Děkuji, paní předsedající.
        Dovolte mi, pane premiére, jenom krátkou vsuvku. Když jste mluvil o slušnosti, já jsem vždycky měla pocit, že slušnost v politice je umět se poslouchat. A velmi mě mrzí, že přes deklarovaná slova o slušnosti v politice a jiné politické kultuře jste mi teď dokázal, že tu slušnost, tu základní lidskou slušnost poslouchat se, nemáte. Nicméně budu pokračovat ve svém vystoupení.
        Je hezké, že vláda pokládá euroatlantický bezpečnostní prostor za nedělitelný. I my víme, že u Madridu se bojovalo za Prahu a že bez dohod s USA nelze budovat žádnou skutečnou bezpečnostní architekturu Evropy. Zahrnuje ale uvedený citát i vládní podporu výstavby americké vojenské základny u nás? Jistě pochopím, že strana, která vyhrála volby, nechtěla otevřeně před těmito volbami o jakékoliv raketové základně na území České republiky mluvit. Myslím si ale, že nadešel čas, a ptám se tedy, proč ve vládním prohlášení není ani zmínka o tom, jak to s touto protiraketovou základnou je, když náměstci Ministerstva zahraničních věcí velmi intenzivně již tři měsíce vyjednávají se zástupci USA o tom, jak by tato základna měla zcela reálně vypadat, jaké by měla mít technické zabezpečení a co všechno bude pro Českou republiku znamenat, respektive jaké ústupky má Česká republika udělat.
        Ano, budete jednat proti vůli občanů, protože tak to chce váš Velký bratr. Bylo by ovšem fér to těm občanům říci. V této konkrétní úrovni totiž, ne na úrovni abstraktních frází, se profiluje politika.
        Je taktéž milé, že vláda přezkoumá a zváží negativní dopady plánovaného snižování obranných výdajů. Vezme ale v potaz i pozitivní dopady?
        Cením si toho, že podle vlády má být požadavek určitého standardu demokracie a dodržování lidských práv základním východiskem společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Ptám se ovšem: týká se tento postoj pouze Běloruska, nebo také Iráku a americké základny na Guantánamu? Je politováníhodné, že se vláda nevyjadřuje, jak a s kým bude spolupracovat při obhajobě tohoto záměru v OSN, OBSE či Radě Evropy. V každém případě bychom rádi slyšeli, že nenaváže ve své praktické politice v této oblasti na předchozí přístup, to je obhajobu dvojích standardů při posuzování stavu lidských práv v zahraničí. Máme právo očekávat objektivní analýzy a důslednost, padni komu padni.
        Zajímalo by jistě nejenom mě, jaké místo, jakou důležitost dává vláda Radě Evropy. Bude provedena revize plnění smluvních závazků České republiky k této instituci? Jak vážně budou vládou brány rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy, nejenom ty, které se týkají lidských práv, ale i zbrojení, zdravotní péče, sociálních otázek či otázek rovného postavení žen a mužů?
        Opravdu, vládní prohlášení dává více otázek než odpovědí. Ten, kdo chce souhlas se svým programem, by měl v tomto programu odpovědět alespoň na ty otázky, na které jsem se ptala, které budou v nejbližších týdnech součástí agendy vlády a již dnes trápí lidi v této zemi. Zakrývání problémů či útěk od sporných témat není totiž hledáním podpory, ale pouhou zbabělostí.
        Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)