Děkuji. Vážený pane předsedo, pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové, já v obecné rozpravě chci konstatovat několik věcí.
        Za prvé. Podle mého soudu nejde o zcela neutrální rozpočet, tak jak tady bylo řečeno. Svým způsobem návrh změn zákonů, které mají umožnit projednání státního rozpočtu na rok 2010, znamená, že se vracíme do témat, která způsobila výrazným způsobem dlouhodobě schodkové hospodaření České republiky. To je velmi nebezpečné.
        Návrh, který jsme tady zaznamenali zejména po roce 2006, znamenal, že atak na daňovou kvótu byl tak masívní, že postupně nikoliv stabilizoval veřejné finance, ale trvale je rozvracel. Výsledkem je současný deficit. Chtěl bych připomenout, že nejlepší pořádek ve státních financích mají úplně jiné státy než ty, které jdou cestou snižování daňové zátěže a prohlubování rozporu mezi přímými a nepřímými daněmi. Vláda, která se neumí podívat občanům do očí, samozřejmě zvyšuje daně nepřímé a chlácholí lidi tím, že přímé daně, tedy daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, snižuje. Tím samozřejmě zatěžuje obyvatelstvo zcela nerovnoměrně, sociálně necitlivě a také samozřejmě ti, kteří většinou mohou něco svým způsobem přispět pro rozvoj státu, přispívají méně, a ti, kteří jsou odkázáni pracovat za mzdu, přispívají čím dál více.
        Chtěl bych připomenout těm, kteří protlačují takovou politiku, že nejlepší pořádek v Evropě mají Dánsko, Švédsko a Finsko. To jsou země, které mají mnohem vyšší daňovou kvótu, mají diferenciaci daní, zejména daní z příjmů, a jejich státy také mohou mít mnohem lepší, stabilnější a odpovědnější sociální politiku. To, čeho jsme tu svědkem, je jen pokračování rozvratu našich veřejných financí a KSČM se s tím nehodlá smířit.
        Neříkám, že nejsme připraveni na krátkodobá opatření, která budou i v oblasti nepřímých daní. Ale nemohu nepřipomenout, že právě snížení přímých daní, které už začalo v době vlády sociální demokracie a které tedy korunovala hrůzou vláda Mirka Topolánka, nás dostává do situace, kdy taková krátkodobá opatření přijmout musíme. Proto jsem docela s obavami sledoval vývoj jednání nad tímto balíčkem změn a s podivem jsem sledoval onen nevybíravý boj představitelů ODS, ale také KDU-ČSL, příp. teď nově zde sloužících poslanců TOP 09, kteří vstoupili do Poslanecké sněmovny s jiným politickým mandátem, kteří usilovali o to, aby tento balíček byl projednán jako jeden celek. ***
        Klub KSČM tedy rozdělil svá vystoupení v podrobné rozpravě k tomuto balíčku na dvě části, to znamená na to, co považujeme za potřebné, aby bylo přijato dočasně, a to, co považujeme za potřebné, abychom se tím zabývali do budoucna. Vím, že řada pozměňovacích návrhů nebude přijata, ale musíme alespoň lidem říci, že toto není jediná cesta. Cesta, která je tady naznačena, je cesta k prohloubení krize, a jak správně říká pan ministr Janota a členové vlády, nejde o opatření, která by měla znamenat východisko České republiky z krize nebo řešení krize, nejde ani o to, aby svým způsobem rozpočet byl prorůstový, ale jde o to, aby se snížil deficit. Přitom snížení deficitu znamená jednoznačně, že se ještě sníží výkon české ekonomiky a prohloubí se tedy krizová situace u nás. S tím klub KSČM nemůže souhlasit.
        Nyní mi dovolte k jednotlivým principům, které jsou obsaženy v návrzích zákonů. Nebudu se zabývat těmi, které nemají rozpočtový dopad a které mě spíše utvrdily v tom, že někteří vládní úředníci prostřednictvím svých ministrů se pokusili do změn zákonů prosadit takové věci, které jsou v rozporu s principy ústavnosti České republiky. Katastrofálním návrhem bylo, že by z veřejného zdravotního pojištění měly být hrazeny distribuční firmy. Něco tak odporného, co se podařilo do toho balíčku prosadit, jsem ještě nečetl, protože pokus o to znovu, dokonce si myslím počtvrté, prosadit, aby z veřejného zdravotního pojištění se platily soukromé obchodní firmy, nemohu pojmenovat jinak, než že paní ministryni zdravotnictví její aparát buď podvádí, nebo si z ní dělá legraci, protože z nás si snad už její aparát legraci dělat nesmí, když jsme mu to třikrát odmítli.
        Pokud jde o opatření finančního charakteru, klub, KSČM nepodpoří zvýšení sazby DPH ve snížené sazbě z 9 na 11 %, ale také nenavrhne její snížení zpátky na 5 %, přestože to je naším politickým programem, a to proto, že chápeme, že v této době krize je potřeba alespoň na rok 2010 tuto zvýšenou sazbu ještě zachovat; ale pro zvýšení na 11 % hlasovat nebudeme. Jsme připraveni podpořit zvýšení sazby základní, to znamená dnes 19procentní, na 20 %, a tím podpořit příjmy státního rozpočtu.
        Nemáme zásadní výhradu k růstu daní z nemovitostí, s tím, že ministr financí přislíbil, že obce budou moci ještě do konce listopadu rozhodnout, jakým způsobem se budou daní z nemovitostí zabývat, když jejich původní termín uzavření jejich pohybu byl v srpnu letošního roku, a pokud to bude možné do listopadu, tak v tom případě takový krok je jistě možný.
