Ministr pro místní rozvoj vlády ČR Rostislav Vondruška  Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, vážení páni poslanci. Já bych chtěl říci úvodem svého vystoupení, že monitorovací systém, který v současné době používá Česká republika, resp. jeho centrální část, plně odpovídá závazku, ke kterému se Česká republika přihlásila v kapitole 11 Národního strategického referenčního rámce, a sice že pro monitorování programovacího období 2007 až 2013 je zajištěna plná funkcionalita integrovaného systému, který zajistí monitorování na všech úrovních implementace, to znamená centrální, výkonné i té žadatelské, potažmo příjemců. Systém zajišťuje plnou podporu pro řízení, monitorování, hodnocení a administraci programů a projektů, respektuje požadavky Evropské komise a zajišťuje požadovanou funkci sběru dat a předávání těchto dat Evropské komisi a platebnímu orgánu. Čili po stránce funkční ten systém je naprosto vyhovující. Je také pravdou, že byl v roce 2001 vybrán netransparentním způsobem z hlediska tehdy platného zákona o veřejných zakázkách. Z hlediska zákona, který je platný dneska, by tomu tak nebylo. To je ale pouhá teorie.
        Kroky, které provedl pan Cyril Svoboda a které tady pan poslanec zmiňoval, napravily vztah dvou českých právních subjektů, a sice ministerstva a dodavatele těch služeb, a neměly vůbec nic společného s nápravou této právní vady. K té jsme se my chystali prostřednictvím vypsání nového veřejného výběrového řízení. Také jsme učinili kroky, které vedly k tomu, že jsme podpisem smluv se stávajícím dodavatelem zajistili funkcionalitu až - resp. od srpna, protože od srpna to vlastně nebylo zajištěno. A v té nové smlouvě je také klauzule, která říká, že ve chvíli podpisu s novým dodavatelem vybraným transparentním způsobem tato stará smlouva končí bez nároku na další finanční vyrovnání.
        To, že ten systém je funkční, bylo vyjádřeno přijetím řídících a kontrolních systémů pro jednotlivé operační programy ze strany Komise. Také jsme zvažovali samozřejmě eventuální ohrožení čerpání evropských fondů. Máme vyjádření Evropské komise, generálního ředitele DG Regio ve smyslu, že ten to bere na vědomí, že po důkladném zhodnocení všech okolností česká strana navrhuje posílit a zdokonalit současný monitorovací systém jako nejlepší možnost spíše než zahájit veřejnou zakázku na vývoj nové centrální části monitorovacího systému a že na základě předpokladů že bude naplněn ten závazek funkcionality, nemá Evropská komise k tomuto přístupu žádné námitky. Čili není tím ohroženo čerpání fondů v žádném případě.
        Na druhou stranu je potřeba říci, že to má i svou ekonomickou stránku, která je vyjádřena tím, že zatímco nový systém by nás stál odhadem, empirií danou minulými výdaji, kolem 740 milionů korun, náklady na provoz stávajícího do konce roku 2013 a 2015 při uplatnění toho N+2 pravidla nás vyjdou na 273 milionů. Čili rozdíl pro státní rozpočet, plus, je 467 milionů korun, a to i v případě, že bychom uplatnili těch 200 milionů, na které bychom měli nárok u nového systému vůči Evropské komisi.
        Toto byly tedy ty hlavní důvody ekonomické a provozní, proč jsme navrhli vládě, abychom pokračovali v provozu stávajícího systému a abychom samozřejmě připravili transparentní zadávací řízení pro nové programovací období tehdy, až budou známy požadavky na monitorovací a kontrolní systémy období 2014 až 2020. Předpokládáme, že takové výběrové řízení bude moci být připraveno v příštím roce, až budou známy požadavky kohezní politiky Evropského společenství.
        Děkuji.