Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, ministři, ministryně, milé poslankyně, vážení poslanci, nechtěl jsem vystupovat, ale můj předřečník mě vypumpoval tak, že musím, protože proti demagogii a hlouposti je potřeba, aby tady zazněla rozumná řeč.
        Za prvé navrhuji vyřadit z návrhu programu 64. schůze Poslanecké sněmovny bod číslo 28, to je právě ten zmiňovaný tisk číslo 625, o kterém tady šířil bludy pan kolega Rabas. Za prvé prohlašuji, že nejsem v žádném střetu zájmů, nejsem členem žádných dozorčích a kontrolních orgánů právnických osob. Podobné prohlášení bych chtěl, aby zopakoval na mikrofon kolega Rabas.
        Krátké zdůvodnění. Za prvé, vláda prostřednictvím ministra průmyslu a obchodu otevřela zcela zásadní debatu o energetické koncepci České republiky na příštích 40 let, tak jak se koncepce má dělat, ve které je zdůrazněno, že nevytěžené hnědé a černé uhlí, které se nachází za tzv. limity těžby stanovenými v roce 1991 Pithartovou vládou, tvoří tzv. strategické zásoby, strategické zásoby pro příští desetiletí. Vážené dámy, vážení pánové, to slovíčko strategické znamená, že tam zítra nikdo nepřijde těžit, ale že tam přijdou těžaři, až nám bude nejhůř, za dvacet třicet let, a my nebudeme schopni postavit nové jaderné bloky. Myslím, že to pochopí každý. Ale návrh tohoto zákona by v praxi znamenal, že tyto strategické zásoby odepíšeme, ještě než je vytěžíme. A to je samozřejmě hloupost a nelogický nesmysl.
        Za druhé. Včera vláda diskutovala, zrovna včera, před 24 hodinami, možné scénáře další případné plynové krize. Je zajímavé, že v lednu nic neskončilo, ale naopak, začínáme se bavit o tom, že každý rok na podzim hrozí krize v tomto státě z důvodu nedodávek zemního plynu z Ruské federace. V osmi zásobnících zemního plynu, které jsou umístěny na území České republiky, a v jednom zásobníku, který je na území Slovenské republiky, je v současné době zásoba zemního plynu na zhruba jeden měsíc, tedy 30 dní, za předpokladu, že teploty neklesnou pod minus 10 stupňů Celsia. Pokud by byl mráz větší, pak by zásoby stačily na pouhých 14 dní. V krajní situaci by došlo k odpojení - a prosím pěkně o pozornost - 3,5 milionu občanů. Tři a půl milionu - a tady nějakých 780 000 občanů, které si pan kolega vymyslel, protože zatím má podpisy pouze 60 starostů a místostarostů, nikoliv 780 000 obyvatel těchto obyvatel těchto obcí a měst. Ale konkrétní ohrožení v případě výpadku plynu je 3,5 milionu občanů České republiky!
        Já bych rád připomněl, že když se zelení dostali pod tlak OECD, kde jasně bylo řečeno, že biopaliva první generace jsou neskutečná hloupost, že jsou na úkor hladu v rozvojových zemích, přesto pokračuje devastace deštného amazonského pralesa v Brazílii, právě proto, že Brazílie je jedním z největších uživatelů biopaliv tzv. první generace. Takže to je jenom krátká reakce na tu hrůzu v severních Čechách, kterou tady dramatizoval pan kolega Rabas. Co se děje v jiných státech a za jakou cenu. On zřejmě zapomněl, že celá 90. léta se v severních Čechách provádělo důsledné odsiřování elektráren.
        Sněhová kalamita v uplynulém týdnu nám v praxi ukázala, možná i některým z vás, jak se žije bez dodávek elektřiny a tepla - a teď se omlouvám všem občanům této země - byť pouze na pět dní, kdy vám vypochoduje maso z mrazáku. Teplárenství je odvětví, které je nejvíce ohroženo. Teplárenství rovná se hnědé uhlí. Teplárny mají garantovány dodávky uhlí pouze do roku 2012, tedy za tři roky nemají již garantováno nic. Tlak na ubývající uhlí před limity má za následek, že jsou zvažovány dva velké projekty, které ve svém důsledku, budou-li realizovány, znamenají zvýšení dodávek zemního plynu každý rok o zhruba 1 mld. metrů krychlových plynu, tedy ze současných průměrných 9 mld. na 10 mld. za rok. Konkrétně se jedná o výstavbu paroplynových elektráren v Počeradech a u Mochova. Celkový předpokládaný výkon těchto dvou děl se počítá na cca 1700 megawattů, to znamená více než tři čtvrtiny výkonu Temelína. Ovšem pozor - z plynových zdrojů! Z hlediska energetické koncepce je to správně, protože Česká republika potřebuje do roku 2015 postavit nové zdroje elektrické energie, z hlediska energetické bezpečnosti České republiky je to zcela bezvýznamný projekt, jak Počerady, tak Mochov.
        A závěrem mi dovolte, vážené dámy a pánové, konstatovat, že 12 měsíců je nám tady předstrkáván stále stejný zákon. Každý schopný poslanec by za tuto dobu vypracoval nový zákon a bavil by se i s lidmi, kteří jsou v opozici proti tomuto zákonu, a netlačil by nás neustále do hlasování o něčem, co již nejde přepracovat. O tak zásadních věcech, jako je energetická koncepce České republiky a zároveň s tím úzce související energetická bezpečnost našeho státu, by měla definitivně - a teď se omlouvám panu premiérovi a jeho vládě - rozhodovat politická vláda vzešlá z příštích sněmovních voleb v roce 2010. Ale dámy a pánové, stejně tak by o výše uvedeném zákonu měla adekvátně rozhodovat i nově zvolená Poslanecká sněmovna, a nikoli ta současná. Proto vás, milé kolegyně, vážení kolegové, žádám o podporu mého návrhu na stažení tohoto bodu z programu.