věcí vyjasnit v politických stranách a musíme zjistit, kdo vlastně v této zemi bude předkládat zákony a bude za ně zodpovědný. Za zákony, které - opakuji - nás budou zavazovat na desítky let. Vezměte si například trestní zákoník, to je na 50 let před námi, je to nesmírně závažná norma, a já se vám přiznám, že si nejsem úplně jist, že v této chvíli je zcela vyjasněno, kdo za ni bude zodpovědný. Na taková léta dopředu. Toto stejné platí o církevním vyrovnání. To stejné platí o radarové základně Spojených států. To může být rozhodnutí na desítky let opět!
        Já na vás prostě apeluji, na úplně racionální chladnokrevný přístup, jestli v této situaci si takovouto debatu jsme schopni tady zvládnout a spustit. A proto apeluji na vládu, aby - jednak tedy podporuji návrh vyřadit bod 43 a apeluji na to, abychom na této schůzi ani neprojednávali radarovou základnu. A schválně to nenavrhuji. Byl bych raději, kdyby to byla dohoda než bojové hlasování.
        Děkuji.