        Předložíme zvýšení daně z tabáku, a to ze dvou důvodů. Za prvé, že v samotném návrhu je špatně. Dalším důvodem je jednoduchá věc, že v tomto ohledu vidíme zdravotní rizika tabáku tak velká, že se z pohledu vývoje zdraví obyvatelstva České republiky toto opatření jeví jako pozitivní a samozřejmě by mělo přispět i ke zvýšení příjmů státního rozpočtu cca o 2 mld. Kč.
        Komplikovaná je otázka zvýšení daně z piva, a to už proto, že vláda České republiky zcela nekonzistentně, nesprávně zdaňuje jednotlivé výrobce lihovin, ať už jde o tvrdé alkoholy nebo pivo, a z vína jsou zdaněna pouze šumivá vína. Rozuměli jsme tomu opatření a podporovali jsme odstranění daně z vína v letech, kdy jsme vstupovali do Evropské unie a potřebovali jsme zvýšit vlastní produkci. Nezavedením této daně se samozřejmě stane jednoduchá věc - že podpoříme dovozce dotovaného vína z ostatních zemí na úkor našich vlastních výrobců. Myslím si, že řešení, které dnes není na stole a které nenavrhujeme - zavedení daně z vína - by ale mělo být řešením do budoucna, a v každém případě přijdeme v politickém programu pro další období, pro rok 2011 a následující, s řešením, které bude kompatibilní pro jednotlivé výrobce lihovin, to znamená od piva až po tvrdé alkoholy, a přitom bude stimulovat českou výrobu. Je samozřejmé, že prostřednictvím vinařského fondu bychom se mohli dostat při zavedení daně k tomu, že česká výroba bude minimálně takovým způsobem dotována, jako je tomu ve Francii, Španělsku nebo Itálii. To, že jsme v tomto ustrnuli a po roce 2004 jsme se tím znovu nezabývali, je chybou předchozích vlád. Této vládě to nevyčítám, jenom říkám, že tuto chybu tam jasně vidím.
        Pokud jde o zvýšení daně z lihu, tvrdého alkoholu, nic proti tomu nenamítáme a budeme to podporovat.
        Už máte na stole jednotlivé pozměňovací návrhy u daně z příjmu fyzických a právnických osob. KSČM stojí trvale za tím, aby stát, jak jsem řekl v úvodu, se podíval lidem do očí a řekl, kolik daní potřebuje a jakou daňovou zátěž pro jednotlivé příjmové skupiny předpokládá. Říkáme to nejen pro fyzické osoby, ale říkáme to zejména pro právnické osoby. Je pro mě nepochopitelné, že v době, kdy potřebujeme podporovat malé a střední podnikatele, dáváme stejnou daňovou sazbu malé společnosti s ručením omezeným s obratem milion nebo pět milionů korun jako nadnárodním korporacím, které nutí tyto malé výrobce platit zalistování ve svých obchodních řetězcích, platit reklamu těchto obchodních řetězců apod. Jsme přesvědčeni, že tito velcí výrobci, velcí prodejci, nadnárodní korporace a obchodní řetězce mají být zdaněny více, a to minimálně na úrovni, která je v okolní Evropě běžná. Protože je krize, ale ten krok děláme velmi opatrně, navrhneme zvýšení na 25 % daně u těchto velkých podniků.
        Nemáme zájem zvyšovat nezdanitelný paušál pro živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné. Jsme přesvědčeni, že úroveň, která je pro rok 2008, je dostatečná a není důvod pro to, abychom tam daň zvyšovali.
        Jsme připraveni hlasovat, jak jsme mnohokrát navrhovali a deklarovali, pro zdanění náhrad ústavních činitelů, ale i všech platů ve veřejné sféře. ***
        Samozřejmě nesouhlasíme s tím, aby byl snížen rodičovský příspěvek a snižovalo se porodné nebo se snižovaly platby postiženým. Prosím všechny paní kolegyně a pány kolegy, aby si uvědomili, že ve chvíli, kdy jsme hlasovali proti vetu prezidenta republiky, jsme se k něčemu zavázali, a nenuťte mě, abych každých čtrnáct dní měnil názor. Tato debata mi připadala velmi nefér.
        Pokud jde o ostatní věci, které jsou ve výdajích, jsme přesvědčeni, že výdaje nejsou transfery, které jsou jakýmsi sociálním transferem z blahovůle státu. V každém případě jak sociální dávky, tak důchody jsou tím, o co se lidé předtím tvorbou hrubého domácího produktu zasloužili, a ty sociální dávky, které jsou pro bezmocné, jsou samozřejmě tím, aby neklesala koupěschopná poptávka. Řeči o tom, že snížením těchto dávek něčemu zabráníme a že bude nižší deficit, jsou podle mého soudu zcela nepravdivé. Snížením těchto dávek dosáhneme jediného - že se dál sníží koupěschopná poptávka obyvatelstva České republiky, výběr daní bude nižší a celkový efekt bude akorát ten, že počet lidí, kteří budou na hranici hmotné nouze, se zvýší, rozevřou se nůžky, které už takto jsou široce rozevřené, a podle mého soudu nemá smysl se na to nečinně dívat. Proto v podrobné rozpravě klub KSČM jednotlivé postupy navrhne.
        Podle mého názoru je pro tuto vládu velmi složité - a nijak jí to nevyčítám - postavit se na určitou politickou platformu, ale pokud má v úmyslu vládnout tak, aby její jméno bylo zapsáno spíše dobrým písmem než černou tužkou, tak by bylo vhodné, aby alespoň některé věci, které navrhneme, akceptovala, abychom viděli, že jejich zájem o občany České republiky je opravdový.
        Děkuji vám. (Potlesk v lavicích KSČM.)