Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účelem předloženého návrhu novely stavebního zákona je odstranění problémů, které vznikají v souvislosti s aplikací platné právní úpravy podávání žádostí o stavební povolení při výstavbě veřejně prospěšných pozemních staveb, zejména staveb liniových.
        Platné a účinné znění § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona požaduje, aby stavebník v žádosti o stavební povolení mj. doložil, že k příslušným pozemkům má vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemeni, popř. jiné právo, které mu umožňuje provést stavbu. Na rozdíl od územního řízení tedy zákon požaduje, aby se před zahájením stavebního řízení stavebník a vlastník dotčené nemovitosti buď dohodli, nebo proběhlo vyvlastnění. Tento nesporně oprávněný požadavek však nebere do úvahy přece jen specifické postavení podzemních staveb, tak jak to činil § 58 předchozího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., který byl účinný až do 1. ledna 2007. Vlastnické právo a možnosti využití pozemků nacházejících se nad podzemní stavbou přitom zpravidla není omezeno. Výjimkou jsou zde např. pozemky, kde součástí podzemní stavby jsou například průduchy, únikové východy, které vystupují na povrch.
        Ve vztahu k podzemním stavbám vyvolává striktní požadavek § 110 odst. 2 stavebního zákona velmi složité, až neřešitelné situace, zejména pokud jde o podzemní liniové stavby, například tunel, a jestli je tato stavba vedena zastavěnou oblastí, kde jsou stovky nebo i tisíce pozemků a staveb s různými vlastníky. Stavebník je pak povinen před zahájením stavebního řízení se dohodnout nebo zahájit vyvlastňovací řízení s každým z těchto vlastníků, i s těmi, jejichž vlastnická práva nejsou podzemní stavbou omezena. Takovýto postup stavbu minimálně velmi zkomplikuje a prodlouží, ale může ji zcela zablokovat. Ohroženo je tak například rozšíření metra v Praze nebo stavby v rámci třetího železničního koridoru: tunely Rokycany-Plzeň, Praha-Smíchov-Beroun, kde je ohroženo i jejich financování z fondů EU.
        Předkládaný návrh novely stavebního zákona reaguje na uvedené problémy tím, že v určitých případech vyjímá stavebníka z povinnosti dokládat vlastnické nebo jiné právo k nemovitostem u podzemních staveb. Zároveň však neprolamuje ochranu vlastnického práva podle čl. 11 Listiny, neboť podzemní stavby nevyjímá z povinnosti podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona paušálně, ale pouze veřejně prospěšné stavby, které nesouvisí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a nemohou mít vliv na užití pozemku k účelu, pro který je určen. ***
        Navrhovaná změna stavebního zákona tedy představuje vyvážený přístup mezi ochranou vlastnického práva a nezbytností řešit často velmi složitou situaci při povolování podzemních staveb a opírá se o úpravu, která byla platná do relativně nedávné doby.
        Vzhledem k naléhavé potřebě schválit tuto novelu stavebního zákona v krátké době vláda zároveň navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny s tímto návrhem vyslovila souhlas již v prvním čtení a přispěla tak k zajištění slučitelnosti našeho dopravního práva s právem Evropského společenství.
        Děkuji za pozornost.